(9.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji a ptám se, zda se chtějí k usnesení Senátu vyjádřit postupně zpravodaj výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pan poslanec František Koníček a zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Marek Benda - kterého nevidím. Není tomu tak, otevírám tedy rozpravu.
V rozpravě jako první vystoupí paní senátorka Alena Palečková, dále se přihlásil do rozpravy pan poslanec Josef Janeček a také paní poslankyně Alena Páralová.
Senátorka Alena Palečková: Vážená paní předsedající, pane ministře, paní poslankyně, páni poslanci… (Předsedající zvoní, v sále je neustále velký hluk.) Připadl mi úkol, abych zde obhájila výrok Senátu k zákoníku práce a samozřejmě k zákonu, kterým se některé zákony mění v souvislosti se zákoníkem práce.
Jak jsem napsala v té zprávě, kterou jste pravděpodobně všichni dostali, 56 ze 74 hlasujících senátorů tuto předlohu doporučilo k zamítnutí, resp. zamítlo. V rozpravě k zákoníku práce v podstatě byly shrnuty všechny názory a výhrady, které již dlouhou dobu před projednáváním zákoníku práce zaznívaly ve veřejnosti, a zejména byly shrnuty názory, které byly prezentovány na veřejném slyšení, které Senát na podzim loňského roku k zákoníku práce uspořádal a kde byli rovnoměrně zastoupeni zástupci zaměstnavatelů, zástupci zaměstnanců, reprezentovaní většinou odbory, a také názory odborné právnické veřejnosti reprezentované společnostmi pracovního práva a odborníky z právnických fakult, z kateder pracovního práva.
Já jenom velmi stručně zopakuji to, co jste dostali v písemné zprávě. Velmi často, téměř v každém vystoupení bylo konstatováno, že zákoník práce nesplnil ty naděje, které byly vkládány do nového zákoníku práce, jak bylo prezentováno. Dokonce bylo konstatováno, že se svým způsobem jedná o velmi rozsáhlou jedenapadesátou novelu původního zákoníku práce. Bylo konstatováno, že takto konstruovaný zákoník práce omezuje iniciativu a svobodné vztahy zaměstnanců a zaměstnavatelů a v tom důsledku že to způsobí snížení konkurenceschopnosti české ekonomiky v kontextu jak evropském, tak zejména světovém. (V sále je stále značný hluk.) Vztah k občanskému zákoníku kritizovali zejména ti, kteří se zabývají právem.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Paní senátorko, promiňte, já vás na chvilinku přeruším, a to jenom proto, abych své kolegyně a kolegy požádala o to, aby se ztišili a věnovali pozornost tomu, co říkáte k této důležité záležitosti. Prosím všechny, aby se zklidnili. V případě, že mají potřebu mezi sebou hovořit, jsou prostory venku přede dveřmi.
Senátorka Alena Palečková: Já navážu tam, kde jsem skončila. Vztah zákoníku práce a občanského zákoníku byl opakovaně kritizován těmi, kdo se zabývají právem obecně, nikoli jen právem pracovním. Samostatnou zmínkou, která byla také jedním z bodů jednání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, je úprava pracovněprávních vztahů ve zdravotnictví, kde by důsledná aplikace zákoníku práce nesmírně ztížila a zdražila fungování celé této oblasti. Z ústavněprávního výboru také byla přednesena kritika vzhledem k ústavnosti zákoníku práce. O tom se koneckonců zmínil i pan ministr ve své úvodní řeči.
Ze všech těchto a mnoha dalších důvodů, které tady nebudu v tuto chvíli vypočítávat, došlo právě k tomu, že naprostá většina senátorů zamítla předložený zákoník práce.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji paní senátorce. Slovo má pan poslanec Josef Janeček, připraví se paní poslankyně Alena Páralová.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná jenom několik slov o tom, jak bychom asi měli přistupovat ke zpracování a schvalování tak závažné normy, kterou bezpochyby zákoník práce je.
Jestliže se podíváme na zákoník práce, který možná by mohl být ve své větší části převeden do nějakého jiného kodexu, tak vidíme, že upravuje vztahy dvou výrazných skupin - zaměstnavatelů a zaměstnanců. A já se domnívám, že je velmi nešťastné připravit a prohlasovávat normu, aniž by tyto dvě skupiny, které jsou na sobě závislé, které spolu musí spolupracovat, došly k dohodě. Čili vidím velmi nešťastné v této oblasti prosazovat nějaký politický názor silou bez ohledu na to, co si o tom ti, kteří budou toto právo konzumovat, myslí.
Proto jsem upozorňoval už na zkušenost např. zákona o zaměstnanosti, kde byla situace obdobná. (Předsedající opět zvoní, hluk v sále neustává.) Teprve poté, co po několika kolech jednání, poté, co o té věci velmi zodpovědně za účasti všech zúčastněných jednal např. výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, kdy došlo k dohodě, byla výsledkem norma, která - ano - byla jakýmsi kompromisem, byla průřezem názorů nejen těch, kteří to právo konzumují, byla průřezem názorů i politického spektra, a taková norma se ukázala jako velmi efektivní a velmi důležitá ještě z jiného důvodů, totiž že ty zúčastněné strany už při přípravě této normy se dohodly také na tom, jak té normě rozumějí a jak ji budou vykládat, což je další velmi důležitý požadavek na to, aby pak nedocházelo ke zbytečným soudním sporům.
Čili pokud by ta norma měla být tak, jak bych si ji přál já, byla by to norma, která vyjde jako konsensus a jako kompromis mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, neboť jsem hluboce přesvědčen o tom, že žádná z těch skupin nechce zvítězit a porazit skupinu druhou, ale že obě si přejí co nejlepší prosperitu svých firem. A takovýto konsensus bychom měli schválit jako jejich dohodu, a nikoli tak, že jedněm nařídíme, co musí dělat ti druzí.
Další věcí, která mě mrzí, je, že tento návrh zákona nebude prohlasováván a nebude asi schvalován jako vládní návrh zákona. Bude to taková ta úchylka, kde je použito jiných hlasů, což je zase velmi nešťastná forma, velmi nešťastný proces, protože to samozřejmě znamená, že se celá norma vychýlí z nějakého toho průniku, který voliči nastavili v této Poslanecké sněmovně, a to těžiště se posune více směrem doleva. Výsledkem je to, že když se podíváme, tak s tímto návrhem zákona nejsou spokojeni zaměstnavatelé, nejsou s ním spokojeny malé odborové organizace. Jsou s ním spokojeni předáci velkých odborových organizací jako jediná skupina, která jasně deklaruje podporu tomuto návrhu zákona, což pro mě osobně je málo.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní má slovo paní poslankyně Alena Páralová, poté vystoupí pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, dovolte mi začít upozorněním na jednu konkrétní záležitost, která nebyla dostatečně vyjasněna. Předseda odborů Milan Štěch mnohokrát zdůraznil, že nemají pravdu, mýlí se, či dokonce lžou všichni, kteří tvrdí, že nový zákoník práce nezvyšuje pravomoci odborů proti současnému stavu. Na druhé straně zaměstnavatelé uvádějí, že nový zákoník práce zvýhodňuje jednostranně pozici odborů. To je tvrzení proti tvrzení. Uvedu tedy konkrétní argumenty, konkrétní paragrafy, které moc nikoliv odborů, ale moc odborových předáků rozšiřují.
***