(17.40 hodin)
(pokračuje Kasal)
Já jsem nikdy netvrdil v době, kdy tato věc byla žhavá, že právě toto kolegium šesti soudců je tím nejlepším. Já jsem chtěl otevřít seriózní diskusi na půdě Poslanecké sněmovny, abychom se společně zamysleli nad tím, zda by nebylo možné, aby platy ústavních činitelů stanovoval někdo jiný než právě oni sami. A cítím, že pro to není v tuto chvíli přílišná podpora, takže budu respektovat rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Přesto si myslím, že stručnost tohoto návrhu právě dávala možnost, aby se ta rozprava na toto téma otevřela v seriózním prostředí. To je všechno, co chci v tuto chvíli říci.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane místopředsedo. Prosím pana poslance Jiřího Václavka o slovo.
Poslanec Jiří Václavek: Vážená paní předsedající, jak jsem už avizoval ve svém prvním vstupu, v rámci této rozpravy podávám návrh na vrácení návrhu navrhovatelům k dopracování.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Ještě někdo, prosím, se hlásí do rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.
Jsme asi v prekérní situaci, protože podle displeje, na který se díváme, všichni vidíme, že je nás zatím přítomno 62. K hlasování, teď již jsme přibyli, ale je nás potřeba 67.
Zdá se, že by toto hlasování mohlo proběhnout. Já se ještě pokusím přivolat někoho z kuloárů.
Zopakuji pro ty, kteří zde nebyli, že při projednávání sněmovního tisku 1012, bodu číslo 80, padl návrh na vrácení navrhovateli k dopracování.
O tomto návrhu rozhodneme nyní, a to v hlasování s pořadovým číslem 706, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 706. Přítomno 80. Pro 49, proti 12. Tento návrh byl přijat.
Děkuji tedy panu místopředsedovi, děkuji také panu zpravodaji. Jak jsem řekla, bod číslo 81 nemůže být projednáván pro nepřítomnost navrhovatele, zařazuje se na konec prvních čtení. Bod číslo 82 nemůže být projednáván pro nepřítomnost zpravodaje, bude zařazen na konec prvních čtení.
Je tedy před námi bod číslo 83. Bod číslo
83.
Návrh poslanců Jiřího Karase, Waltera Bartoše, Petra Plevy, Jaroslava Plachého
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
/sněmovní tisk 1023/ - prvé čtení
Chtěla bych vás upozornit, že tento tisk budeme projednávat pod číslem 1023/1, protože předkladatelé předložili opravenou verzi v době, kdy již byl základní tisk postoupen do legislativního procesu. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1023/2.
Za navrhovatele nyní požádám o slovo pana poslance Jiřího Karase - ale nevidím ho, byť před chvílí zde ještě byl. Prosím tedy o malý okamžik. Je zde další z navrhovatelů, pan poslanec Walter Bartoš, čili prosím jeho, aby tento návrh zákona uvedl. (Poslanec Karas vchází do sálu.) Slovo má pan poslanec Walter Bartoš. Prosím.
Když jsem to změnila, tak se vše opět mění. Vracíme se k původnímu z navrhovatelů, k panu poslanci Jiřímu Karasovi.
Poslanec Jiří Karas: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, projednáváme návrh novely, která má jediný cíl - zjednodušit zbytečné obstrukce, které školský zákon klade do cesty individuálnímu vzdělání. Připomínám hned zpočátku, že individuální a zvláště domácí vzdělávání je v kulturním světě osvědčenou edukativní metodou a nikoli něčím, co je třeba podrobit zostřenému dozoru. Dále bych rád zdůraznil, že tímto návrhem se nemění faktická podstata věci, jak se občas ve sdělovacích prostředcích mylně uvádí. Je to stále ředitel školy, který má plnou zodpovědnost a suverénní pravomoc k tomu, zda tuto formu vzdělávání po zralé úvaze odmítne, nebo povolí.
Předpokládám, že z některých lavic se možná opět ozvou hlasy o tom, že kolektiv je při výchově nezbytný a jakýkoli individualismus je cestou do záhuby. Ale nehledě na to, že děti takto vzdělávané mají více sociálních kontaktů než průměrné školní dítě, rád bych upozornil ještě na jiný rozměr. Individuální vzdělávání totiž umožňuje rodičům, aby svým dětem poskytli výrazně kvalitnější formu vzdělání, než jakou nabízí státní škola, a to i dětem ze sociálně slabších rodin, které si nemohou dovolit platit drahé soukromé školy. Co do právního stavu se naším společným návrhem opravdu mnoho nemění, jen uchráníme rodiče před nadbytečnou byrokratickou zátěží. Přesto považuji náš přístup k této novele za důležitý, neboť bude signálem, zda chceme zpřístupnit kvalitnější formu vzdělávání i slabším sociálním skupinám.
Proto vás, dámy a pánové, žádám, abychom racionálně posoudili, zda ředitelům i rodičům, kteří jsou ochotni své děti na vlastní náklady vzdělávat, život ulehčíme, anebo ne. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím tedy zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Michaelu Šojdrovou. A prosím o klid v jednací síni.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové a kolegyně, dovolte, abych se vyjádřila k návrhu tisku 1023 jako zpravodajka. Tento návrh se netýká bytí a nebytí domácí školy, protože nový školský zákon umožňuje na rozdíl od té předcházející školské legislativy legálně vyučovat doma děti tak, jak si to někteří rodiče přejí. Tento návrh zákona se týká dvou ustanovení, tak jak to tady kolega předkladatel zdůvodnil, nicméně já se domnívám, že jeho zdůvodnění nebylo úplné, a tak dovolte, abych upřesnila.
Předkladatelé navrhují, aby rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání bylo zjednodušeno a aby nebylo třeba doložit vyjádření poradenského zařízení. Kolega předkladatel to nazývá zbytečnou byrokracií. Uvádí, že se jedná stejně o zbytečnou formalitu, kterou si rodiče bez problémů opatří. Dovolte mi, abych krátce komentovala toto vyjádření.
***