(11.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Zahájím projednávání bodu
119.
Vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody mezi Českou republikou,
Polskou republikou a Slovenskou republikou o zrušení mnohonárodní brigády,
podepsané v Bratislavě dne 30. května 2005
/sněmovní tisk 1016/ - druhé čtení
Prosím, aby v zastoupení ministra obrany Karla Kühnla se slova ujal pan ministr Pavel Němec.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych uvedl vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody mezi Českou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou o zrušení mnohonárodní brigády, podepsané v Bratislavě 30. května 2005.
Mnohonárodní česko-polsko-slovenská brigáda se sídlem v Topolčanech na Slovensku byla zřízena v roce 2002 za účelem prohloubení vojenské spolupráce mezi zúčastněnými státy a zejména k prokázání schopnosti spolupracovat s členskými zeměmi NATO. Ve chvíli, kdy se v roce 2004 stalo Slovensko členem NATO, přestal existovat hlavní důvod pro existenci mnohonárodní brigády, a proto se ministři obrany České republiky, Polska a Slovenska dohodli na ukončení činnosti této společné jednotky a přenesení důrazu na spolupráci v rámci mnohonárodních mírových sil pod vedením NATO či Evropské unie v zahraničí. Z dalších společných aktivit lze zmínit začlenění polské čety do česko-rakouské strážní roty působící v rámci sil EUFOR v Bosně a Hercegovině v říjnu tohoto roku poté, co rakouská strana svou účast v této jednotce výrazně omezí. Perspektivně by tuto strážní rotu měla posílit též slovenská četa. Česká republika spolu se Slovenskem plánuje též zapojení do mnohonárodního sboru východ - sever ve Štětíně, který v současné době vzniká pod vedením Polska a který by se měl v roce 2007 až 2008 zúčastnit mise mnohonárodních sil v Afghánistánu. Dále se Česká republika a Slovensko spolu s dalšími státy účastní výstavby mnohonárodního praporu vojenské policie NATO, jehož vedoucím státem je opět Polsko.
Rád bych doplnil, že souhlas Parlamentu České republiky s ratifikací dohody je žádán s ohledem na její prezidentský charakter. Stejné je odůvodnění s tím, že navrhovanou dohodou bude ukončena platnost smlouvy z roku 2002 o zřízení mnohonárodní brigády, která byla sjednána jako prezidentská.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodaje zahraničního výboru kolegu Vladimíra Reibera a zpravodaje výboru pro obranu a bezpečnost kolegu Pavla Höniga, aby postupně odůvodnili usnesení jednotlivých výborů.
Poslanec Vladimír Reiber: Dámy a pánové, zahraniční výbor se tímto problémem zabýval na své schůzi a dospěl k tomuto závěru. Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou o zrušení mnohonárodní brigády, podepsané v Bratislavě dne 30. května 2005.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Prosím pana kolegu Höniga, aby nás informoval o jednání výboru pro obranu a bezpečnost.
Poslanec Pavel Hönig: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, výbor pro obranu a bezpečnost se danou materií zabýval na 60. schůzi dne 7. 9. 2005 a přijal následující usnesení:
I. Výbor pro obranu a bezpečnost doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi Českou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou o zrušení mnohonárodní brigády, podepsané v Bratislavě dne 30. května 2005,
II. žádá ministra obrany České republiky, aby do doby, než proběhne druhé čtení k tomuto tisku v Poslanecké sněmovně Parlamentu, předložil ekonomickou a technickou analýzu zrušení mnohonárodní brigády.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Mám doporučeno nechat hlasovat o usnesení ve znění přijatém zahraničním výborem z důvodu jeho údajné přesnější formulace. Namítá někdo proti takovému postupu? Nenamítá.
Budeme tedy hlasovat o usnesení, které je obsaženo ve sněmovním tisku 1016/2.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 686. Kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 111 pro návrh 84, proti 2. Návrh byl přijat.
Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Nicméně pana ministra poprosím o setrvání, neboť zahajuji projednávání bodu
120.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Úmluva o přistoupení České republiky, Estonské republiky,
Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky,
Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky
k Úmluvě o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu
v Římě dne 19. června 1980 a k Prvnímu a Druhému protokolu
o jejím výkladu Soudním dvorem Evropských společenství
/sněmovní tisk 1018/ - druhé čtení
Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, pan předsedající uvedl tento sněmovní tisk. Nepotřebuji za potřebné ho citovat znovu.
Vládní materiál byl projednán výborem pro záležitosti Evropské unie Senátu, ústavněprávním výborem Senátu a výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu, které už doporučily vyslovit souhlas s ratifikací Úmluvy o přistoupení k Římské úmluvě. Tolik tedy legislativní stav v Senátu.
Nyní k obsahu samotnému. Vznik společného trhu zboží, vytvoření pravidel pro volnou soutěž, daně a sbližování právních předpisů vedlo ke sjednání Římské úmluvy, což bylo výsledkem úsilí členských států ES o unifikaci kolizního práva na poli smluvních závazků. Důvodem přijetí pak byla snaha o zabránění rozptýlení a vzniku rozdílu mezi kolizními normami mezinárodního soukromého práva jednotlivých států. Původními signatářskými státy Římské úmluvy byly smluvní strany Smlouvy o založení ES. Později se připojily i další členské státy. Římská úmluva vstoupila v platnost dne 1. dubna 1991.
Úmluva o přistoupení k Římské úmluvě shrnuje důvody sjednání úmluvy, definuje závazek nových členských států přistoupit k Římské úmluvě ve znění později přijatých změn a doplňuje soudní instituce v nových členských státech, které budou oprávněny předložit předběžnou otázku soudnímu dvoru společenství.
Sama Římská smlouva sestává ze tří hlav. Hlava první obsahuje věcné vymezení aplikace úmluvy a výslovně uvádí, že se úmluva co do použitelného práva neomezuje pouze na členské státy Evropské unie. Hlava druhá obsahuje základní unifikovaná pravidla. Věnuje se úpravě pravidel určení obligačního statutu jak obecně, tak i pro některé zvláštní druhy smluv. V hlavě třetí jsou obsažena závěrečná ustanovení, která upravují postup při změně úmluvy a postup při zjištění jejího porušování. K úmluvě byly přijaty dva dodatkové protokoly, které upravují mechanismus pro její jednotný výklad.
Podpis ratifikace úmluvy o přistoupení a Římské úmluvy si nevyžádá bezprostředně provedení změn v českém právním řádu. Podle článku 10 Ústavy České republiky se úmluva o přistoupení spolu s Římskou úmluvou stanou součástí právního řádu. Jejich úprava bude mít při konkrétní aplikaci přednost před dosud platnou vnitrostátní zákonnou úpravou. Text úmluvy o přistoupení a Římské úmluvy je v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
Úmluva o přistoupení je mezinárodní smlouvou prezidentského typu a vyžaduje před svojí ratifikací souhlas obou komor Parlamentu.
Provádění úmluvy nebude mít dopad na státní rozpočet a případné náklady s jejím prováděním spojené budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti.
Dámy a pánové, dovoluji si vás tímto požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací úmluvy. Děkuji vám za pozornost.
***