(12.40 hodin)
Poslanec Zdeněk Maršíček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, zákon o státní službě, který v jeho první podobě již před šesti lety předložil Vladimír Špidla, Sněmovna schválila v dubnu v roce 2002. Ovšem již dvakrát byla platnost tohoto zákona odložena, a to vždy z rozpočtových důvodů, v souhrnu o plné tři roky. Nyní předložený vládní návrh novely služebního zákona tedy znamená již třetí odklad a v případě schválení návrhu této novely by byla platnost služebního zákona odložena celkem o pět let.
Hlavním záměrem zákona o státní službě je zajistit, aby státní správa nebyla závislá na tom, která politická síla je právě u moci. Schválení tohoto zákona bylo také podmínkou pro vstup České republiky do Evropské unie. Sněmovna ho sice schválila, čímž podmínku Evropské unie splnila, ovšem i několikeré odložení účinnosti této normy údajně nemůže Evropská komise nijak postihnout.
Služební zákon by měl vytvořit zvláštní právní režim pro zhruba 80 000 zaměstnanců na ministerstvech a správních úřadech, kteří se podílejí na výkonu státní moci. Podle tohoto zákona by tito státní zaměstnanci museli skládat slib věrnosti státu a podstupovali by pravidelná hodnocení. Zapovězeny by jim byly také veškeré vedlejší pracovní aktivity. Na druhé straně by měli mít nárok na služební příplatky, pětitýdenní dovolenou a na odstupné ve výši pěti měsíčních platů. Za omezení některých občanských práv, především vedlejší pracovní aktivity, a za odpovědnost, kterou jim právní úprava ukládá, by ale měli dostávat více peněz. V případě snižování počtu zaměstnanců ve státní službě má být jejich odchod spojen s výplatou odbytného ve vyšší částce, než je tomu nyní u odstupného podle zákoníku práce, tzv. definitivu ovšem služební zákon nezavádí.
Důležité z hlediska státního rozpočtu je ale také to, že služební zákon by měl mj. zamezit úřadům, aby dále získávaly od státu peníze navíc za zaměstnance, kteří však fyzicky vůbec neexistují. Jde o tzv. mrtvé duše, jejichž počet se prý už léta výrazně nemění. Za poslední tři roky se ustálil na 13 000 osob. Tento rozpor vzniká tím, že peníze na počty státních úředníků se dohadují předem, to je v etapě sestavování státního rozpočtu, ale vytvořená místa se nakonec neobsadí. Generují se tak na úřadech dodatečné finanční zdroje, které jsou poté využity k dalšímu zvyšování peněžních požitků státních úředníků, tedy nad rámec každoročního inflačního navýšení platů. Jde tak o finanční zdroj, který je v průběhu roku rozpuštěn do příjmů úředníků, především formou finančních odměn.
Důležité je to, že odložení platnosti služebního zákona se netýká zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který má začít platit právě od ledna příštího roku a který se vztahuje na policisty, hasičský záchranný sbor, příslušníky zpravodajských služeb a pracovníky vězeňské služby.
Vztahy navrhované novely ke státnímu rozpočtu předkladatel v tisku číslo 37 sice nijak nevyčísluje, nicméně jsou odhadovány, jak již bylo zmíněno, přibližně na 4 mld. korun.
Podle dostupných informací nebyl organizačním výborem tisk číslo 37 přikázán žádnému výboru k projednání. Důvodem bylo zřejmě to, že v době, kdy se rozhodovalo o programu schůze Poslanecké sněmovny, výbory ještě ustaveny nebyly. Podle mého soudu by tisk číslo 37 měl být projednán jednak výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, rozpočtovým výborem, ale také výborem pro bezpečnost. Jsem toho názoru, že bychom měli při projednávání této novely ve výborech požadovat na vládě, aby bylo navrhované období dvou let odkladu jeho platnosti důsledně využito ke zpracování koncepce vývoje platů ve veřejné správě.V rámci této koncepce by měl být rovněž řešen i nárůst platů ve veřejné sféře tak, aby nebyly opomenuty profese, které jsou dnes daleko hůř placeny než třeba příslušníci bezpečnostních sborů, to je např. pedagogičtí pracovníci apod., kde je situace v odměňování také velice tristní.
Navrhuji v závěru tisk číslo 37 přikázat, jak již jsem se zmínil, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, rozpočtovému výboru a výboru pro bezpečnost. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Zdeňku Maršíčkovi. Z místa se přihlásila paní poslankyně Jacques. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Jacques: Pane předsedající, vážení členové vlády, paní kolegyně, páni poslanci, dovolte mi, abych se připojila k návrhům na přikázání výboru pro evropské záležitosti. Důvodem tohoto návrhu je pohled na harmonogram, který je navrhován v předkládané novele. Z toho se totiž dovíme, že přechodné období systemizace ve všech dotčených správních úřadech má probíhat od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011. Z toho si všichni můžeme odvodit, že má probíhat v době českého předsednictví a souvisí s přípravou a výkonem funkce předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Mně se zdá, že tento závažný aspekt nebyl při navrhovaném harmonogramu zohledněn, a přitom je to okolnost, která myslím hraje velmi důležitou roli. Vláda dokonce v květnu t. r. schválila usnesení k materiálu Návrh způsobu stabilizace a finanční motivace zaměstnanců ve státní správě v souvislosti s přípravou a výkonem funkce předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, z něhož vyplývá závažnost tohoto tématu a souvislost stability státní správy a možnosti splnit tento závažný úkol, který z předsednictví vyplývá.
Dalším zajímavým a zdá se mi, že negativním aspektem harmonogramu, který je zde navrhován, je skutečnost, že pokud zákon vstoupí v platnost tak, jak je navrhováno, tak první hodnocení státních zaměstnanců proběhne po 1. lednu 2012, což jsou tři roky po ukončení českého předsednictví.
Myslím, že nemusím zdůrazňovat, že stabilita státní správy a její nezávislost na krátkodobých politických tlacích je mj. velmi silně provázána s problematikou korupce, která je v naší zemi nestandardně vysoká, a všechny politické strany se rozhodly a zavázaly se vyhlásit tomuto jevu tvrdý boj. To znamená, že právě téma korupce se tohoto zákona výrazně dotýká.
Já jsem si vědoma všech problémů, které ten zákon, tak jak byl - a zdá se, že velmi alibisticky právě v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, kdy právě přijetí tzv. služebního zákona bylo jednou z podmínek pro naše řádné členství, a že tento alibismus, kdy jsme zákon sice přijali, ale zároveň nevstoupil v platnost, tak nás právě teď zavedl do těchto problémů v souvislosti s předsednictvím.
To znamená při vědomí všech problémů, které zákon v sobě obsahuje, se mi zdá, že by právě výbor pro evropské záležitosti měl zvážit souvislosti s navrhovaným harmonogramem a naším předsednictvím v Radě Evropské unie.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jacques za vystoupení v rozpravě. Žádnou písemnou přihlášku nemám. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Ještě v rozpravě pan místopředseda vlády Petr Nečas. Prosím, pane místopředsedo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas Jen plním avizované ohlášení návrhu na zkrácení lhůty na 20 dní, podobně jako u předcházejícího zákona.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. V rozpravě - zpravodaj mě kontroluje - myslím nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání, pokud nemáte zájem o závěrečná slova, pane místopředsedo a pane zpravodaji. Ne.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. V rozpravě padl návrh, aby byl přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, rozpočtovému výboru a výboru pro bezpečnost a výboru pro evropské záležitosti. Má ještě někdo jiný návrh na přikázání? Není tomu tak.
***