Neautorizováno !
(9.20 hodin)
(pokračuje Kupčová)
Takže jako zpravodaj vystoupí pan poslanec Michal Doktor. Poprosím ho, aby zaujal zatím místo u stolku zpravodajů. Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy k tomuto tisku nebyly předneseny.
Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, zda se k tomuto tisku hlásí do rozpravy někdo z místa. Není tomu tak. Rozpravu tedy končím. Předpokládám, že v tomto případě nebudou ani závěrečná slova.
Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Ještě se zeptám pana zpravodaje, zda nechce přece jenom něco přednést.
Poslanec Michal Doktor: V jednovětém sdělení zároveň vyhovím vašemu předsedovi poslaneckého klubu sociální demokracie, který žádá gestikulací paní místopředsedkyni, aby svolala poslance na hlasování. Využiji toho.
Vážené kolegyně a kolegové, já bych vás ujistil a možná vám i usnadnil vaše rozhodování při hlasování o této věci. Chtěl bych vás ujistit, že přijetím tohoto zákona na vydání dluhopisového programu na krytí schodku státního rozpočtu pro rok 2006 stoupne zadlužení státu na 775 miliard korun. Chtěl bych vám také připomenout, že v roce 1998, kdy přišla vládnout sociální demokracie, to bylo pouze 190 miliard.
Děkuji. (V sále je obrovský hluk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se pana ministra financí, zda chce také vystoupit se svým závěrečným slovem. Pan ministr financí mě neposlouchá, takže zřejmě zájem o vystoupení nemá. Ne, děkuji.
Teď přistoupíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2006, podle sněmovního tisku 1228."
Pan poslanec Michal Doktor má náhradní kartu č. 16.
Zahájila jsem hlasování. Kdo souhlasí s návrhem usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 102 z přítomných 156 pro návrh hlasovalo 85, proti 32. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Nyní budeme pokračovat v projednávání prvních čtení, a to tedy bodem
82.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1169/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1169/1. Předložený návrh odůvodní senátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina, které mezi námi vítám. (Hluk v sále je stále veliký.) Oba pány poprosím, aby se postupně ujali slova. Je na vás, páni senátoři, kteří z vás začne nejdříve. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Já vás, kolegyně a kolegové, prosím, abyste věnovali pozornost tomu, co pan senátor bude říkat. (Předsedající zvoní.)
Senátor Martin Mejstřík: Dámy a pánové, dobré ráno. Stojím zde před vámi s "jednoduchou" novelou trestního zákona, která se týká § 260 o propagaci hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačování lidských práv a svobod člověka. Senát přijal novelu v tom smyslu, že doplňuje do této věty slova "komunismus, nacismus nebo jiné podobné hnutí". Výsledné znění tohoto paragrafu by mělo být: "Kdo podporuje nebo propaguje komunismus, nacismus nebo jiné podobné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka, nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let."
Dovolte mi přečíst stručnou důvodovou zprávu.
Objektem předmětných ustanovení, tak jak jsem je četl, je ochrana společnosti před projevováním názorů obecně považovaných za extrémní. Společnost jimi vyjadřuje svůj zájem chránit se před extremistickými názory, které by mohly ve svém následku ohrozit stávající demokratický řád.
Komunismus je jedním z typů totalitarismu, který používá násilí s cílem totální realizace státní ideologie ve všech oblastech společenského života. Znamená zásadní popření jakéhokoliv pluralismu, občanských práv a svobod, individuální svobody, zákonnosti především s ohledem na jeho základní teze spočívající ve zničení všeho, co ochraňuje a zajišťuje soukromé vlastnictví, realizaci třídního boje, nastolení diktatury proletariátu, zrušení vázanosti státních orgánů zákonem a importování komunistické revoluce do všech koutů světa pro tzv. osvobození veškerého dělnictva.
Nacismus jako další typ totalitarismu má tytéž dva následky pro společnost jako komunismus. Liší se však svými základními tezemi - nadřazenost jednoho národa nad ostatními národy, ospravedlňující si vydobytí životního prostoru na ostatních národech, anitisemitismus, vytvoření sociálně "spravedlivého" národního společenství.
Oba výše uvedené "ismy" sehrály v historii 20. století velmi podstatnou roli. Uvádění těchto "ismů" v život, což je z hlediska historických faktů nezpochybnitelné, stálo miliony lidských životů. Proto navrhovatel považuje za nezbytné, aby jak komunismus, tak nacismus byly v daném paragrafu přímo a nezpochybnitelně uvedeny. S ohledem na shora uvedené oba předmětné "ismy" naplňují všeobecně formulované znaky skutkové podstaty uvedené v ustanovení § 260 trestního zákona.
Je třeba také konstatovat, že bezpečnost státu a bezpečnost občanů vyžadují zabránit podpoře a propagaci hnutí, která bezpečnost státu ohrožují. Omezení svobody projevu zakotvené v § 260 a 261 trestního zákona nechrání pouze lidská práva a svobody, ale i demokratické základy státu. Sám Ústavní soud dospěl k závěru, že je možné stíhat i za pouhý názor, pokud je považován za extrémní či nebezpečný, aniž by současně muselo hrozit jiné bezprostřední ohrožení a porušení práva.
Navrhovanou změnou dochází k zákazu výlučné ideologie, její příkladné uvedené slouží k větší jednoznačnosti a upřesnění typu hnutí, jejichž propagace a podpora je trestná.
Dámy a pánové, všichni dobře víme, jak orgány činné v trestním řízení fungují, do jaké míry jednají formálně pozitivisticky - co není psáno v zákoně, to není dáno. Argumenty typu, že stačí současná úprava, protože je vhodnější, protože je obecnější, v demokratických zemích zajisté platí. Tato teze je pravdivá ovšem netoliko v České republice, kde orgány činné v trestním řízení počínaje policií a konče justicí nejsou ochotny soudit extremisty, pakliže nemají taxativně uvedeno v zákoně, že to a to hnutí je opravdu extremistické.
***