(16.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Liškovi a prosím nyní poslední přihlášenou do rozpravy paní poslankyni Kateřinu Jacques.
Poslankyně Kateřina Jacques: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové, Strana zelených má v tomto parlamentu pouze šest zástupců, a tak nám dovolte, abychom každý sám za sebe sdělili pohnutky, které nás vedly k rozhodnutí, které nebylo nikterak snadné a které nás stojí určité sebezapření.
Letošní volební kampaň byla vyhrocená, nekultivovaná a postrádala jasné vize o směřování naší země. Lidé tak měli mnoho důvodů ke znechucení a neochotě dát v tomto tvrdém boji komukoliv svůj hlas. Je proto překvapivé, že se 64,5 % voličů rozhodlo nerezignovat a voleb se zúčastnili. Dali tak najevo, že jim náš společný osud není lhostejný, a patří jim za to náš společný dík.
Zelení v těchto volbách oslavili svůj historický úspěch. Vyplnili prázdné místo na politické mapě a dali možnost těm voličům a voličkám, kteří postrádali politický subjekt kladoucí důraz na ochranu lidských práv a životního prostředí. Byli jsme volbou pro ty, kteří měli potřebu zbavit se pravolevého vidění politiky a viděli smysl v závažných tématech, která jdou mimo a napříč těmito kategoriemi. Volili zelené nikoli proto, aby podpořili levici nebo pravici, ale aby prosadili do politických debat témata dosud opomíjená. Ti, kteří od zelených očekávali inklinaci napravo nebo nalevo nebo kteří automaticky počítali s tím, že smysl našeho politického bytí spočívá v tom, podpořit vládnutí jednoho z titánů naší politické scény, mohou být naším samostatným postojem zklamáni, ale smyslem naší přítomnosti ve vrcholné politice je prosazování vlastní zelené politiky, která tady doposud chyběla.
Jednou z příčin současné patové situace je účelová změna volebního zákona - víme, kdo ji provedl - která učinila z poměrného systému nikoli většinový, ale pseudopoměrný. Kdyby počty mandátů spravedlivě odrážely vůli voličů, nebylo by sestavování vlády tak problematické.
Vláda, která dnes žádá o důvěru, se dosud chovala tak, jako by ji už měla anebo jakoby s jistotou věděla, že ji dostane. Ani jedno však neplatí. Především personální politika, kterou tato vláda provádí, je důvodem našeho rozčarování. Je v mnoha ohledech nekoncepční, neprofesionální, ba dokonce někdy neslušná. I propouštění lidí má totiž svá etická pravidla, která je třeba dodržovat za všech okolností. Je nutno rozlišovat mezi funkcemi obsazovanými politicky a funkcemi úřednickými. Je normální přivést si vlastní poradce či vyměnit politické náměstky jmenované politickými stranami. V zaběhnutých demokraciích však není přípustné svévolně propouštět kariérní úředníky, kteří se do vysokých funkcí propracovali postupně díky své odbornosti a zkušenostem, natožpak je nahrazovat osobami jmenovanými podle politického klíče bez výběrových řízení. Služební zákony, včetně toho našeho, bohužel doposud neúčinného, počítají s aparátem udržujícím stabilitu státní správy, která odolává politickým otřesům a zvratům. Potřebujeme lidi, politiky i úředníky, kteří do úřadu přicházejí s vizí, ale také s pokorou a vědomím, že jsou zde od toho, aby úřad spravovali k obecnému blahu. Bourat, aniž by bylo předem jasné, čím a jak bude zbourané nahrazeno, je zkrátka neodpovědné. Provádění závažných systémových a personálních změn je legitimní, předchází-li mu jasná koncepční představa a je-li avizováno s předstihem tak, aby se mohla odehrát věcná a odborně vedená debata. K čemu jsou nákladné personální audity, jichž jsme svědky, když jejich zadavatel nečeká na výsledek? Personální změny prezentované jako stav budoucích, předem nediskutovaných a nejasných systémových změn jsou pro nás nepřijatelné, byť v některých konkrétních případech dochází k odvolání osob, o jejichž odborné či jiné integritě panují dlouhodobě pochybnosti.
Václav Havel nedávno řekl, že naše ústava jaksi počítá se slušnými lidmi. Já k tomu dodávám, že je zcela nepřijatelné, když touha po moci a po vládnutí dožene politiky k úvahám protiústavním, a tedy i nemravným. Hledá-li někdo cesty k moci za cenu ohýbání a lámání právního základu naší společnosti, zaslouží si kategorický odsudek.
Nezíská-li dnes tato vláda důvěru nadpoloviční většiny poslanců, musí proto demisi podat neodkladně. Zelení jsou připraveni podpořit vládní program, nikoli však sebestřednost kterékoli strany a protiústavní jednání jednoduše tolerovat nemůžeme.
Sešli jsme se na této schůzi, abychom vyjádřili vládě důvěru. Sémantický obsah slova důvěra v sobě zahrnuje složku pravdy a spolehlivosti. V mezilidských vztazích má důvěra svoje nenahraditelné místo, je totiž jejich základem. V opravdovém politickém dialogu se bez důvěry neobejdeme, žádná myšlenka není životaschopná bez důvěryhodného nositele. Škoda, že důvěra, kterou zelení dnes této vládě dají, takový charakter nemá. V této vládě jsou lidé, o nichž se domnívám, že si důvěru zaslouží, a to nejen v politickém, ale i nepolitickém smyslu slova. Jsou v ní však i tací, kteří moji důvěru nemají, a to ani lidsky, ani politicky. Důvěra vyjádřená této vládě není, jak bylo někde mylně interpretováno, důvěrou v její jednotlivé představitele. To platí obecně. Lze si totiž jen stěží představit, že poslanec nebo poslankyně vyjadřující důvěru vládě důvěřuje všem jejím ministrům a ministryním. Důvěru si pro svou vládu získává její předseda a ten za ni ručí. Důvěra v našem pojetí je směřována k vládě jako celku, který se zavázal k plnění programu a dodržování předem stanovených zásad.
Zelení vůbec jako první deklarovali odhodlání podpořit cestu předčasných voleb poté, kdy se ostatní varianty jeví buď jako neprůchodné, nebo v rozporu s demokratickým směřováním v zemi. V okamžiku, kdy bylo složení této vlády poprvé zveřejněno, dali jsme jasně najevo, že naše představa překlenovací vlády byla a je odlišná. Domníváme se, že měla být neutrální, bez politických špiček či výrazných tváří v politickém smyslu slova, jejíž představitele nominují všechny demokratické parlamentní strany. Předseda vlády se rozhodl jinak a přichází s menšinovou vládou ODS. Její šance na získání důvěry se tak výrazně snížily.
Zelení se na personálním složení této politické vlády nepodíleli, nevyužili nabídek na obsazení ministerských ani jiných postů. Jediný člen strany zelených - o tom už tady bylo hovořeno - uznávaný odborník ve své oblasti, který se stal náměstkem jednoho z ministrů, se jím nestal v důsledku politické dohody a členství u zelených přerušil. Vůči této vládě nemáme žádný závazek. Zelení a ODS jsou strany vycházející z odlišných ideových zdrojů a směřují také k různorodým cílům. Do programového prohlášení vlády zelení aktivně nevstupovali, ale je zřejmé, že ODS nad našimi východisky uvažovala a snažila se nám vyjít vstříc. Některá pro zelené klíčová témata jsou v programovém prohlášení obsažena a jsou také řešena v souladu s našimi principy: omezení kamionové dopravy, alternativní energetika, zachování územních ekologických limitů nebo závazek neprosazovat nové jaderné bloky. Jedna z našich priorit, ochrana lidských práv, potvrzuje, že navzdory pokusu přiblížit se zeleným je uvažování ODS jinde. Této programové části není co vytknout, ale chybí zde snaha prohlubovat a rozšiřovat ochranu lidských práv právně, institucionálně a v mezinárodním měřítku. Chybí zde závazek podpory rozvoje občanské společnosti. Nejen v tomto bodě by skutečný zelený program, psaný a prosazovaný zelenými, vypadal velmi jinak.
***