(10.20 hodin)
(pokračuje Bursík)
A aby měli poslanci a poslankyně svobodu té volby, k tomu je ještě článek 26 ústavy, který mluví o tom, že poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně, v souladu se svým slibem a nejsou přitom svázáni žádnými příkazy.
Jak shrnout to, co tady říkáme, tu pozici zelených? Stažení kandidáta za sociální demokracii je faktický bojkot tajných voleb v Poslanecké sněmovně a je důvodem zablokování práce Poslanecké sněmovny a je i důvodem toho, že nemůže dojít k demisi a jmenování nové vlády. Já bych rád vyzval poslankyně a poslance sociální demokracie, aby toto velmi zvážili, aby si vyzvedli volební lístky, aby skutečně volili, aby šli za plentu a volili, a odkazuji na článek ústavy, protože jinak předsedu Sněmovny nezvolíme než tajnou volbou. Neexistuje jiná možnost volby předsedy Sněmovny než tajnou volbou. Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Předsedající Lubomír Zaorálek: Nyní bych požádal pana poslance Jičínského a pak to bude pan poslanec Škromach.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, kolegové, kolegyně, možná, že už jsem tu jediný - pokud nejsem jediný, tak nás rozhodně není mnoho - kteří vstoupili do parlamentní činnosti po 17. listopadu 1989, takže to je jeden z důvodů, proč si osobuji právo, které samozřejmě podle jednacího řádu mám, ale nechci zneužívat čas této Sněmovny a měl jsem tu poměrně obsáhlé vystoupení na začátku této schůze. Ale přesto je to jeden z důvodů, který mě vede k tomu, že chci vystoupit, i s rizikem, že pan poslanec Tlustý označí to, co řeknu, za moralizování. Možná, že to bude moralizování, ale osobně si myslím, že jsou horší věci než moralizování, a to je to, jestliže Poslanecká sněmovna a my, kteří jsme tady, prokážeme vůči voličům politickou neschopnost. A obávám se, že o to se velmi intenzivně staráme už těch sedm týdnů od voleb.
Martin Bursík tady provedl rozbor volebního řádu. Já jen musím na jeho vystoupení velmi stručně reagovat, že přece jenom prokázal, že delší dobu už se v parlamentu nepohybuje, takže nechci jeho jednotlivá tvrzení podrobněji rozebírat.
Ale k tomu, co jsem teď řekl o té politické neschopnosti. Parlamentní demokracie samozřejmě předpokládá existenci stran s různými politickými programovými zájmy a v zásadě parlamentní demokracie předpokládá schopnost těchto stran se dohodnout, protože jsou tu zájmy, které jsou vyšší než zájmy jednotlivých stran. A to se mi zdá, že zahájit schůzi Poslanecké sněmovny je potřeba jako signál vůči voličům, že nás zvolili a že jsme lidé odpovědní, kteří jsme s to této odpovědnosti dostát.
Samozřejmě schůze Poslanecké sněmovny předpokládá také to, má-li dobře proběhnout, aby se tu respektovala pravidla demokratické hry. A ta pravidla jsou psaná, ale jsou i určitá pravidla nepsaná. Já jsem tady kolegům z ODS kladl otázku a kladl jsem ji i panu předsedovi Topolánkovi na diskusním klubu v Senátu, proč se ODS už necítí vázána svým návrhem, který prosadila do návrhu změny ústavy. To, že ten návrh změny ústavy nebyl přijat Senátem, to je jiná záležitost. Ale prostě odpověď jsem nedostal, protože odpověď pana předsedy Topolánka, že opoziční smlouva byla vypovězena, pro mě není dostatečným důvodem pro to, abych pochopil, že ODS to stanovisko, které měla, jak se má tedy jmenovat vláda po volbách, už neuznává. Ale dejme tomu, že od té doby uplynulo těch sedm roků a nemusí se tím ODS cítit vázána. Na to má přirozeně právo. Ale pak po mém soudu tu platí demokratická pravidla obecná.
Jestliže ve Sněmovně je poměr sil - a teď řeknu zjednodušeně a nebudu rozpočítávat na těch pět - ale utvořila se tu koalice, trojkoalice, která má sto, na druhé straně jsou dvě levicové strany, které mají také sto, pak po mém soudu to je nepochybně jedna ku jedné, a v rámci těch tří pokusů, když už i pan prezident nevstoupil šťastně do hry a řekl, že předsedu Paroubka ve druhém kole nepověří, pak myslím, že z elementárních principů demokracie platí, že ta druhá strana, která má také sto, má mít aspoň jednou šanci. Prostě k demokracii patří, zejména za stavu rovnosti, i zásada rovnosti šancí. Jestliže toto nechceme uznat, pak samozřejmě se dostáváme do krizové situace, pro kterou ústava řešení nemá, protože ústava je dělána pro normální fungování normálních politických poměrů a předpokládá, že i politikové se chovají normálně. Obávám se, že tímto způsobem - a tady to není zatarasení nebo zablokování na straně levice. Vážení pánové a dámy, neklamme veřejnost a nepředstírejme ani něco, čemu sami nemůžeme uvěřit. Jaképak zablokování? Prostě druhá strana chce mít aspoň jednou příležitost. A to, že tato nová vláda, která je ustavena, ta už tady dávno mohla být, už jsme dávno mohli jednat o jejím vládním prohlášení. Tomu přece nic nestálo v cestě.
Podstupte normální riziko, že budete chtít většinu. Proč by vám sociální demokracie měla slibovat, že vás podpoří nebo že vás bude tolerovat? Dáváte nám prostě jasně najevo, že jste vyhráli vy, tak se podrobme normálním pravidlům parlamentní hry. A ústava počítá se třemi pokusy. Pokud neuspějeme, tak potom prezident má možnost rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Tak proč zdržujeme normální průběh demokratického procesu?
Nejdřív jste chtěli, aby Paroubkova vláda podala demisi. Když ji nabízela, pak jste nebyli ochotni umožnit zvolení orgánů Sněmovny, ale bez zvolení orgánů Sněmovny se nemůže vytvořit normální fungování ústavních institucí po volbách. Tak řekněte, co chcete. Teď jsem četl, že pan primátor Bém říká, že doufá, že se najde nějaký konstruktivní poslanec v rámci ČSSD. Já samozřejmě mohu mluvit jenom za ty, které znám. Nepředpokládám, že se tak stane. Myslím si, že z hlediska trojkoalice to bude čekání na Godota, no ale prosím, i to o něčem vypovídá. Už tu byl vzpomenut západočeský hejtman Zimmermann, který řekl, že by uvítal, kdyby někdo z poslanců KSČM dal vládě důvěru. Vidíte, že to, co se v Poslanecké sněmovně děje, nemá samozřejmě jenom jeden význam, ale má mnoho významů. A to, že trojkoalice, která se tak zapřísahala - včetně zelených - že od komunistů ani špetku nevím čeho, prostě by to bylo proti, já nevím, písmu svatému, tak najednou by jí tyto hlasy byly dobré.
Já stanovisko hejtmana Zimmermanna považuji za pozitivní v tom, že to je uznání elementárních skutečností, že opravdu hlasy voličů mají stejnou váhu a i hlasy poslanců mají stejnou váhu, a že tedy onen laciný antikomunismus, který říkal, že tu existuje společná strana KSČSSD, jsou prostě velmi primitivní, demagogické floskule, které už přestávají mít význam.
Čili možná, že teď z hlediska pana poslance Tlustého moralizuji, ale jen připomínám, že pokud má parlament fungovat, musí dbát elementárních demokratických zásad. Pokud jsme si je nebyli s to za těch 16 nebo 16 a půl let osvojit, je mi to líto, ale dáváme tím opravdu špatné svědectví občanům o tom, že jakmile nás zvolili, už jsme zapomněli na to, proč nás sem poslali.
Vážení kolegové, pokud politika nemá jistou velikost, pak není důvěryhodné z hlediska občanů, že politikové opravdu mají na zřeteli jejich zájmy a že se nestarají jenom o zájmy své.
***