(16.10 hodin)
(pokračuje Bublan)
Proto je mi divné, když on byl skutečně mimo hru, proč je v tomto případě odvoláván. To se skutečně budeme pana ministra vnitra ptát na bezpečnostním výboru, jaké důvody vedly k tomu, že byl šéf inspekce odvolán. Odvolání jeho náměstků už skutečně považuji za velký zásah do této instituce a jsem zvědav, jací nástupci budou řídit tento důležitý útvar, zda skutečně nejde o vyřizování si osobních účtů a naprosté politické ovládnutí tohoto nezávislého útvaru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Bublanovi. Nyní se ujme slova pan poslanec Jiří Paroubek. Připraví se Zdeněk Škromach. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, především bych chtěl říci, že se nepřipojím k panu Langerovi v tónu jeho vystoupení, protože sprostotu není možné překonat. Spíše bych se věnoval stránce faktické.
Především bych chtěl říci, že žádná slovní rabulistika, ani pana ministra Langera, nemůže změnit ani vyrobit fakta. Já bych se jenom krátce zastavil u některých věcí, které se tady dnes překvapivě objevily. Úplnou náhodou, zcela překvapivě se dneska objevila jakási zpráva jakéhosi policisty. Přiznám se, že to jméno jsem dosud nikdy neslyšel. Jako náhodou se o něm hovoří jako o člověku, který je přítelem kohosi z jakési nejmenované politické strany.
V této zprávě už první informace, která se tam objevuje, je, řekněme, neúplná, možná tendenční. Proč si ze všech jedenácti lidí, kteří podali trestní oznámení na plukovníka Kubiceho, vybral ten dobrý muž zrovna mě? Zvláštní to je jenom poněkud, protože dnes, pokud vím, tak tuto zprávu úplně náhodou, ale úplnou náhodou a překvapivě projednávala také vláda. Ještě včera to vláda asi nevěděla, nebo to už věděla a celá věc je prefabrikovaná, připravená. To jsou přece logické otázky a na ně jsou logické odpovědi. Myslím si, že každý soudný občan v této zemi si dokáže odpovědět.
Hovořilo se tady před týdnem, dneska už méně, o aféře Watergate. Někteří, kteří o tom hovoří, tehdy ještě chodili do mateřské školky. Proto to možná objasním, o co se tehdy jednalo. Byla to špionáž lidí, kteří byli najmutí jednou politickou stranou v ústředním sídle jiné politické strany, tedy jinak řečeno, republikáni ve Spojených státech se snažili získat velmi důvěrné informace v sídle demokratické strany.
Tady jde o něco jiného. Tady přece šlo o těžké obvinění jedné, dnes vládní politické strany vůči jiné, bývalé vládní straně, s tím, že napadená politická strana politicky ovlivnila, nebo dokonce nařídila fízlování, abych použil bohatého slovníku pana předsedy vlády, dvaceti osob novinářů, nebo dokonce politiků.
Ptám se na to, na co jsem se ptal před týdnem. Kde jsou nějaké důkazy toho, že bych já nebo vláda, v jejímž čele jsem stál, něco takového udělal? Takové důkazy neexistují a to je pro mě důležité. A to je pro mě důležité i v závěrečném hlasování. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Jiřímu Paroubkovi. V tuto chvíli mám posledního přihlášeného, pana poslance Zdeňka Škromacha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji. Pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, nevystupoval bych, pokud by se neukázal kolega poslanec ministr práce a sociálních věcí expertem na odposlechy. Já sice v této oblasti působím, ale na odposlechy nejsem expert. Očekával bych ale od místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí, že se bude zabývat podrobně jinými problémy, které v této zemi jsou skutečnými problémy, a nepřipojí se ke štvavé kampani, kterou vyvolali někteří představitelé této vlády.
Mám docela jednoduchou otázku. Protože nejsem expert na různá špiclování, na odposlechy a podobně, ale jako člena minulé vlády mě zajímá jednoduchá odpověď, kterou by měl dát buď předseda vlády, nebo ministr vnitra, který celou tuto záležitost spustil, a to je toto. Bylo prohlášeno, že předseda vlády a vláda si na politickou zakázku objednali odposlechy novinářů a politiků. Pane předsedo, takto to bylo prezentováno novináři. Na základě toho vznikla celá tato záležitost. Nechci hovořit o tom, co bylo ještě dále řečeno, ale jinak by to samozřejmě nebyl problém.
Pokud jsem se něco dozvěděl z dnešní poměrné široké diskuse, která hovořila až o nějakých principech, očekával bych tedy od vlády, že přijde s návrhy na řešení, že nebude čekat, že něco vymyslí opozice, ale že jako vláda navrhne konkrétní řešení v těchto záležitostech. Místo toho tady byly vedeny poměrně dlouhé debaty, dlouhé diskuse, napadání minulé vlády, napadání systému policie a podobně. To jsou samozřejmě odborné věci a mělo by si v tom Ministerstvo vnitra udělat pořádek tak, aby skutečně orgány činné v trestním řízení fungovaly ve prospěch občanů této země; ale na druhé straně, a jsem v této oblasti laik, si nemyslím, že by měly být nějakým privilegiem chráněni politici, novináři, kteří jsou podezřelí z páchání trestné činnosti, ať je to kdokoliv a z kterékoliv politické strany.
Mě by skutečně zajímalo, jestli tady byl, a podobný scénář byl i u tzv. Kubiceho zprávy, kde základním problémem bylo, že politici ovlivňovali policii. Z celého dnešního dlouhého a předlouhého jednání jsem nezaregistroval, že by tady vystoupil fundovaně například ministr vnitra s tím, že by tady doložil údajné tvrzení, a já jsem přesvědčen, že ministr vnitra nemůže sdělovat jakési údajné informace, které získal od jakéhosi novináře. Tak přece nemůže nikdo vystupovat. Ministr má svoji zodpovědnost, svoje zdroje informací. Ministr nemůže sdělit něco, co se někde doslechl, že jedna paní povídala, byť to byla třeba novinářka či novinář, ale měl by sdělovat skutečné informace. Není-li si jist, měl by si je ověřit.
Proto bych znovu jako člen bývalé vlády chtěl slyšet jasné stanovisko, zda vláda Jiřího Paroubka politicky ovlivňovala a zadávala odposlechy novinářů a politiků. Dneska se tomu tady zástupci vlády jako hadi vyhýbali a myslím, že záměrně, protože vědí, že za tři čtyři týdny jsou tady volby. Do té doby se o tom bude povídat, a na každém šprochu pravdy trochu.
Docela zajímavé je, když bych chtěl přispět do vějíře různých názorů, který tady odezněl, a podobně, tak jsem z dopisu, který tady pan poslanec Benda četl a který tedy byl inzerován jako něco, co skutečně je bomba, tak jsem vlastně slyšel informace, že odposlechy začaly v den, kdy nastoupila nová vláda, a trvaly asi měsíc. Pak možná pan ministr vnitra, když na tiskovce říkal, že tyto odposlechy zadala vláda a její premiér, tak možná neměl na mysli vládu Jiřího Paroubka, ale možná měl na mysli vládu Mirka Topolánka. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Škromachovi. S faktickou poznámkou Petr Pleva, poté pan ministr vnitra Ivan Langer. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
***