(18.40 hodin)
(pokračuje L. Urban)
Argumenty se většinou točí kolem toho, že náklady na přeložky by dosáhly značných výdajů, že by to bylo až kolem 700 milionů Kč ročně. Myslím si, že jak u přeložek, tak u přípojek se vychází z nesprávné argumentace, že najednou všichni, kteří mají věcné břemeno zřízené na svém pozemku, budou chtít nějakou přeložku, což je absurdní a nesmyslné, nebo že neznámý počet nových odběratelů bude najednou chtít přípojky. Z toho vychází konstatování o výši nákladů, které by to vyvolalo. Myslím si, že to není správné.
Dostali jsem i připomínku Svazu průmyslu a dopravy ČR. Tam se říká, že podnikatelské subjekty při přesunu výroby na jiné místo zanechají po sobě finanční ztráty nevyužívaného zařízení, jehož vybudování zaplatí všichni spotřebitelé. Opět další nesprávný argument, protože v návrhu říkáme, že přípojky a přeložky by se týkaly jen domácností a malých spotřebitelů. Chápeme to jako určitou formu pomoci rozvoji malého a středního podnikání, a to takové pomoci, která by byla pro všechny nově zřizované firmy daleko účinnější než současné druhy podpor vyhlašované MPO, na které většina nových podnikatelů a živnostníků velice těžko dosahuje. U malých podnikatelů je velice nepravděpodobné, že by si vybudovali firmu a pak šli jinam budovat další firmu. To je až nesmyslný argument.
Poslední poznámka se týká přeložek. Obrátil bych se na jeden z dopisů, které dostáváme. Je to k zamyšlení. Jedna paní, Cecílie Válcová, nám píše: Mám k vám velice důležitou věc k řešení. Jedná se o vysokonapěťové elektrické vedení, které vede naším pozemkem jen několik metrů od našeho domu v Libchyních v podhůří Orlických hor u Nového Města nad Metují. Znehodnocuje nám pozemek v našem vlastnictví cca 480 m2. Na tomto pozemku nemůžeme dělat nic, nic postavit, a dokonce ani pěstovat stromy. Již dlouhá léta potřebujeme postavit v těchto místech stodolu, boudu nebo přístřeší pro uhlí, dřevo, stroje, seno a jiné věci, ale nemáme kvůli elektrickému vedení šanci.
Dále píše: ČEZ se nestydí honosit obrovskými zisky, které získává na nás, na odběratelích za naše platby a za bezplatné používání našich pozemků… atd.
V závěru dopisu píše: Žádali jsme Východočeskou energetiku, skupinu ČEZ, o přeložení vedení, alespoň toho krátkého úseku, do země, ale to prý nejde, museli bychom to sami hradit.
To je jeden z mnoha případů, kdy lidé, kteří mají zřízené věcné břemeno ze zákona bezúplatně a náhodou by chtěli využít tento pozemek k jinému účelu, tzn. postavit např. přístřešek na topení, tak by to museli udělat tím způsobem, že by uložení napěťového kabelu do země museli hradit. Je to nestejný přístup mezi velkými energetickými společnostmi a masou nás drobných občanů a malých a středních podnikatelů.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Předložený návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru je k dispozici jako sněmovní tisk 981/2. Prosím, aby zpravodaj tohoto výboru pan poslanec Oldřich Vojíř se ujal slova a seznámil nás s projednáváním na výboru, případně s usnesením.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, začnu v opačném pořadí, než naznačil pan předsedající. Sdělím ctěné Sněmovně, že hospodářský výbor se danou předlohou zabýval na svém jednání, a to na 54. schůzi dne 5. dubna tohoto roku. V hlasování doporučil Poslanecké sněmovně tisk 981 zamítnout. Šlo o většinové, nikoliv absolutní hlasování. Proto si myslím, že bude dobré říci několik slov, která možná budou mít charakter jisté oponentury toho, co zde zaznělo.
Myslím si, že předkladatelé vyšli vstříc Svazu měst a obcí, který dlouhodobě hledá jistou formu, jak možná najít lepší komfort v připojování se v oblasti energetiky. Je nutno dodat, že nejde jen o elektrooblast, ale i o oblast plynárenství a teplárenství. Komfort bude vždy velmi diskutabilní věcí. Předkladatelé se to pokusili definovat pojmem bytové jednotky a malí podnikatelé. Já bych byl pro, abych ulehčil jak fyzické osobě, tak podnikateli malého charakteru s tím, aby si musel vyběhávat někdy poměrně složitě přípojku samotnou a ještě ji spoluhradit. Není pravda, že by ji hradil plně, on ji spoluhradí. Samozřejmě, že je diskuse o tom, zda ovšem má být porušen jeden ze základních principů, a to je princip, že kdo investici vyvolal, tak jí platí. Dosud to tak je s jedinou výjimkou, která je platná ve stávajícím energetickém zákoně, kde je definováno, že bytová jednotka vzdálená od uzlového bodu do 50 metrů bude připojena zdarma. Samozřejmě, že toto je jistý průlom, a myslím si, že předkladatelé nabyli jistého pocitu, že by bylo dobře toto zavést i v plynárenství, v oblasti teplárenství, a připojili k tomu dle mého soudu velmi nešťastně otázku přeložek.
Na hospodářském výboru jsem navrhoval jiné řešení pro subjekty a osoby, které vyvolají investici připojení se k nějakému zdroji, k nějaké síti. Návrh spočíval v tom, že bychom definovali tzv. amortizační vzorec, který by zajišťoval několik věcí najednou. Za prvé by zajišťoval to, že ten, kdo investici vyvolal na začátku, ji opět spoluhradí. To je důležitá věc proto, že když něco hradíte, tak přemýšlíte o tom, jaký výkon si objednáváte. Když to nehradíte, místo výkonu 10 kW si řeknete: Proč bych si neobjednal raději 50 kW? Jenže v systému jak elektro, tak plynu existují tzv. pohotovostní neboli záložní výkony, které jsou vždy kalkulovány na absolutní počet výkonu, který by v danou chvíli mohl na trhu vzniknout - s jistým koeficientem. Je to takto definováno. Mimochodem, problémy s blackouty jsou právě proto, že někdy nejde odregulovat soustava, a pak vypadne všechno.
***