(18.30 hodin)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Karlu Vymětalovi. Hlásí se paní poslankyně Eva Dundáčková.

 

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem v souvislosti s tímto návrhem zákona avizovala, že podám pozměňující návrh, kterým navrhnu úplné zrušení imunity poslanců Poslanecké sněmovny České republiky, a to v celém rozsahu, v takzvaném rozsahu řekněme britského modelu. V tuto chvíli se ale nacházíme velmi těsně před volbami a já nechci, aby se to stalo předmětem jakéhokoli politického boje. Ten návrh mám připravený, mám jej podpořený mnoha studiemi a předložím jej, pokud tady budu i po dalších volbách, jakmile to bude možné. Doufám, že se stane předmětem korektní rozpravy o tom, nakolik nadále v České republice má zůstat zachována imunita poslanců tak, jako je tomu ve všech 23 státech z 25 členských zemích Evropské unie, anebo zda se máme vydat cestou chcete-li britskou či holandskou, kde není opravdu imunita žádná kromě takzvané indemnity, což je ochrana svobody projevu slova poslance učiněného na půdě Poslanecké sněmovny.

Přesto ale jeden návrh podám, a to návrh na vypuštění odstavce 3 článku 27 Ústavy České republiky. Oficiálně návrh zní: "Odstavec 3 článku 27 Ústavy České republiky se ruší."

Jedná se o vypuštění paragrafu, respektive celého odstavce, který znamená, že poslanec v České republice podléhá za přestupky pouze disciplinární pravomoci Sněmovny, a to v rozsahu upraveném posléze možností dvou alternativ, tedy buďto civilního procesu, nebo procesu před mandátovým a imunitním výborem. Jsem přesvědčena, že tato část výsadního postavení poslanců v České republice je již přežitá, a vycházím zároveň ze své zkušenosti předsedkyně mandátového a imunitního výboru a mohu s čistým svědomím potvrdit, že kromě jednoho případu všichni poslanci, kteří se dopustili například dopravního přestupku - já nechci předjímat, že tomu tak opravdu bylo, ale s největší pravděpodobností - zvolili onen civilní režim a za přestupek byli potrestáni stejně jako všichni jiní občané, protože pouze v jednom případě zasedal mandátový a imunitní výbor, toliko jeden poslanec se na něj obrátil a žádal, aby jeho přestupek byl projednán v tomto výjimečném režimu. Oproti tomu v předchozích volebních obdobích to byly daleko větší počty poslanců. A já myslím, že poslanci sami byli rádi, nebo jsou rádi, vítají, mohou-li využit onoho civilního režimu.

Já osobně předpokládám, že pravděpodobně do budoucna - já ale nevím, kdy se tomu tak stane - uvítají tuto možnost i v případě trestněprávního postihu, protože já osobně jsem přesvědčena, že imunita ve skutečnosti neslouží k ničemu jinému než de facto v mnoha ohledech k porušení principu presumpce neviny. Poslanec, který je totiž obviněn či podezírán ze spáchání trestného činu, je potrestán již tím, že jeho kauza je mnohonásobně medializována, a to od samého počátku vyšetřování, tedy v době, kdy ještě zdaleka není prokázána vina a kdy může dojít k zastavení samotného řízení.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Evě Dundáčkové. Hodlá někdo ještě vystoupit v tuto chvíli? Pokud ne, tak končím rozpravu. Děkuji protagonistům.

 

Přistoupíme k projednání dalšího bodu, což je

 

42.
Návrh poslanců Ladislava Urbana, Ladislava Býčka, Marty Bayerové,
Ludvíka Hovorky, Jiřího Třešňáka, Václava Votavy a Antonína Zralého
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 981/ - druhé čtení

 

Jsme ve druhém čtení a pan poslanec Ladislav Urban se ujme slova.

 

Poslanec Ladislav Urban: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, v prvním čtení při projednávání ve výboru jsme jako navrhovatelé novely snesli celé spektrum argumentů, a přesto hospodářský výbor nakonec mírnou převahou navrhl zamítnutí této novely. Proto mi dovolte, abych v tom úvodní slově některé věci zopakoval.

Myslím si, že je to novela zákona, která se týká dvou základních atributů, nebo dvou základních nástrojů energetického zákona, to jsou přeložky a přípojky energetických zařízení. V tom projednávání se ukázalo, že monopolní postavení energetických společností a postavení ať už drobných nebo malých odběratelů je vlastně nerovné. Přenesení úhrady nově realizovaných přípojek z distributorů elektrické energie se poprvé objevilo v návrhu zákona 222/1994 a týkalo se pouze elektřiny. Já přečtu doslovné znění: Zřízení přípojky elektřiny v souladu s praxí zemí s rozsáhlou a pokročilou elektrifikací, pokud se týká nákladů, je věcí toho, kdo potřebu přípojky vyvolal. Tolik citace zákona. Pokud jde o realizaci plynových a tepelných přípojek, tam nebylo předneseno jakékoli zdůvodnění.

Já myslím, že právě u zemí s pokročilou elektrifikací jsou náklady na přípojky daleko nižší, než je tomu u zemí, kde by nebyla pokročilá elektrifikace a kde by přípojky byly co do investic velice náročné. Navíc od té doby, kdy jsme podali tuto novelu, došlo k úpravě zákona a elektrické přípojky do 50 metrů jsou osvobozeny, nad 50 metrů je platí ten, kdo přípojky vyvolal. Takže jde už jenom o přípojky plynové a teplovodní.

Chtěl bych říci, že důvodem povinnosti částečné úhrady vynaložených nákladů spojených se zajištěním zvýšeného příkonu u elektrické energie je, aby se tyto náklady nepromítaly do cen ostatních chráněných zákazníků, kteří nepožadují zvýšení elektrického příkonu atd. To je jeden z argumentů, který hovoří proti naší novele. Myslím, že to není správné, protože ekonomický rozbor nebyl učiněn ani MPO, ani ERÚ, a proto jsme si vyžádali rozbor, který jednoznačně ukazuje, že i při úhradě přípojek distributorem je konečný zisk vyšší, než by tomu bylo bez těch nových odběratelů. To znamená, že tento argument asi neobstojí.

Tolik velice stručně k přípojkám. Ty jsou samozřejmě daleko jednodušším problémem. Složitějším problémem byly přeložky. Přeložky jsme charakterizovali tak - já přečtu doslovně ten text, protože ne všichni jste jej asi četli, a když, tak už velice dávno. Ten text zní: V případech, kdy bylo věcné břemeno k zařízení přenosové či distribuční soustavy ze zákona a bylo bezúplatné a potřeba přeložky je vyvolána jiným využitím nemovitosti ze strany jejího vlastníka, hradí náklady přeložky vlastník těchto zařízení. Tolik tedy ta citace.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP