Neautorizováno !
(17.40 hodin)
(pokračuje Kasal)
Nyní se budeme věnovat bodu
15.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 995/4/ - vrácený Senátem
Návrh nám vrátil Senát a usnesení Senátu máme k dispozici jako sněmovní tisk 995/5. Vítám mezi námi paní senátorku Alenu Palečkovou.
Prosím, aby za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vystoupil pan ministr Zdeněk Škromach. (Není přítomen v sále.) Doufám, že jsem ho příliš v tuto chvíli nepřekvapil. Prosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí, zdali by byl tak laskav a vešel do sněmovny. - Vešel, nemusí běhat! Prosím, aby se vyjádřil k usnesení Senátu a k předloženým návrhům.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, vážená paní senátorko, chtěl bych se vyjádřit k tomuto návrhu v tom smyslu, že úpravy, které byly provedeny v Senátu, považuji za prospěšné. Je to víceméně kompromis ve vztahu k některým kritikám, které se objevily k tomuto návrhu zákona. Doporučuji tedy Poslanecké sněmovně schválit změny tak, jak byly přijaty Senátem.
Jen krátce: Pozměňovací návrhy, které byly přijaty v Senátu, obsahují několik věcných změn proti sněmovnímu znění, a to zrušení zvláštní úpravy pro svěřování dětí do jednoho roku věku do zařízení pro okamžitou pomoc, usnesení body 1 a 2, zrušení povinnosti nového povolení při zřízení dalšího zařízení pro okamžitou pomoc u pověřené osoby, která již obecně povolení obdržela, a dále přesun povinnosti hradit náklady vzniklé obci při poskytování sociálně-právní ochrany dětí v plném rozsahu na stát. Potom jsou tu legislativně technické úpravy a upřesnění, vyvolané zpravidla současně probíhajícími jinými změnami zákona o státní sociální podpoře a dalších předpisů.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, požádal bych vás o schválení tohoto návrhu zákona ve znění Senátu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat, zdali hodlá vystoupit paní poslankyně Soňa Marková, která byla zpravodajkou výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Není tomu tak.
Otevírám rozpravu. Jako první vystoupí paní senátorka Alena Palečková.
Senátorka Alena Palečková: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vzhledem k tomu, co řekl pan ministr k této senátní úpravě zákona o sociálně-právní ochraně dětí, nebudu zdržovat a poprosím vás také, abyste přijali tento zákon tak, jak jej upravil Senát. Jak bylo řečeno, tyto úpravy jsou snad ku prospěchu věci.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, paní senátorko. Kdo dále hodlá vystoupit v rozpravě? Paní poslankyně Eva Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, přestože jak pan ministr, tak paní zpravodajka zde vystupovali v poměrně vzácné shodě a podporovali tento návrh zákona, ode mne pravděpodobně nemůžete očekávat a ani neočekáváte, že učiním totéž. Naopak, pokusím se alespoň obrátit vaši pozornost k názoru, který vyjádřily nestátní neziskové organizace, a to nejen Fond ohrožených dětí, ale také nadace Naše dítě, Nadace rozvoje občanské společnosti, Středisko náhradní rodinné péče, Sdružení pěstounských rodin, nadační fond Rozum a cit, Sdružení zastánců dětských práv, tedy ty neziskové organizace, které působí právě na poli výkonu sociálně-právní ochrany dětí. V tomto případě nás upozorňují na to, že vládní návrh novely zákona nereaguje na naléhavé potřeby praxe v této oblasti, a dokonce jeho ustanovení nejsou ani v souladu s prací vyspělých zemí Evropské unie, dokonce ani s všeobecně uznávanými vědeckými poznatky.
Já, když dovolíte, shrnu pozměňovací návrhy, které padly jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak i Senátu a nebyly bohužel přijaty a které byly způsobilé k tomu, aby sociálně-právní ochranu dětí v České republice výrazným způsobem posunuly kupředu.
Neprošel ani návrh na zpřístupnění dat zdravotních pojišťoven, která svědčí o týrání nebo zanedbání péče, orgánům sociálně-právní ochrany na základě počítačového programu, který nelze vytvářet dříve, dokud nebudou legislativní předpoklady. Předpokládalo se, že zpřístupněna budou data týkající se plateb za ošetření opakovaných zlomenin malých dětí, podvýživa, chybějící platby za preventivní kontroly kojenců a batolat.
Nebyl přijat ani návrh na přiznání absolutního dvouměsíčního nezájmu pro osvojení všem dětem, nejen novorozencům. Zpravidla se v tomto případě poukazuje na to, že u starších dětí je zapotřebí, aby absolutní nezájem rodičů byl delší. Není to ale spravedlivé k dětem, které jsou jen o něco málo starší, než jsou právě novorozenci. Novorozenec je v určitém okamžiku dítě o měsíc o dva starší, není na tom zásadním způsobem jinak, a přesto nemá možnost dostat se do stejné situace jako novorozenec. Na druhé straně jsem ráda, že již alespoň v případě novorozenců tato možnost existuje, osvojit je za předpokladu dvouměsíčního absolutního nezájmu ze strany rodičů.
Nebyl přijat ani návrh, který by umožnil, aby dítě mohlo z porodnice jít přímo do osvojitelské rodiny, pokud si to rodiče přejí, a to i anonymně, jako je to například v sousedním Rakousku.
Nebylo přijato ustanovení, díky kterému by soud při svém rozhodování o svěření do péče, ale například i o úpravě styku bral v úvahu přání a pocity dítěte. I to je v příkrém rozporu se světovým trendem, nebo s evropským, chcete-li, je to celkem jedno.
Nebyl přijat návrh zákona na pozastavení rodičovské zodpovědnosti v případě zahájení řízení o nezájmu rodičů, takže v jednoznačných případech by mohly děti přijít do rodin dříve, než skončí obvykle mnohaměsíční soudní jednání o nezájmu. Ani to není krok kupředu směrem ve prospěch našich dětí, které jsou týrané či ohrožené prostě tím, že o ně nepečuje žádná konkrétní rodina.
Nebyl přijat návrh, který by umožnil, aby se souhlasem dítěte dítě přijalo příjmení pěstouna či poručníka.
Nebyl přijat návrh na to, aby odvolací soudy postupovaly v řízeních o předběžných opatřeních s největším urychlením.
Nebyl přijat návrh na odstranění zbytečných kompetenčních sporů, a tím průtahů v řízení o osvojeních a předběžných opatřeních.
Nakonec nebylo přijato ani ustanovení, aby výkon rozhodnutí bylo možno při změně poměrů dítěte zastavit nebo nenařídit a aby při výkonu rozhodnutí bylo zabráněno zbytečné psychické a citové traumatizaci dítěte a rovněž aby byl brán zřetel na názor dítěte, které dosáhlo věku a stupně vyspělosti, kdy je vhodné přihlížet k jeho návrhům.
Když dovolíte, upozorním teď na to, že pokud budu znovu poslankyní tohoto Parlamentu České republiky, všechny tyto návrhy opakovaně podám znovu a budu doufat, že v novém složení Poslanecká sněmovna najde podporu alespoň pro některý z těchto návrhů.
Pan ministr tady zmiňoval změny, které schválil Senát a které jsou částečným zlepšením předloženého vládního návrhu. Jedná se jednak o vypuštění navrhované úpravy, podle které děti mladší jednoho roku neměly být přijímány do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, včetně těch, která poskytují rodinnou péči, a mohly být přijaty pouze za ztíženějších podmínek nežli děti starší jednoho roku. Přitom neexistují žádné praxí nebo výzkumy podložené důvody, které by odůvodňovaly závěr, že děti mladší jednoho roku vyžadují jinou péči než děti starší tohoto věku.
***