(15.40 hodin)
(pokračuje Kubinyi)

Současná legislativa v této oblasti je nevyhovující, protože ze zákona o veřejném zdravotním pojištění nevyplývá závaznost výsledků výběrových řízení. Docházelo k situacím, kdy přes nedoporučení výběrové komise byly ze strany VZP navázány smluvní vztahy se zdravotnickými zařízeními, a naopak nebyly realizovány smlouvy u doporučených subjektů. Tento fakt výstižným způsobem ukazuje na systémovou chybu, kdy vlastně vůbec není jasné, kdo za síť zdravotnických zařízení zodpovídá.

Hospodaření VZP v ostatních fondech. VZP ze zákona zřizuje kromě základního fondu ještě následující fondy: rezervní fond, provozní fond, sociální fond, fond majetku, fond reprodukce majetku. Kromě toho může zřizovat fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče a fond prevence. Celkový objem prostředků v těchto fondech činí asi 3 % z celkového objemu všech prostředků VZP. Vyšetřovací komise se ve své práci zabývala hospodařením těchto fondů jenom okrajově, protože úměrně k jejich celkově malému procentuálnímu objemu rozhodně nepředstavují významnou položku v celkové bilanci VZP. VZP ve sledovaném období nečerpala prostředky z veřejného zdravotního pojištění na svůj provoz nad limit stanovený zákonem.

Vyšetřovací komise při své činnosti narazila při prozkoumávání uvedených fondů na některé nesrovnalosti. Proto podala celkem tři podněty k prozkoumání Úřadu pro hospodářskou soutěž a pověřila vyšetřovatele komise, aby případné poznatky, které ukazují na možné porušení zákona, předali k prošetření orgánům k tomu příslušným.

Největší pochybnosti vzbudil u komise fond prevence, u kterého řada aktivit podle mínění členů komise ne zcela odpovídá vymezení pojmu prevence. V příloze je uvedeno potom čerpání fondů v letech 2000 až 2005. S ohledem na posouzení, zda byly finanční prostředky vynaložené VZP použity účelně, byli přibráni znalci z oboru zdravotnictví a znalecké ústavy z oboru ekonomika, kybernetika a kultura. Předmětem znaleckého zkoumání jsou ozdravné pobyty pořádané v rámci akce Mořský koník a ostatní ozdravné pobyty, prevence dětské úrazovosti a IZIP - elektronické zdravotní knížky. S výsledky zkoumání soudních znalců a znaleckých ústavů bude Poslanecká sněmovna seznámena na schůzi 23. května. Doufám, že většina těchto posudků do té doby bude hotova.

Vyšetřovací komise konstatuje, že přes veškeré kontroly provedené pracovníky vnitřní kontroly VZP i pracovníky kontroly dvou ministerstev obsahuje hospodaření VZP ve fondech mimo základní fond řadu nedostatků. Vzhledem k tomu, že vyšetřovací komise nemá časové ani kapacitní možnosti na detailní prozkoumání hospodaření těchto fondů, doporučuje VZP zadat na hospodaření v těchto fondech hloubkový neboli forenzní audit.

Způsob organizace a řízení VZP ve vztahu k jejímu hospodaření. VZP je zřízena zákonem 551/1991 Sb., který upravuje její působení. Tento zákon má řadu nedostatků v definování statutárních orgánů a jiných orgánů a jejich povinností a zejména jejich odpovědnosti. VZP je na základě tohoto zákona organizací nadměrně centralizovanou. Příliš mnoho pravomocí je koncentrováno v rukou statutárních orgánů. Rovněž vymezení kontrolní činnosti je poněkud vágní. V případě platební neschopnosti VZP zaručuje uhrazení nákladů poskytnuté zdravotní péče po vyčerpání rezervního fondu státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční výpomoci. V praxi tato formulace znamená, že VZP nemůže zbankrotovat. Tato skutečnost bere VZP motivaci k hledání vnitřních rezerv. V naší legislativě rovněž chybí zakotvení nějakého orgánu, který by plnil roli koordinátora zdravotních pojišťoven a dohlížel nad celým systémem veřejného zdravotního pojištění. Zákon se jeví jako zastaralý a podle mínění členů komise vyžaduje zásadní přepracování.

Statutární orgán, ředitel pojišťovny. Tato funkce je volena Poslaneckou sněmovnou. Ředitel má velmi významné rozhodovací pravomoci. Zákon neřeší situaci, kdo odpovídá za chod organizace v případě náhlé nepřítomnosti ředitele. Ředitel nemá v zákoně stanovenou odpovědnost za svěřený majetek ani povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Ředitel nemá smlouvu o výkonu funkce s VZP, která by sanovala jeho práva a povinnosti. Podle zjištění komise jediný dokument, který ředitelka VZP za celou dobu svého působení ve funkci od orgánů pojišťovny obdržela, byl platový výměr. Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře není zákonem stanovena taky ani pro ředitele krajských poboček a pro ředitele územních pracovišť, ačkoliv v současné době ředitelé územních pracovišť jsou pověřeni k uzavírání smluv se zdravotnickými zařízeními.

Přestože zdravotně pojistné plány byly sestavovány jako vyrovnané, ze strany vedení VZP nebyly vytvořeny podmínky pro naplnění vyrovnaného rozpočtu, a to zejména v oblasti smluvní politiky a uplatňování regulačních mechanismů. Vedení VZP, ač si bylo vědomo, že revizní činnost je nedostatečná, neprovedlo příslušné kroky k nápravě tohoto stavu. Podobně v oblasti analytické činnosti, která by sledovala rozdíly v kvalitě a ceně poskytované péče poskytované různými zdravotnickými zařízeními, nebylo vedení VZP dostatečně iniciativní. Vedení VZP nevyvinulo dostatečné úsilí k odstranění nedostatků zjištěných kontrolními orgány.

Správní rada VZP - která byla třicetičlenná, deset členů zástupců státu, deset členů zástupců pojištěnců VZP a deset členů zástupců zaměstnavatelů pojištěnců VZP. Zákon nedefinoval jednoznačná pravidla pro výběr členů správní rady za zaměstnavatele pojištěnců VZP. Někteří členové správní rady setrvávali ve své funkci po celou dobu existence VZP.

Složení správní rady by mělo zaručovat vyváženost zájmů státu, pojištěnců i zaměstnavatelů. Podle zjištění vyšetřovací komise správní rada nepracovala efektivně. Příliš se zabývala hospodařením ve fondech mimo základní fond a relativně méně času věnovala problémům hospodaření VZP v základním fondu. Jedním ze základních témat jednání správní rady bylo hodnocení možnosti a hledání dalších cest prezentace VZP navenek. Správní rada má ze zákona povinnost schvalovat zásady smluvní politiky, objem úhrad zdravotnickým zařízením a hodnotu bodu. Těmto oblastem se správní rada ve své činnosti věnovala minimálně. Bez opory v zákoně si správní rada vytvářela pracovní komise, které byly poradním orgánem správní rady. V jednom případě byl dokonce porušen zákon, protože správní rada delegovala na komisi pro fond prevence rozhodovací pravomoc.

Část členů správní rady časem přestala hájit zájmy institucí, které je do VZP vyslaly. Lze konstatovat, že v uvedeném složení a při neoptimálním vymezení kompetencí, pravomocí a nestanovené odpovědnosti za hospodaření někteří členové správní rady velmi pravděpodobně prosazovali spíše svoje partikulární zájmy než oprávněné zájmy těch skupin obyvatel a institucí, které ve správní radě zastupovali.

Ze zákona má správní rada povinnost schvalovat organizační řád VZP, zdravotně pojistný plán VZP, účetní závěrky a výroční zprávy VZP. Tyto povinnosti správní rada plnila bezezbytku.

Správní rada, podobně jako statutární orgán, nemá v zákoně stanovenou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a odpovědnost výkonu své funkce.

Dozorčí rada VZP. Tato rada má ze zákona dohlížet na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů a na celkové hospodaření VZP. V této oblasti dozorčí rada selhala, neplnila povinnosti určené jí zákonem. Funkce dozorčí rady byla víceméně formální, čemuž se nelze divit, protože členům dozorčí rady ze zákona nehrozily žádné sankce.

Kontrolní činnost ve vztahu k hospodaření VZP. Kontrolní činnost VZP lze rozdělit na vnitřní a vnější. Pod vnitřní kontrolu patří organizační složky: odbor kontroly, odbor interního auditu a odbor revize zdravotní péče. Vnější kontrolu zajišťují kontrolní orgány státní správy reprezentované pracovníky Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí. Kontrolu rovněž namátkově prováděl Nejvyšší kontrolní úřad. Ze zákona vyplývá povinnost každoročního externího auditu u VZP.

Komise konstatuje, že kontrolní činnost vnitřní i vnější byla na všech úrovních nedostatečná. Přestože se některé kontrolní mechanismy překrývaly, nezřídka došly kontrolující subjekty k odlišnému hodnocení téže situace. Nízká efektivita kontrolních mechanismů neodpovídala ani rozsahu činnosti VZP, ani celkovému objemu bilanční sumy. Nejvíce se toto konstatování týká kontrol hospodaření se základním fondem, kontrol smluvních vztahů a úhrad zdravotní péče.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP