(16.40 hodin)
(pokračuje O. Němec)
Dosavadní debata o volebních systémech se zjednodušuje na otázku, zda přijmout většinový systém, či nikoliv. Přitom k jeho přijetí není v této Sněmovně dostatečná podpora. Vedle toho preferenční hlasy přinášejí přijatelné většinové prvky. Jen namátkou bych zde chtěl uvést myšlenky politologa Giovanniho Sartoriho, které uvedl ve své knize Srovnávací sociální inženýrství. Předpokládám, že někteří kolegové určitě tuto knihu znají. Sartori většinové prvky obhajuje, protože regulují vliv stran na podobu kandidátek, a říká. Zde cituji: "Čím silnější je stranická organizace a čím více jsou prostředky na kampaň nějakým způsobem stranicky kontrolovány, tím větší je pravděpodobnost, že proces primárních voleb bude stranicky manipulován, ztratí svoji demokratickou hodnotu a přinese opět kandidáty závislé na stranách," píše mimo jiné Sartori. Zároveň ale také varuje před tím, aby na možnost upřednostňování jednotlivých politiků bylo pohlíženo jako na spásu, protože i s tím si mohou strany poradit. A Sartori dále dodává, a zde opět cituji: "Silné strany s velkou mobilizační schopností jsou schopny dohlédnout na to, aby volič preference soustředil na jejich funkcionáře a předáky."
Věřím, kolegyně a kolegové, že předloženou novelu zákona o volbách propustíte do druhého čtení, za což vám předem děkuji a děkuji vám také za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, myslím, že jsme ještě nezapomněli diskusi, kterou jsme k této problematice vedli na schůzi, kdy jsme jednali o senátním návrhu změn volebního zákona a o těchto doplňcích. Ale přesto si myslím, že od té doby uplynul nějaký čas, kdy se problematika zastoupení vztahů stranické iniciativy, stranických kritérií z hlediska vnitrostranického fungování a výběru kandidátů a hlediska důvěry navrhovaných vůči občanům nebo občanů vůči nim, dostala do trochu jiných poloh. Myslím, že problém překonávání ochabující důvěry v politické strany a jejich reprezentaci, který v médiích silně zaznívá, přece nemůžeme oslabit tím, že bychom tento moment, který tady navrhovatelé zdůrazňovali, že bychom mu uvolnili cestu.
Samozřejmě doba před volbami je krátká, ale bude-li tu dobrá vůle, pak by se ještě tato změna do voleb stihnout dala. Jenom na rozdíl od navrhovatele si nemyslím, že kdybychom přijali tuto změnu, že bychom posílili prvky přímé demokracie. Jenom bychom zkonkrétnili způsob, jak provádíme demokracii zastupitelskou. Myslím, že s pojmem přímé demokracie se někdy zachází příliš volně, protože se o něm hovoří v souvislosti třeba s volbou prezidenta republiky, což podle mého soudu není projev přímé demokracie. Je to projev jiného způsobu volby hlavy státu, ale tím se přímá demokracie nerealizuje.
Nejde mi jenom o hru s těmito pojmy, ale jde o to, že v diskusi o volebních systémech a o výhodách těch nebo oněch se často argumentuje velmi abstraktně. Každý volební systém má své výhody a nevýhody, které se musí velmi konkrétně vážit. I tady vztah stranických priorit a hlediska umožnění širšího významu volby voličů z hlediska výběru konkrétních lidí, i ten má samozřejmě své relace, ale myslím si, že tímto způsobem bychom přispěli k tomu, aby se zájem voličů o volby mohl zvýšit, aby moment odcizení politiky a politiků - nemyslím, že ho tímhle překonáme, ale mohli bychom ho poněkud oslabit, což si myslím, že je v zájmu naší parlamentní demokracie.
Já doporučuji postoupení do druhého čtení včetně zkrácení lhůty, pokud návrh myslíme vážně.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Dále se přihlásil do rozpravy pan poslanec Miroslav Kalousek a zřejmě bude chtít vystoupit také pan zpravodaj, jak to avizoval při své zpravodajské zprávě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, kolegyně a kolegové, rád bych polemizoval s tím, že přijetí tohoto návrhu zákona by mohlo zvýšit volební účast. Samozřejmě to jsou spekulace a žádná pravda není stoprocentní. Chtěl bych ale navrhnout pohled z druhé strany.
Volební kampaň vedou politické strany v demokratické soutěži, zejména s cílem na nerozhodnutého voliče, zaujmout ty, kteří nejsou rozhodnuti, zejména ti, kteří pochybují, zda k volbám vůbec půjdou. Snížení kvora zvýšením počtu preferenčních hlasů pak u jednotlivých kandidátů vytváří zcela opačný motiv. Motiv u kandidátů, zejména nikoliv u těch, kteří jsou na čelných místech kandidátky, je logicky zcela opačný a rovnice zní, co nejméně hlasů pro moji politickou stranu a co nejvíce kroužků pro mne, protože tak se co nejvíce zvyšuje šance postoupit na kandidátce. To samozřejmě výrazným způsobem ovlivní komunikaci politických stran ve volební kampani a iniciativa se zaměří zejména na tvrdé voličské jádro, kde v tvrdém voličském jádru jednotliví politici budou usilovat o získání preferenčních hlasů mnohem víc, než aby usilovali o získání voličů nerozhodnutých, protože taková bude motivace z předloženého volebního vzorce.
Domnívám se, že výsledek bude přesně opačný, než tady řekl pan profesor Jičínský. Menší zájem občanů o volby a menší volební účast.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Pan poslanec Marek Benda. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená Sněmovno, chci reagovat na předřečníka na údajnou vazbu hlasů pro kandidáta a hlasů pro stranu. On vyslovil tezi, že vznikne tlak na získávání hlasů pro kandidáta, nikoliv na získávání hlasů pro strany. Nicméně to by platilo tehdy, kdyby náš volič měl možnost dvou hlasů, odděleně volit stranu a odděleně volit člověka. To nemá. V našem volebním systému bez ohledu na to, jaká je hranice pro přeskočení v rámci preferenčních hlasů, vždy bude platit to, že kdo získá preferenční hlas, získá zároveň i hlas pro svoji stranu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Ještě s faktickou pan poslanec Miroslav Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Já se velmi omlouvám, ale myslím si, že s tužkou a papírem si tohle vysvětlíme velmi rychle. Ten, kdo bude usilovat o to, aby na preferenční hlasy postoupil na kandidátce, ten je motivován tím, aby jeho politická strana získala co nejméně hlasů a on aby dostal co nejvíce kroužků, protože se jedná o poměr. To znamená jeho iniciativa ve volební kampani nebude zaměřena na nerozhodnuté voliče, ale do přímého voličského jádra. Motivace je ze vzorce zcela zřejmá. To je matematický problém.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: S faktickou poznámkou pan poslanec Oldřich Němec.
Poslanec Oldřich Němec: Já se přiznám, že musím trošku oponovat v tom, když tady padají takové věci, jako že to sníží možná i volební účast a podobně, tak si myslím, že to není pravda. Přece každý kandidát, který je na kandidátce, se bude snažit pro svoji volební stranu získat maximální množství hlasů. To není přece nic osobního.
Jenom bych chtěl, kolegové, připomenout jednu věc. Tato předloha novely zde leží od dubna minulého roku, takže to není žádný předvolební tah ani žádná věc v předvolebním boji. A já si myslím, že mě už vůbec nikdo jako jednoho z předkladatelů nemůže podezřívat z toho, že bych v tuto chvíli, když to tak řeknu ošklivě, v uvozovkách hrál sám o svoji osobu. Děkuji.
***