(17.40 hodin)
(pokračuje L. Urban)
2. Nový odběratel zajišťuje dodavateli nárůst odbytu a tím i růst zisku, ale na tomto zisku se nijak nepodílí.
3. Odběratel, který uhradí připojovací poplatek, nemá proti odběratelům, kteří připojovací poplatek nehradili, to znamená z dřívějška podle jiných předpisů, žádnou výhodu ani levnější dodávky energie.
4. Každá nová investice (přípojka) se po uvedení do provozu stane součástí nákladů dodavatele a ten ji ve formě odpisu promítne do ceny energie. V tomto případě ji hradí všichni odběratelé, tedy i ten, který ji již uhradil ve formě připojovacího příplatku, takže hradí tuto investici podruhé a to nemá hned tak někde obdoby.
5. Odběratel nemůže zkontrolovat oprávněnost a účelnost připojovacích poplatků, a tak za garance státu může distributorovi hradit ještě vyšší a neodůvodněné náklady.
6. V oblasti elektřiny i plynu panuje monopolní prostředí a energetický zákon by měl zabraňovat monopolnímu chování. Stanovení připojovacího poplatku je právě výrazem monopolního chování.
7. Důvod, že připojovací poplatky mají zamezit zbytečným investicím, lze velice snadno ošetřit v rámci smlouvy o připojení a dodávkách, a není tedy třeba a priori postihovat preventivně všechny odběratele.
Pro podporu svého nesouhlasu vláda uvedla ve stanovisku velice vágní argument, že dosavadní právní úprava vede konečné zákazníky k racionálním úvahám před rozhodnutím o požadovaném příkonu anebo o nezbytnosti zřízení přípojky či přeložky energetického zařízení. To jsem již uvedl v bodě 7, že tímto způsobem jsou preventivně postihováni všichni, a ne pouze ti výjimeční, kteří by možná odebrali podle svých původních požadavků menší množství energie. Přitom k řešení nerealizovaných vysokých požadavků na odběr energií mají dodavatelé vytvořený dostatečný právní prostor právě v tom uplatnění v rámci smlouvy o připojení nebo smlouvy o dodávkách.
Navrhovaná změna úhrady přeložek energetických zařízení se netýká konečných zákazníků, ale pouze majitelů nemovitostí a souvisí s odstraněním porušování Listiny základních práv a svobod, ale i směrnic Evropského společenství, ve kterých mají členské státy vytvořit účinné mechanismy bránící jakémukoliv bezohlednému chování energetických společností.
K výtce na předložení příslušných ekonomických rozborů dopadu navrhovaných změn je nutno uvést, že takové rozbory neobsahovala ani novela zákona 458/2000 Sb. předložená vládou v poslední novele zákona.
Nezbývá než zopakovat, že předkládaný návrh zákona nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet a dojde k úsporám veřejných rozpočtů, k úsporám rozpočtů měst a obcí. Nebude mít dopad na životní prostředí a negativně se předkládaný návrh zákona projeví pouze u energetických společností. Nemusí to však být v dopadech do cen energetických produktů, ale jen v částečném snížení zisku těchto společností, které v žádném případě existenčně neohrozí.
Uvedu jeden příklad. Jihomoravská energetika měla za rok 2004 čistý zisk ve výši 1 mld. 184 mil. korun. Investice společnosti v tomto roce činily 1 mld. 579 mil. korun, z toho připojení a přeložky na základě žádostí odběratelů, to znamená problém, kterého se týká náš návrh, tvořily 264 mil. korun. Pokud bude tedy o tuto částku snížen zisk, pak podíl čistého zisku na akcii klesne z 335 korun na 260 korun a i tento pokles by znamenal, že při ceně akcie 3600 korun by její roční výnos činil 7,2 % ceny, což je několikanásobek výnosu stejných finančních prostředků uložených na dlouhodobých termínovaných vkladech v bance.
Podle stanoviska vlády není návrh na úpravu § 45 odst. 2 bod 3 návrhu novely dostatečně srozumitelný. Text této věty zní: "Náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, nedohodnou-li se jinak." Právě doplnění ve tvaru "nedohodnou-li se jinak" vychází z toho, že dohadovat se mohou pouze provozovatel soustavy a odběratel a je jen na provozovateli, zda bude možnost takové dohody akceptovat. Je však možné tento tvar nahradit tvarem "nedohodne-li se jinak". Tuto úpravu mohla navrhnout i vláda, pokud by ovšem její přístup byl vůči předloženému návrhu vstřícný.
Ke konstatování vlády, že rovněž použitý pojem malý zákazník není dostatečně vysvětlen a je neurčitý, je nutno uvést, že pojem malý zákazník je definován v § 2 odst. 2 písm. a) bod 33 zákona 458/2000 Sb. takto: "Malým zákazníkem se rozumí konečný zákazník, který zaměstnává v pracovním poměru méně než 50 zaměstnanců, jehož čistý obrat za poslední účetní období nepřesahuje 250 mil. korun a jehož odběrné místo je připojeno k síti nízkého napětí." Eventuálně je ten pojem také formulován v § 2 odst. 2 písm. b) bod 38 zákona č. 458 takto: "Malým zákazníkem se rozumí konečný zákazník…" a je to vlastně stejné znění, nebudu ho číst, jako v tom předešlém paragrafu.
Náš návrh se kladně dotkne obcí. Obce mají svěřeny veřejné prostředky a odpovědnost za řádné hospodaření s nimi je pouze na nich, žádná obec nemá těchto prostředků přebytek. Ve většině případů je tomu naopak. Proto je pro obce nepřijatelné, aby obecní prostředky byly poskytovány soukromým společnostem na účely, na které by tyto společnosti měly používat především svůj zisk. V rámci celé České republiky se tak ročně jedná pravděpodobně o stovky milionů korun, které pak obcím scházejí na činnosti, za jejichž naplňování jsou přímo zodpovědné. Energetické společnosti by se neměly soustřeďovat na výplatu dividend a úhradu vlastního rozvoje společnosti požadovat na odběratelích, ale produkovaný zisk by měly věnovat zejména svému dalšímu rozvoji.
Cílem předkládaného návrhu je dosáhnout toho, že zájmy společností ČEZ, RWE a E.ON přestanou být prosazovány na úkor práv a nároků několika milionů odběratelů energií v České republice.
Z uvedených důvodů vás, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, žádám o plnou podporu návrhu zákona, kterým se mění zákon 458/2000 Sb., a říkám, že finanční dopady stávajícího zákona jsou nejen pro obce, ale i pro každého občana příliš závažné. Proto věřím, že v rámci projednávání tohoto tisku 981 učiníte vše pro jeho propuštění do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Oldřich Vojíř.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, projednáváme v těchto dnech předloženou poslaneckou novelu energetického zákona, který by se na první pohled mohl zdát velmi logickým a praktickým zákonem, který by těm, kteří chtějí novou přípojku, usnadnil život především v oblasti investiční, těm, kteří požádají o přeložku vedení, které vede buď v zemi, nebo nad zemí, ale každopádně na jejich majetku, opět především tu investiční položku, a který by řešil připojovací poplatky, které jsou velmi, velmi vysoké určitě a dopadají vždy na toho jednotlivce, který si, ať už je to fyzická osoba nebo právnická osoba, požádá o nové připojení.
***