Neautorizováno !

(12.10 hodin)
(pokračuje Dundáčková)

Poslední - citace z české ústavy. Ústava České republiky, čl. 5: Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých cílů.

Tedy slíbená poslední citace. Zdeněk Jičínský, Socialistické právo a jeho hlavní rysy. Socialistické právo a zákonnost v lidově demokratickém Československu, Rudé právo 1956: V socialistickém státě veškerá činnost státních orgánů, tedy i právotvorná činnost socialistického státu, zejména zákonodárství, jsou určovány silou diktatury proletariátu, komunistickou stranou.

Vážené dámy a pánové, má vystoupení nesměřovala k jakékoliv vnitřní zášti, jak jsem tady říkala na začátku, ale spíše k přesvědčení vás, že komunismus jako takový je opravdu hnutím, které prokazatelně, podle mého názoru prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, a je tedy v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. A my máme výsostné právo vypořádat se s ním způsobem, který navrhovatelé předkládají Poslanecké sněmovně ke zvážení. (Potlesk poslanců ODS.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Tomáš Kvapil a připraví se pan poslanec Stanislav Křeček.

Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Můj otec říkával: Komunismus je v teorii lež a v praxi zločin. V teorii lež, protože se snaží nastolit nebo chce nastolit spravedlivou společnost na základě nenávisti. A v praxi zločin, to jsme mnozí poznali na vlastní kůži. Můj tchán odseděl v komunistických žalářích šest roků, otec právník byl vyhozen ze zaměstnání a mohl se živit v tehdejším režimu pouze jako popelář.

Já bych chtěl poděkovat Senátu za tento návrh, protože se domnívám, že je velmi potřebný, a chtěl bych také vyjádřit mu svoji plnou podporu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomáši Kvapilovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Stanislav Křeček - ale pardon, pan poslanec Zdeněk Jičínský s faktickou poznámkou. Omlouvám se panu poslanci Křečkovi.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Děkuji pane místopředsedo. To, co tu četla paní kolegyně Dundáčková, je samozřejmě pravda. Nemyslím, že bych se měl za to stydět v tomto smyslu. Člověk určité věci udělá, mládí bývá radikálnější; připomínám to některým mladým radikálním pravičákům, aby sami uvažovali časem o tom. Tato diskuse ale proběhla už v roce 1996, 1998, kdy tyto citace tu uváděl pan kolega Payne. Já jsem tehdy odpověděl, že si myslím, že člověk má právo na vývoj, a myslím, že můj další život ukázal, že jsem toto právo určitým způsobem použil pozitivně.

Kolegům, kteří tvrdí, že komunismu jsou vlastní určité věci jaksi inherentní, bych chtěl říci, že po roce 1960 - opět jsem to už citoval - probíhala v rámci komunistické strany velmi rozsáhlá revize politických procesů z 50. let, a doporučuji kolegům, aby si pročetli zprávu, která byla připravena pro XIV. sjezd KSČ v roce 1968, jmenuje se to Zpráva Pillerovy komise, která analyzuje tyto různé justiční zločiny z 50. let i praxi uplatňování komunistického režimu. Na podkladech pro tuto zprávu jsem se podílel jako člen tzv. barnabitské komise.

Myslím tedy, že patří k serióznímu přístupu, k tomu, abychom respektovali lidi v jejich vývoji a posuzovali, zda jejich vývoj je, nebo není organický.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. A nyní bude hovořit pan poslanec Stanislav Křeček, poté pan poslanec Grebeníček.

Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, kolegyně a kolegové. Když zasedá tato Sněmovna, tak pláče ledacos a ledaskdo pláče. Dneska dopoledne pláče historie. Ne ta skutečná historie, ale ta zglajchšaltovaná historie, která slouží politickým stranám jenom na obhajobu jejich představ o tom, co se dělo, a o tom, co se bude dít.

Mně je to velmi líto, ale pan kolega Janeček, pan kolega Kalousek a další zřejmě nikdy neslyšeli o dohodách z Teheránu a z Jalty, kde prostě Československo připadlo do sféry Sovětského svazu a nebylo z toho úniku. Nikdy neslyšeli o internacionále, nikdy neslyšeli o tom, že kromě Pecha a Tůmy a dalších estébáckých vyšetřovatelů také tady byl generál Lichačov, který to řídil a celou řadu dalších věcí. Nikdy je nenapadlo, že tento režim, který tady byl před listopadem, bude trvat jen tak dlouho, jak bude trvat Sovětský svaz. A když budou procesy v Sovětském svazu, no tak budou i u nás. A když bude perestrojka v Sovětském svazu, no tak bude i u nás perestrojka. Také to tak dopadlo. V okamžiku, kdy končil Sovětský svaz, končí také komunistický režim v Československé republice.

Nikdy tito lidé snad nevědí, že jsme vstoupili do NATO, že jsme členy Evropské unie, že máme poslance v Evropském parlamentu a já nevím, kde všude… A snaží se nám namluvit, že je možné, aby v zemi, která je členem NATO, která je členem evropských struktur, která je členem evropského shromáždění, která je členem všech evropských struktur, komunisté stavěli koncentráky, zavírali lidi a obnovovali režim, který tu byl před 40 lety. Nezlobte se, ale to hraničí s pohrdáním naší inteligencí. To je prostě naprostý blábol! Kdo tomu věří, no tak ať si tomu věří. Jsou lidé, kteří věří, že země je placatá. Ale toto se nám snažit vážně namluvit je politicky prostě nesmyslné.

Můžeme samozřejmě srovnávat nacismus a komunismus. Komunistická strana se v této zemi dopustila řady zločinů a devastovala nepochybně tuto zemi. A já patřím k těm, kteří tvrdí, že srovnávat komunistickou stranu a nacismus brání tomu, abychom pochopili komunismus, abychom se s ním vypořádali, protože historie se takovémuto srovnání prostě vzpírá.

Komunistická strana byla u moci v této zemi 40 let. Nacisté byli u moci šest let. Kdyby nacisté byli u moci v této zemi 40 let, tak tady nikdo z nás není, byli bychom za Uralem, nebo bychom mluvili německy, nebo bychom byli mrtví. Jiná varianta po 40 letech vlády nacismu není. Nesrovnávejme tedy to, co historie nesnese. Dejme každému to, co mu patří, ale ke svým krátkozrakým politickým cílům nepoužívejme historii, která si to nezaslouží. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Stanislavu Křečkovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jiří Hanuš.

Poslanec Jiří Hanuš: Děkuji za slovo. Chtěl bych panu kolegovi vzkázat vaším prostřednictvím, pane předsedající: Nemrzačme historii. Nespojujme válku a období, kdy byla nacistická strana u moci v Německu. To jsou úplně jiné pojmy.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Hanušovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Grebeníček. - Promiňte, pane poslanče Grebeníčku, omlouvám se, přehlédl jsem faktickou poznámku paní poslankyně Dundáčkové a pana poslance Bílého. Ještě jednou dovolte, abych se vám omluvil.

Poslankyně Eva Dundáčková: Já jsem se hlásila již po příspěvku pana poslance Zdeňka Jičínského a chtěla jsem jen znovu upozornit, že mé vystoupení by nemělo být vnímáno jako útok na jeho osobu, v žádném případě. Já to vnímám tak, že on byl píšícím autorem, ideologem tehdejším doby, ale mně nezbylo nic jiného, než si z těchto jeho příspěvků vybrat, abych mohla deklarovat to, co jsem deklarovat chtěla.

Já vím, že již mnohokrát mluvil o této osobní situaci a rovině v Poslanecké sněmovně, a prosím ho, aby ani on to nebral jako útok na svoji osobu. To v žádném případě.

Toť vše.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. Faktická poznámka pana poslance Bílého, potom faktická poznámka pana poslance Janečka.

Poslanec Jiří Bílý: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych krátce zareagoval na pana kolegu Křečka.

Já si myslím, že opravdu nelze srovnávat komunismus a fašismus. Fašismus přece byl v době války a komunismus tady působil v době míru. V době míru zabíjeli komunisté naše spoluobčany. Fyzicky a psychicky je týrali. To nelze odpustit.

***