(9.30 hodin)
(pokračuje Páralová)
Například v § 203 je nově zakotveno firmou placené volno pro všechny zaměstnance k účasti na odborovém školení v rozsahu nejméně pěti dnů v roce. Zdůrazňuji, že se jedná o odborářské školení pro všechny zaměstnance, tedy i pro nečleny odborů. Dále: Firma nesmí dle § 61 dát výpověď žádnému odborovému funkcionáři bez souhlasu odborové organizace, a to ještě rok po skončení výkonu jeho funkce. V současné době se tato výsada týká pouze malé části odborových funkcionářů na nejvyšší úrovni ve firmě. Stačí, aby se členové odborů vystřídali v nějaké menší funkci, a všichni se stanou nepropustitelní bez souhlasu odborové organizace. A konečně třetí příklad. V § 305 se uvádí, že zaměstnavatel může ve vnitřním předpisu upravit mzdy a platy, jen pokud to na něj bylo kolektivní smlouvou přeneseno. To je posun proti stávajícímu zákoníku práce, kde pro mzdy a cestovní náhrady existuje výjimka.
Kolegyně a kolegové, s novým zákoníkem práce, který jsme všichni netrpělivě očekávali, nesouhlasila odborová veřejnost, nesouhlasil koaliční partner ve vládě, nesouhlasil ombudsman, nesouhlasila Legislativní rada vlády, nesouhlasila demokratická opozice. Během projednávání v Poslanecké sněmovně se proti zákoníku práce postavila i část odborů, protože do zákoníku práce bylo se souhlasem ministra Škromacha zapracováno kontroverzní ustanovení, které praví, že jestliže se odborové organizace nedohodnou, uzavře zaměstnavatel kolektivní smlouvu s nejpočetnější odborovou organizací. Úprava je na hranici ústavnosti, neboť porušuje článek 27 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který ukládá, že nelze znevýhodňovat žádnou odborovou organizaci v podniku nebo v odvětví. Ke všem, kdo s novým vládním návrhem zákoníka práce nesouhlasí, se posléze připojila i horní komora Parlamentu.
Poslanci ODS souhlasí s názorem horní komory, která konstatovala, že se jedná o normu složitou, nesrozumitelnou a nevyváženou. A já dodávám, že pokud bude zákoník práce přijat, pokud nabude účinnosti, negativně dopadne na konkurenceschopnost našich firem, negativně dopadne především na zaměstnance, a nezaměstnaným, kteří nemají práci a marně ji hledají, sníží naději, že ji najdou.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Ano. Nyní má slovo pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, nechci v této diskusi opakovat argumenty proti těm, které tu byly vzneseny, protože tuto diskusi jsme tu absolvovali několikrát. Proč jsem se přihlásil do diskuse, bylo zejména vystoupení kolegy Janečka, který uplatňoval na zákoník práce požadavky, jež nejsou z tohoto světa. Takovýto konsensus, který by byl přijatelný pro všechny, v problematice vztahu mezi kapitálem a prací neexistuje. Prostě ten vztah je komplikovaný, z povahy vztahu rozporný a zákoník práce je tu pro to, aby hájil také zájmy pracujících, zájmy zaměstnanců právě proto, že ve vztahu vůči kapitálu jsou slabším partnerem.
Chtěl bych vám připomenout zkušenosti z Francie, kde - protože ve Francii občanská společnost je mnohem aktivnější než u nás - šly do ulic miliony francouzských občanů proto, aby protestovaly proti návrhu zákona, který chtěl zbavit občany jejich práv. To je to, co chtěla pravicová opozice i v tomto zákoníku práce. S tím jsme přirozeně souhlasit nemohli a vládní strana, kterou je sociální demokracie, na takovéto návrhy přistoupit nemohla.
Mějme na zřeteli to, že ekonomická efektivita je samozřejmě důležitá věc, ale nesmí se jí podřídit zcela důstojnost člověka. To je ústavní hodnota, kterou zajišťuje naše Listina základních práv a svobod. Dobře víme, že v rámci kapitalismu, který tu byl obnoven, mnozí naši pracující jsou v pozici vykořisťovaných a bojí se svých práv dovolat. (Potlesk v levé části sálu.) Čili myslím, že není sporu o tom, a nechť si to občané v tomto předvolebním období uvědomí, kdo hájí zájmy těch deseti milionů našich občanů. (Potlesk v levé části a hluk v pravé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. A nyní má slovo pan poslanec Josef Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Skoro má pocit, že se dynamika projevu posunula před rok 1989. (Potlesk v pravé části sálu.) Chtěl bych ho ujistit, že většina našich podnikatelů, naprostá většina, jsou lidé velmi poctiví, kteří chápou, že zákoník práce upravuje a ochraňuje rozumným způsobem zaměstnance jako někoho, kdo je v tom vztahu na slabší straně. To si, prosím vás, ti podnikatelé jednoznačně uvědomují a nezpochybňují to. Tady jde o to, aby zákoník práce nebyl nevyvážený takovým způsobem, že budeme mít možná velmi pevný zákoník práce, ale v jeho důsledku budou prázdné firmy a ti lidé budou čekat u jiné firmy, která se nazývá úřad práce. Čili to je ta obava, kdybychom poslouchali námitky zaměstnavatelů, námitky právních expertů, námitky malých odborových organizací, což jsou také zaměstnanci.
Ostatně když pan profesor Jičínský hovořil o deseti milionech lidí, domnívám se, že tím nechtěl zaměstnavatele vyloučit z oněch deseti milionů lidí, neboť jsou také občany naší republiky a jsou mezi nimi lidi stejně poctiví jako zaměstnanci, čili se nedomnívám, že tím, že člověk je zaměstnavatel nebo zaměstnanec, že má někdo právo dávat mu nálepky, zda je to člověk poctivý, nebo nepoctivý. To si myslím, že to je opravdu cesta do pekel, protože jestli začneme lidi hodnotit podle toho, jakou funkci vykonávají, bez ohledu na to, jak poctivě se k této funkci stavějí, jak poctivě se v životě projevují, tak je to něco, co bych nechtěl, opravdu nechtěl podporovat.
***