Neautorizováno !

(12.40 hodin)
(pokračuje Filip)

A poslední, co jsem chtěl říci: Ano, ono by se hodilo, kdyby moudrý názor mohl být umlčen. Ale to, že je ten názor moudrý, to zjistí lidé i bez toho, že ho budete umlčovat silou zákona, silou rozhodování, silou pěstí.

Dovolte mi říci moje osobní krédo, které vychází z toho, že když se chce někdo odepsat, ať se odepíše sám. Toho likvidovat není potřeba. (Potlesk poslanců klubu KSČM.)

Komunistickou stranu Čech a Moravy jste si představovali jako skupinu staříků, nostalgiků, kteří nemají jiný názor, než ho měla ta minulost. Výhodou KSČM v České republice je to, že ve svých řadách má více členů v produktivním věku, než je všech členů politických stran v této republice. Výhodou KSČM je to, že má dostatek mladých lidí, kteří možná, až budou otlučeni zápasy, které je jistě čekají, až my tady nebudeme - ať už jenom tím, že odejdeme z politické scény, nebo jestli nás zakážete - tak samozřejmě nebudou používat demagogii, nebudou si plést obsah a formu a budou vědět, že jev je podstatný a podstata se jeví.

Mně se jeví v této Sněmovně, že tolik demagogických slov v úvodním vystoupení a tolik hloupostí v odůvodňování zkreslené historie člověk může vyslechnout jen málokde. Možná že by to byla dobrá debata k pivu; alespoň bychom se pobavili. Tady si myslím, že se bavíme o tom, že někomu chceme zakázat myslet. A my se tomu budeme bránit, protože nejsme jako oni a nejsme jako vy. My prostě budeme dále svobodně myslet. (Potlesk poslanců klubu KSČM.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. Nyní vystoupí pan poslanec Miloš Titz.

Poslanec Miloš Titz: Milé kolegyně, vážení kolegové. Já myslím, že nikdo z nás, z těchto dvou set členů této Sněmovny, se nemůže pasovat na vykladače historie, neboť každý z nás má pouze svoji osobní "dějinnou skutečnost". A dovolil bych si říci jednu věc na samý začátek - já nevím, kam až se pustím, já se přiznám, nemám to sepsáno. Ale chce snad někdo tvrdit, že zkrvavený obličej z Petschkova paláce byl jiný, než z "domečku"? Takže o co jde?

Že se v době druhé světové války chystal střet, řekněme evropský střet, mezi Germánstvem a Slovanstvem, to je docela možné. A můžeme to různým způsobem hodnotit. On se také do jisté míry chystal mezi Germánstvem a řekněme Francií, a třeba i anglosaským světem. A když půjdeme do otázky kšeftu, když to takhle řeknu, tak Sovětský svaz se významným způsobem podílel na obnově werhmachtu, ať to byly chemické jednotky, tankové jednotky nebo letecké jednotky, protože to bylo ve prospěch těchto dvou poražených velmocí.

Takže nehrajme si na nějakou interpretaci dějin. Samozřejmě ona existuje, vždycky je ideologická a vždycky je subjektivní.

Takže existuje registrace politické strany, existuje Ministerstvo vnitra, které posuzuje registraci se skutečností, a nechť koná, když zjistí, že konat má, a když cítí, že konat nemá, tak není o čem konat.

A pak se obracím na sedm a půl milionů voličů, nechť vezmou rozum do hrsti, nechť vezmou svoji a třeba i rodinnou zkušenost a ve volbách volí.

Toť vše.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Titzovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Exner.

Poslanec Václav Exner: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády - ti tady bohužel nejsou - páni senátoři, dámy a pánové. Omlouvám se jak poslancům z naší strany, kteří jsou již velmi netrpěliví, abychom to všechno skončili, i vám všem ostatním, kteří byste určitě přijali totéž, ale pokládám za nutné k některým věcem pokud možno co nejvěcněji se vyjádřit a na ně reagovat, aby z naší debaty nezůstaly otevřené.

Překvapilo mě, jak zdůvodňoval extremismus Komunistické strany Čech a Moravy a extremismus celého komunistického hnutí pan senátor Štětina. Říkal jsem si a připomněl jsem si ten titul filmu Jak hluboko jsem klesla. (Veselost.) Šlo o to, že citoval z Komunistického manifestu, že svět je potřeba nejen vykládat, ale také ho změnit. Zmínil se o tom jako o vrcholu extremismu. Já se domnívám, že snad není možné, aby jeho záměrem bylo svět neměnit. Máme snad ve světě zachovat bídu, chudobu, nemoce, hlad? Máme v současné době nechat přírodu, aby spustila třeba tu obávanou pandemii ptačí chřipky, a nedělat prostě nic, protože svět měnit proti tomu, co je, je vrchol extremismu? Já se domnívám, že to snad ani tímhle způsobem nemohl myslet.

Podobně se předkladatelé vyjádřili k termínu "revoluční svržení". Připomínám, že podobný článek obsahuje americká ústava v případě, že jde o tzv. špatnou vládu. Na jedné straně se tady mluvilo, např. paní poslankyně Páralová, o komunistickém puči v roce 1948, na druhé straně zcela běžně v naší politické hantýrce i v naší politické praxi uznáváme jako naprosto legitimní revoluci sametovou, revoluci růžovou, revoluci karafiátovou, revoluci oranžovou a jiné, tudíž jeden typ revolučního svržení, kdy občané nejsou spokojeni s dosavadní vládou - a to se také komunistům a těm, co byli s nimi, stalo v roce 1989 při tzv. sametové revoluci -, uznáváme a máme to za součást běžného politického života, zatímco totéž svržení lidem určité vlády a určitého postupu v roce 1948 pokládáme za puč. Myslím, že mnohé věci bychom si z této souvislosti měli opravdu vyjasnit.

***