Neautorizováno !

(18.00 hodin)

Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych se v několika větách vyjádřil ke všem tiskům, které zahrnují stavební zákon, související i vyvlastňovací. Především bych rád poděkoval Senátu za to, že sněmovní verzi těchto zákonů poopravil, a poopravil ji zcela určitě k lepšímu. Nesmíme však zapomenout na cíl, s kterým tento zákon byl vytvořen. Cílem bylo odstranit byrokracii, zjednodušit proces pro naše stavebníky a vymýtit pokud možno prostor pro byrokracii a korupci. Tento cíl bohužel naplněn nebyl.

Zákon je podstatně složitější, je asi třiapůlkrát obsáhlejší než původní stavební zákon 50/1976 Sb. To je první důkaz o komplikaci. Návrh stavebního zákona jako důsledek přímý vyvolá také nárůst počtu úředníků, a to asi o 500, na všech třech stupních státní správy - obecní, krajské i ministerské. A to je druhý důkaz nárůstu byrokracie. Chcete-li, uvedu konkrétní příklady. Rodinný domek ve stavebním řízení bude možno provést na základě ohlášení. Ale je to jen termínová změna. Fakticky se pro našeho stavebníka nezmění vůbec nic, nadále bude muset obíhat všechna vyjádření, papíry s razítky a doklady. Kolaudační řízení také je v některých případech odstraněno, avšak je plně nahrazeno povinností doopatřit si plán kontrolních prohlídek stavby, které musí být jako příloha projektové dokumentace přiloženy.

V oblasti územního plánování je potlačen princip samosprávné demokracie, neboť územní plánování není zařazeno do samosprávného rozhodování obecních zastupitelstev, ale je zařazeno jako přenesená působnost státu. Konstatuji, že návrh nového stavebního zákona zaostává za požadavky občanů na kvalitní výkon státní správy, na servis pro naše občany.

Jak by měl tedy takovýto zákon vypadat? Asi tak, že občan by předložil žádost spolu s dokumentací na úřad, úřad by ji posoudil ze všech resortních hledisek a vydal by konečné, finální komplexní rozhodnutí. Takový zákon bychom rádi podpořili. Ale občan nadále bude běhat od úřadu k úřadu pro všechna vyjádření, a proto tento zákon v žádné verzi, ani sněmovní, ani senátní, nepodpoříme.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hrnčířovi. Nikdo další se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu končím.

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o územním plánování a stavebním řádu podle sněmovního tisku 998/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 998/4."

Chvilku posečkám. Odhlásím vás. Prosím vás o novou registraci.

Zahájím hlasování, které má pořadové číslo 150, o usnesení, které jsem před chviličkou přečetl. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo, hlasovalo 158 poslanců, 110 pro, 13 proti, takže usnesení bylo přijato.

Mohu ukončit projednávání bodu č. 16.

Přistoupíme k projednávání bodu č. 17, což je

Senát nám návrh zákona vrátil s pozměňovacími návrhy a usnesení máme k dispozici jako tisk 999/4.

Prosím opět pana ministra Radko Martínka, aby se ujal slova a vyjádřil se k usnesení Senátu.

Ministr pro místní rozvoj ČR Radko Martínek Pane místopředsedo, dámy a pánové, tento zákon bezprostředně souvisí s již přijatým zákonem, a proto ho taktéž doporučuji v této chvíli v senátní verzi, protože ty zákony musí být kompatibilní. Děkuji vám mnohokrát.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Otevírám rozpravu. Předpokládám, že se do rozpravy přihlásí pan senátor Eybert. Předpokládám, že pan zpravodaj Hrnčíř, pokud jsem pozorně poslouchal, se vyjádřil ke všem zákonům souvisejícím, proto má slovo v rozpravě pan senátor.

Senátor Pavel Eybert: Děkuji za slovo. Tak jak uvedl pan ministr, je v logice věci, že byl-li přijat stavební zákon ve verzi senátní, měl by být přijat i související zákon ve verzi senátní. Já zde upozorním jenom na dvě tři věci, kterými se Senát zabýval.

Velmi významné je, že doplnil u možnosti vyvlastňování, že se dá vyvlastnit nejenom pozemek, ale i stavba a zařízení na něm, což neobsahoval ten původní související zákon se zákonem stavebním, a v tomto případě, pokud by to nebylo přijato, tak tam, kde by liniová stavba narazila na stavbu na pozemku, popřípadě zařízení, nebylo by možno vyvlastňovat a to by byl velký malér u těchto liniových staveb. Dále potom upravil postup při vydávání stanovisek ke stavbám, které jsou zatíženy věcným břemenem, a rozšířil možnost náhrady při vyvlastňování i na práva jiná než vlastnictví stavby, čili k těm vyvlastňovaným pozemkům existují i jiná práva, která lze podle tohoto návrhu ocenit a uhradit při vyvlastnění za ně tuto částku. Ten pozměňovací návrh, který toto upravuje, je poměrně široký, ale je to jenom tato jedna jediná věc.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane senátore. Kdo dále hodlá vystoupit v rozpravě? Pokud nikdo, rozpravu končím.

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných jedinců.

Zahájil jsem hlasování, které má pořadové číslo 151. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Ze 163 hlasujících bylo pro 111, proti 3, takže tento návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, panu senátorovi.

Dámy a pánové, budeme se věnovat bodu číslo 18, což je

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1005/5. Já mezi námi vítám pana senátora Richarda Sequense.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu vyjádřil pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane senátore. Senát vrátil návrh zákona o nemocenském pojištění s jediným pozměňovacím návrhem, který se týká doplnění paragrafu 18 odst. 2 o další větu. Toto doplnění spočívá v úpravě vyměřovacích základů, z nichž se stanoví základ pro výpočet nemocenských dávek ve vztahu k maximálnímu vyměřovacímu základu.

***