Neautorizováno !

(11.20 hodin)
(pokračuje Pešán)

V tomto kontextu se pak jako kontroverzní jeví právě definice tzv. ekonomické závislosti. Ona kontroverznost a popření tržních mechanismů spočívá právě ve snaze zakotvení nároků či jakési garance možnosti obdobného rozsahu plnění pro dodavatele např. jinému tržnímu subjektu, a to bez ohledu na reálné faktické potřeby trhu, a snaha o právně zakotvené zmocnění kohosi upravit smluvně sjednané podmínky na podmínky nové při zachování platnosti uzavřeného závazku plnění a odběru. A právě tento smysl garance rozsahu plnění, resp. zákonně uložená a podpořená povinnost uzavřít smlouvu za podmínek jiných než dvoustranně sjednaných, je základním prohřeškem vůči přirozenému působení tržních mechanismů, regulaci nabídky a poptávky k dosažení tržní rovnováhy. Z analogicky prosazovaného návrhu by pak měl obchod začít lobbovat za povinné nákupy spotřebitelovy v obchodě, aby měl garanci odběru povinně nakoupeného zboží od dodavatelů.

Kolegyně a kolegové, závěrem bych chtěl říci tolik, že předložený návrh považuji s ohledem na výše uvedené skutečnosti za velmi špatný, nekoncepční a nesystémový pokus o řešení ekonomického postavení některých soutěžitelů, které navíc nepřísluší do působnosti zákona pokrývajícího problematiku, jak již jsem zdůraznil, ochrany hospodářské soutěže, a jako takový jsem nucen jej plně a zásadně odmítnout. Důvodem je mimo uvedené věcné připomínky i skutečnost, že v současné době je již zcela předmětná problematika řešena třemi, a to bych chtěl zdůraznit, současnými jinými zákonnými předpisy, tzn. zákonem č. 143/2001 Sb., resp. č. 436/2005 Sb., za další obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb., § 44 odst. 1 nekalá soutěž, a za další zákonem o cenách č. 526/1990 Sb., v platném znění, konkrétně § č. 2 odst. 3.

Za dostačující totiž považuji především důslednější kontrolování a postup podle platných předpisů ze strany příslušných subjektů, a nikoliv vytváření dalších a nadbytečných předpisů, zejména když tendencí mnohokrát zdůrazňovanou, tendencí Evropské unie, je revize a snižování počtu předpisů v této oblasti i v oblastech jiných.

Při navrhování legislativních úprav a rozhodování o nich je dle mého názoru vždy nezbytné vzít v úvahu a představit si, jaký účinek a důsledky může navrhovaná právní úprava přinést v celém širokém kontextu jeho dopadů, a ne pouze vyhodnocovat, zda předkládaný návrh pokrývá a v jakém rozsahu navrhovatelův záměr či motivaci, iniciaci při tvorbě tohoto návrhu a pozměňovacích návrhů. Domnívám se, že kdyby taková úvaha a komplexní vyhodnocení bylo provedeno i při tvorbě tohoto návrhu a přiložených pozměňovacích návrhů, bylo by jisté zřejmé, že jedním z důsledků a reakcí na navrhovanou úpravu může být kromě případných podání k Evropskému soudu i orientace významné části například nadnárodních potravinářských řetězců na zahraničí, např. pro ně domácí producenty a zpracovatele a import těchto produktů do České republiky bez takto obtěžujících kontraktačních bariér. Není jistě zapotřebí zdůrazňovat, že nejen že záměry nebudou ve svém důsledku naplněny, spíš naopak se jejich hospodářské postavení ještě zhorší, ale konečný dopad tato poslanecká iniciativa bude mít v podobě cenových dopadů na každého konečného spotřebitele.

Jako ne zcela nepodstatný fakt je třeba vzít v úvahu, že jakkoliv bylo navrhovateli věnováno úporné úsilí k ochránění zájmů vymezeného okruhu soutěžitelů, nejsou ani navržená ustanovení ve svém obsahu dotažena do podoby praktické využitelnosti a aplikovatelnosti v rámci standardních dodavatelsko-odběratelských vztahů a že je naprosto zřejmé, že naplnění a implementace konkrétních ustanovení nebude realizovatelná zřejmě bez soudních rozhodnutí, což minimálně z hlediska časového bude činit naplnění věcných smluvních závazků v reálném čase prakticky neproveditelnými.

Kolegyně a kolegové, tolik moje poznámka k předloženému návrhu a rovněž já se na základě těchto svých poznatků připojuji k návrhu na zamítnutí. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, tak obecnou rozpravu končím.

Zahajuji rozpravu podrobnou, do které je přihlášen pan poslanec Andrej Grega.

Poslanec Andrej Grega: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem si dovolil předložit pozměňovací návrh, který vám byl rozdán v písemné podobě do lavic. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Ano, pan poslanec Jaromír Schling. Máte slovo.

Poslanec Jaromír Schling: Paní předsedající, dámy a pánové, mám dva pozměňovací návrhy, které by měly zpřesnit tento návrh zákona, aby bylo zřejmé, na koho se vztahuje a na koho nikoliv.

Za prvé. V části první v hlavě II A v § 8 zařadit nový odstavec, který zní: "(3) Vztah ekonomické závislosti dle odstavce 1 vzniká jen mezi subjekty, z nichž alespoň jeden působí na maloobchodním trhu. Maloobchodním trhem se pro účely tohoto ustanovení rozumí činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje přímému spotřebiteli."

Alternativně v části první v hlavě II A v § 9 zařadit nový odstavec 2, který zní: "(2) Zákaz zneužívání ekonomické závislosti dle odstavce 1 se vztahuje pouze na jednání na maloobchodním trhu. Maloobchodním trhem se pro účely tohoto ustanovení rozumí činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje přímému spotřebiteli."

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označí jako odstavce 3 až 8.

V nových odstavcích 3 až 8 se slova "odstavce 2" nahrazují slovy "odstavce 3" a slova "odstavce 3" se nahrazují slovy "odstavce 4".

Dále v části první hlavě II A zařadit nový paragraf 9a, který zní: "§ 9a. Ustanovení hlavy II A se nevztahují na jednání soutěžitelů, kteří mají na trhu dominantní postavení. Jednání soutěžitele v dominantním postavení se posuzuje pouze podle ustanovení hlavy III tohoto zákona."

Odůvodnění k prvnímu pozměňovacímu návrhu, tedy k § 8: Navrhovaná novela zákona o ochraně hospodářské soutěže zavádějící nový institut ekonomické závislosti a zákaz jejího zneužívání směřuje do oblasti vztahů na úrovni maloobchodu a reaguje na situaci především na maloobchodním trhu potravin. I většina kritérií pro dovození vztahů ekonomické závislosti a demonstrativní výčet jednání, které jsou považovány za zneužívání ekonomické závislosti, reflektují vztahy na maloobchodním trhu, zatímco původní znění bez tohoto pozměňovacího návrhu by navozovalo možnost uplatňovat tento zákon i na zcela jiné podnikání.

K bodu 2, který se týká § 9a, je to obdobné. Jednoznačné vymezení vztahů nově zaváděné skutkové podstaty zneužívání ekonomické závislosti ke skutkové podstatě zneužívání dominantního postavení je žádoucí z hlediska vyloučení případů, kdy by subjekt v dominantním postavení mohl být za totéž jednání postižen podle dvou různých ustanovení zákona na ochranu hospodářské soutěže. Jednání zakázaná jako zneužívání ekonomické závislosti jsou pro subjekty v dominantním postavení na relevantním trhu zakázaná již podle platného zákona na ochranu hospodářské soutěže.

Děkuji za pozornost.

***