(15.50 hodin)
(pokračuje Vlček)
2. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona
a) projednala ve znění komplexního pozměňovacího návrhu,
b) schválila ve znění následujícího komplexního pozměňovacího návrhu.
K tomuto bych chtěl říct, že nám byl předložen tisk 1281, kdy pod názvem zákona byla de facto důvodová zpráva, a tudíž rozpočtový výbor přijal komplexní pozměňovací návrh, kde tedy tuhle obecnou neboli tuhle důvodovou zprávu vypustil a přesunul tam článek jedna. Máte to ve svých materiálech - usnesení 1281. Tedy doporučuji, abychom hlasovali pak podle usnesení rozpočtového výboru, podle komplexního pozměňovacího návrhu.
3. Zmocňuje předsedu výboru, aby seznámil s usnesením Poslaneckou sněmovnu.
Takže to je tolik z mé zpravodajské zprávy. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji zpravodaji. Zde jsme ve stejné situaci, kde podle jednacího řádu můžeme upustit v této chvíli od vedení obecné rozpravy a v tuto chvíli bychom o tom měli hlasováním rozhodnout.
Takže budeme nyní rozhodovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu. Ptám se tedy, kdo je pro, vést obecnou rozpravu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomu, vést obecnou rozpravu, tak hlasuje nyní.
Hlasování má pořadové číslo 27. Přítomno je tady 172 poslanců. Pro hlasovalo 12, proti 17. Návrh nebyl přijat.
Obecnou rozpravu můžeme tedy vypustit a budeme vést rovnou rozpravu podrobnou. Žádám zpravodaje, aby ji tedy se mnou sledoval. Otevírám podrobnou rozpravu nad tímto návrhem zákona. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Prosím pana poslance Kocourka, který se hlásí jako první.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásil k rozdanému pozměňovacímu návrhu, který máte označen jako "Martin Kocourek - PN/1281". Věřím, že zde nemusím znovu tento můj pozměňovací návrh předčítat.
Dovolte jenom jeho krátké zdůvodnění. Tento pozměňovací návrh reaguje na slova, která jsem zde přednesl v rámci předchozího bodu, a to změny státního rozpočtu na rok 2006, a zejména na mnou postrádané celkové dlouhodobé vidění financování preventivních opatření proti povodním. Pokud krátce shrnu princip svého pozměňovacího návrhu, tak ten spočívá v tom, že by v rámci novely zákona o rozpočtových pravidlech byl založen zvláštní účet programu prevence, obnovy a rozvoje území postižených přírodními pohromami, na kterém by se vedly peněžní prostředky převedené na tento účet jednak podle zvláštního zákona, o kterém budu mluvit později, a peněžní prostředky plynoucí z převodů příslušné části úspor rozpočtových prostředků organizačních složek státu podle § 47. Zároveň by platilo, že prostředky tohoto zvláštního účtu lze použít pouze na výdaje spojené s programy prevence, obnovy a rozvoje území postižených přírodními pohromami a vymezené příslušnými právními předpisy.
Jinými slovy, při zřízení tohoto zvláštního účtu na programy protipovodňových opatření zároveň tento účet se snažíme naplnit definovanými zdroji. A ty definované zdroje jsou složené ze dvou částí. Jednak podle zvláštního zákona, kterým navrhujeme převod částky 15 miliard korun získaných od České národní banky v rámci úhrady závazků České republiky vůči České národní bance spojených s konsolidací bankovního sektoru a rozdělením majetku České a Slovenské Federativní Republiky. A za druhé zmíněná polovina prostředků, které kapitoly neutratí v rámci svých rozpočtových kapitol ke konci roku.
Za výhodu tohoto konceptu považujeme to, že nemusíme čekat na to, jak dopadne vyřizování půjček od Evropské investiční banky, a můžeme použít prostředky, které jsou již vykryty státními dluhopisy, které tato Sněmovna schválila na úhradu státní záruky ve prospěch České národní banky. Tedy zřizujeme nový zvláštní účet ve státních finančních aktivech, naplňujeme jej zdroji a zároveň přesně definujeme, na jaké účely se dá použít.
Dalším principem je změna zákona o dani z příjmů, kde v přechodných ustanoveních chceme zakotvit, že základ daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2006 a 2007 snížený o dary na financování odstraňování následků povodní a záplav, ke kterým došlo v roce 2006 na území České republiky, lze snížit o dalších 10 %; v úhrnu tak lze snížit základ daně za jednotlivé zdaňovací období o hodnotu darů, nejvýše o 20 %. Analogicky to platí též pro základ daně z příjmů právnických osob, kde by se dosavadní možnost snížit tyto částky o 5 % zvýšila o dalších 5 %, a celkově tak lze snížit základ daně při poskytnutí daru na financování odstraňování následků povodní u právnických osob až o 10 %. Je to analogie vůči situaci v roce 2002 a my považujeme za vhodné daňově podpořit ty, kteří věnují své dary a pomoc postiženým jak územím, tak samotným občanům, kteří na nich žijí.
Dále jsem chtěl navrhnout také změnu zákona o dani z přidané hodnoty, kde považuji za vhodné, aby ty činnosti a ty služby, které byly činěny v rámci odstraňování následků a škod po povodních, byly od daně z přidané hodnoty osvobozeny. Nicméně v této souvislosti jsme narazili na znění šesté směrnice Evropské komise, která zakazuje i v tak dramatických případech, jako jsou povodně, jakékoliv osvobozování od daně. Zde si mohu jen postesknout, že ne vždy daňová politika Evropské unie je citlivá k mimořádným situacím, které se na území jednotlivých členských zemí dějí.
Nicméně v této souvislosti dovolte otázku na pana ministra, kterého bych se chtěl zeptat, zda by Evropská unie v rámci nemožnosti osvobodit činnosti a služby v rámci odstraňování škod po povodních, nemožnosti osvobodit od daně, nebylo možné požádat fondy Evropské unie, zejména Fond solidarity, o to, aby případně ony zdaněné humanitární a jiné služby vykompenzoval z některých jejích fondů. Já bych to považoval za vhodné, protože danit pomoc v nouzi považuji opět z pohledu daně z přidané hodnoty za něco ne zcela správného.
Tolik tedy principy našeho pozměňovacího návrhu. Tímto bych poprosil pana ministra, aby se vyjádřil k případným dopadům zákona o dani z přidané hodnoty a možnosti čerpání z evropských fondů, její kompenzace. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl příspěvek do podrobné rozpravy ve druhém čtení. Kdo se hlásí ještě do podrobné rozpravy ve druhém čtení? Pokud se nikdo nehlásí, tak podrobnou rozpravu v této fázi můžeme ukončit.
Pan ministr se hlásí o slovo, závěrečné slovo po ukončení rozpravy ve druhém čtení. Může vystoupit nyní i později. Ano, prosím, je místo pro závěrečné slovo. Prosím.
***