Neautorizováno !

(12.20 hodin)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím.

Ptám se, zda pan ministr a pan zpravodaj chtějí vystoupit se závěrečnými slovy. Pan zpravodaj ano.

Poslanec Vladimír Říha: Paní předsedající, já jenom shrnu rozpravu. V rozpravě podrobné vystoupilo osm poslanců, kteří odůvodňovali své pozměňovací návrhy. Z toho pan poslanec Patera podal návrh na vrácení tisku k projednání do výboru.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Ano, o tomto návrhu budeme nyní hlasovat. Pokouším se přivolat všechny naše kolegy, kteří chtějí hlasovat o návrhu na vrácení tohoto návrhu zákona výboru k novému projednání. Chvilku počkáme.

Myslím, že můžeme zahájit hlasování.

Zahájila jsem hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 31 z přítomných 133 pro hlasovalo 27, proti 74. Návrh nebyl přijat.

Domnívám se, že tímto mohu skončit druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji oběma pánům.

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu. Nyní jsme, kolegyně a kolegové, vyčerpali, respektive projednali všechna druhá čtení a přistupujeme k projednávání čtení prvních. Prvním bodem z tohoto bloku je bod 60, kterým je senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 977, prvé čtení podle § 90 odst. 2

Mám informaci, že se k tomuto jednání nedostavil za navrhovatele žádný zástupce, nepřišel pan senátor Milan Balabán. A není tady ani zpravodajka paní poslankyně Eva Dundáčková. Já tedy s vaším dovolením tento bod přesunu na konec bloku prvních čtení.

Budeme se rovnou zabývat bodem 61, kterým je

61.
Návrh poslanců Josefa Janečka, Viléma Holáně, Miroslava Kalouska, Jana Kasala,
Jaromíra Talíře a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 255/1946 Sb.,
o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících
národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.
/sněmovní tisk 1027/ - prvé čtení

Pan poslanec Josef Janeček už zaujal své místo u stolku zpravodajů jako zástupce navrhovatelů. Poprosím, aby totéž udělal pan poslanec Antonín Seďa, který je zpravodajem pro prvé čtení. Pan poslanec Seďa se ujme své role.

Návrh zákona jsme projednávali na 53. schůzi dne 10. února letošního roku, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu a další projednávání jsme odročili do následující schůze Poslanecké sněmovny.

Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Já do té rozpravy nemám žádnou přihlášku. Pan poslanec Josef Janeček se hlásí. Prosím.

Poslanec Josef Janeček: Mně tedy asi nezbude nic jiného, než navázat na první část rozpravy, která na tomto plénu na předchozí schůzi probíhala. Chtěl bych se spíš vyjádřit k oněm námitkám, které zde diskutující přednášeli. Byla to paní poslankyně Gruntová, pan poslanec Jičínský, pan poslanec Grebeníček.

Paní poslankyně Gruntová víceméně citovala materiály z Českého svazu bojovníků za svobodu s tím, že Český svaz bojovníků za svobodu tuto normu odmítá. Já toto právo nezpochybňuji, jenom bych řekl, že tady mám například dopis Českého svazu bojovníků za svobodu z organizace v Brně, která naopak tento návrh velmi podporuje.

To, co bylo jaksi jádrem sdělení paní kolegyně, byla otázka, zdali je možné nebo je správné nyní se znovu tou otázkou zabývat, protože ona se domnívá podle jejích slov, že ta otázka, pokud to interpretuji správně, byla uzavřena po válce, někdy v roce 1946, kdy byl přijat onen zákon 255.

Já bych jenom pro upřesnění ukázal a dovolil si ocitovat ze stanov Českého svazu bojovníků za svobodu, jsou to stanovy, kde je napsáno "změna stanov vzata na vědomí Ministerstvem vnitra dne 26. 10. 2004" a kde se říká - cituji - v bodu 5 odstavec písm. b), kde se hovoří o tom, kdo nemůže být členem svazu, tak že se říká, že členy svazu nemohou být osoby, které byly příslušníky nebo vědomými spolupracovníky Státní bezpečnosti a dalších represivních orgánů v letech 1948 až 1989. Nemohou to být lidé, kteří svým jednáním zavinili právní, morální, ekonomickou, zdravotní nebo jinou újmu třetí osobě.

Čili pokud ty stanovy stále platí, a já se domnívám, že ano, tak by v tomto případě byl Český svaz bojovníků svým stanoviskem buďto v rozporu se svými stanovami, anebo by byl možná ještě daleko přísnější, pokud by tyto stanovy byly naplněny, než navrhovatelé. Protože kdybychom řekli, že členem nebo nositelem onoho osvědčení 255 z roku 1946 Sbírky, tedy nositelem osvědčení, které toho člověka činí, abych tak řekl, národním hrdinou, tak by jím nemohly být osoby, a znovu cituji, "kteří způsobili svým jednáním právní, morální, ekonomickou, zdravotní nebo jinou újmu třetí osob"ě. Tak by to bylo velmi vážné, protože se domnívám, že by to znamenalo daleko přísnější, ale daleko přísnější posouzení, než navrhují navrhovatelé. Vzpomeňme si, že předseda tehdejší KSČ Klement Gottwald vlastnoručně podepisoval tresty smrti.

Jenom bych tady chtěl navázat nyní na to, k čemu se vyjadřoval pan profesor Jičínský. Pan profesor Jičínský hovořil o problému porovnání nacistické a komunistické ideologie. Říkám, to není něco, co by bylo mým dílem nebo mým poznatkem, to porovnávání činí lidé, kteří díky svým demokratickým zásadám prošli oběma režimy. Prošli jak koncentráky nacistickými, tak oněmi komunistickými. Oni poukazují na to, že vlastně nacisté prosazovali diktaturu rasy, komunisté prosazovali diktaturu třídy. Nacisté prosazovali socialismus nacionální, komunisté prosazovali socialismus internacionální. Nacisté i komunisté likvidovali prostě demokracii všude, kde se uchopili moci. Pořádali společné vojenské přehlídky, spolu si rozdělili Polsko. Víme, že velení polské armády, které uniklo před nacisty, nebylo Stalinovými vojsky zachráněno, ale bylo vyvražděno. Víme, že Stalin připíjel na Hitlerovo zdraví, a dokonce nechal pochytat německé antinacisty a poslal je zpátky Hitlerovi.

***