Neautorizováno !
(18.10 hodin)
(pokračuje Jílek)
Je na vás, jestli si myslíte, že je potřeba pomoci starostům urychlit realizaci odúmrtí, nebo ne. I když to období, které tomu předchází, je podstatně delší, tak možnost, aby Úřad pro zastupování státu nabídl odúmrť obci okamžitě po vyřešení záležitosti s dědictvím, se jeví pro většinu starostů jako plus a jako věc, která by jim pomohla budoucí zchátralé objekty vyřešit dřív, než ke zchátralosti a devastaci dojde.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátoru Adolfu Jílkovi. Nyní žádám zpravodajku pro prvé čtení poslankyni Zdeňku Horníkovou, aby přednesla svou zpravodajskou zprávu. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, moje zpravodajská zpráva bude poměrně krátká. To, že projednáváme tisk 1030 a senátní návrh řešící novelu zákona č. 219, o majetku České republiky, zde již bylo zmíněno. Já myslím, že pan předkladatel jasně popsal, o jaký problém se jedná, princip této novely. V novele se jedná o způsobu zacházení s majetkem z dědictví, které nenabyl žádný dědic, a majetek tak připadl státu. Stát většinou s tímto majetkem naloží tak, že jej převede na obec. Proč tedy novela? Novela z toho důvodu, že tak jak v tuto chvíli můžeme zacházet s tímto zákonem, jsou tyto převody velmi zdlouhavé. Smyslem novely, kterou předkládá pan senátor, je celý proces urychlit.
Já jako zpravodaj v tuto chvíli považuji tuto novelu za rozumnou. Myslím si, že pan předkladatel jasně popsal, čí je to potřeba. Je to především potřeba a požadavek starostů. Já s touto novelou souhlasím a doporučuji propustit tuto novelu do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní zpravodajko, za vaši zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Mám přihlášku pana poslance Tomáše Kvapila a pana poslance Františka Beneše. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, já nebudu dlouho o této novele zákona o majetku státu hovořit. Chtěl bych se připojit i k paní zpravodajce s tím, že ji považuji za velmi užitečnou, protože nejhorší pro majetek je, nemá-li žádného majitele nebo správce a chátrá. Právě tato novela umožňuje, aby majetky získané na základě úmrtí někoho, kdo už nemá dědice, a připadá tento majetek státu, byly co nejdříve převedeny do majetku obcí - a to bezplatně - které s tím budou nadále nakládat. Jedná se o byty, nebytové prostory a nemovitosti. Mám za to, že je to účelné a rozhodně pro správu těch dotčených nemovitostí nezbytné.
Rád bych řekl, že k tomu, aby tato novela měla smysl, je potřeba, aby byla projednána ve druhém a třetím čtení na naší další schůzi. Proto po dohodě s předkladatelem navrhuji, aby lhůta na projednání byla zkrácena o 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji Tomáši Kvapilovi. Nyní František Beneš v obecné rozpravě. Má někdo další zájem? Zatím je to poslední přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil stručně k této novele zákona, která je podle mého názoru málo prospěšná. Zdůvodním proč.
Nemám nic proti tomu, aby obce dosáhly na nemovité majetky, které na jejich území zůstanou bez vlastníka. Ale navržená novela je z mnoha pohledů nedotažená a není možné ji podle mého názoru podpořit. Jednoznačně je totiž třeba postupovat podle dosavadního zákona. Když je veřejný zájem deklarován např. při ochraně životního prostředí, pak dosavadní ustanovení jednoznačně upřednostňuje Ministerstvo životního prostředí proti obcím. Nebo při ochraně kulturních památek, kdy je upřednostňován zájem Ministerstva kultury. To vše se musí posuzovat. Není to možno zákonem rozhodnout jednoznačně, natvrdo. Navrhovatel o tom ovšem neuvažuje. Uvedu ještě další situaci, kdy by mohli být občané poškozeni. Třeba vlastníci staveb na cizím pozemku, pokud by bez dědice zemřel majitel pozemku, zahrádkáři, kteří hospodaří v zahrádkářské osadě za stejné situace, ale i majitelé pozemků, zemře-li vlastník domu či chaty, která na jejich pozemku stojí.
Vláda s návrhem nesouhlasí a já překvapivě jí musím dát zapravdu a doporučuji stejný postup. Nejde o to, stavět se vůbec proti zájmům obcí, ale uvedený návrh jim nepomůže, a dokonce ani tím, že stanoví termíny nebo přímusy. Navrhuji proto vrátit zákon předkladateli k dopracování. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci. Kdo další se hlásí do rozpravy? Paní poslankyně Hana Šedivá. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Šedivá: Děkuji. Já se v tomto případě připojím také k návrhu na vrácení k přepracování, protože když se podíváte na poslední větu prvního odstavce, je tam napsáno "nedojde-li ve lhůtě šesti měsíců od dojití návrhu smlouvy" - to je šílené slovo, toto slovo se nikdy nepoužívá v právnické češtině, dá se použít řada jiných slov. Takže v tom případě bych se také přihlásila k vrácení k přepracování.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan poslanec Tomáš Kvapil ještě jednou v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, já bych pouze chtěl konstatovat, že to, co zde řekla má předřečnice, jsou podle mého názoru spíše legislativně technické záležitosti, které jistě jdou upravit v rámci projednávání ve výboru, případně v rámci druhého čtení zde na plénu. Proto bych na vás apeloval, abychom pro takové drobnosti tento zákon neodmítali. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál chce vystoupit v rozpravě? Ještě paní poslankyně Zdeňka Horníková jako zpravodajka, ale v rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážené kolegyně a kolegové, já jenom opravdu velmi stručně a krátce vám chci připomenout, že jsme nedávno projednávali tisk 992, zákon 290/2002, a tímto zákonem jsme narovnali majetkové vztahy mezi státem a odbory. A tímto zákonem jsme převedli pozemky z majetku státu do majetku odborů. Já si myslím, že tyto dva zákony si jsou velmi podobné, a když jsme se dokázali rozhodnout v prvém případě, tak si myslím, že i ten druhý by měl mít stejné řešení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Zdeňce Horníkové. Ještě někdo další se hlásí do rozpravy? Prosím, pan poslanec František Beneš. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo. Jenom velmi krátce. V onom vzpomínaném zákoně, který uvedla má předřečnice, se jednalo o sjednocení držby pozemku a stavby na něm, což je naprosto přirozené a vůbec to nemá s tímto zákonem nic společného. Právě proto, aby nedocházelo k rozdělení a k různým zájmům, jsem uváděl některé důvody, které vedly k návrhu, aby se zákon vrátil předkladateli. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Má někdo zájem vystoupit v rozpravě? Není tomu tak. Rozpravu končím.
Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo pana senátora. Ano. Pan senátor Adolf Jílek. Prosím, pane senátore.
Senátor Adolf Jílek: Paní poslankyně, páni poslanci, já vám děkuji za rozpravu. V každém případě bych chtěl říci, že záměrem senátorů bylo urychlit převádění především nemovitostí, pozemků, které jsou v dědickém řízení, na obce, ke kterému většinou dochází, ale v podstatě v delší době a v daleko horším stavu. Takže prostředky, které na to musí potom obec vynakládat, nejsou malé. Myslím si, že jsou značné.
To, co tady uváděl pan poslanec Beneš, ty příklady předtím - myslím si, že otázku zákona památkového není potřeba zpochybňovat, stejně jako otázku životního prostředí nebo těchto záležitostí. Toto jsou věci, kterých se víceméně tento zákon netýká. Týká se především bytů, domů a pozemků kolem nich, kde došlo k odúmrti, to znamená, že vlastník zemřel bez dědice, připadly státu a stát je musí realizovat. Dědické řízení samo o sobě je velmi zdlouhavé a následně potom anabáze s tím, než se získá nový majitel, je tak dlouhá, že dochází k tomu, že nový majitel získává místo bytu, který může využívat, ruinu nebo vybydlené čtyři stěny s otvory místo oken a dveří.
Zamyslete se, a jestli vás mohu požádat, postupte tento zákon do druhého čtení. Děkuji.
***