(11.20 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Myslím si, že takové postupy jsou právě v oblasti Investiční a Poštovní banky ze strany sociální demokracie velmi běžné.
Závěrem, abych nezdržoval. V úvodu svého vystoupení jsem řekl, že jsem přesvědčen o tom, že jde o ryzí čistku. Dokonce je zjevné, že dojde-li k odvolání, jako že si myslím, že na tom existuje na levém spektru Poslanecké sněmovny shoda, těchto dvou našich členů, tak Vladimíru Doležalovi říkám, že tato Sněmovna a vy, vážené kolegyně a kolegové, nectíte presumpci neviny. Chováte se k němu jako by byl již odsouzen.
A co se týče Vlastimila Tlustého, ano, ten je vám nepohodlný proto, že je na vás možná moc chytrý, on prostě je schopen do těch věcí holt vidět, prohlédnout ty transakce, má tu zkušenost a holt je teď velice velice nepohodlný, neboť potřebujete zjevně dokončit ony transakce, které mohou mít dalekosáhlý dopad a po volbách by mohly být velmi velmi nepohodlné.
Myslím, že dojde k následující volbě. Ta hypotéza se zdá být také pravdivá. Nejenže bude vzat do hry jeden člen komunistické strany, budiž, ale bude dovolen další člen sociální demokracie. Z tohoto pohledu je zjevné, že sociální demokracie ovládne další kontrolní orgán. Vedle České televize to bude Česká konsolidační agentura. A bude činit všechny kroky tak, jak si přejí dle mého soudu pouze dva lidi, resp. dnes tři lidi ve vládě - Paroubek, Sobotka a Mládek.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo další se hlásí do rozpravy? Pan poslanec Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jen několik poznámek. Tato složitá diskuse je důsledkem něčeho, co tu čestný předseda ODS spolu s dalšími hlavními představiteli ekonomické reformy na začátku 90. let, nedávno oslavovaných jako velký úspěch české transformace - mám na mysli tehdejší cestu ekonomické reformy, kuponové privatizace, možná že si vzpomínáte na konference v Centru pro ekonomiku a politiku a velký rozhovor Václava Klause v Hospodářských novinách - tedy bylo to období, kdy se tu zavedl divoký kapitalismus bez jakékoliv kontroly, bez jakýchkoliv právních forem. Vzpomínám, jak ve Federálním shromáždění tehdejší pravicová většina zabránila, aby vznikl na jeho půdě orgán parlamentní kontroly, který by měl tyto procesy sledovat a kontrolovat. Takže to, co vy oslavujete jako vítězství, stálo Českou republiku a tehdy i Československou republiku a české občany mnoho miliard z hlediska ekonomického, ale stálo je i mnoho morálních ztrát, které se projevují tím, že politika a politikové se během doby v různých operacích stali pro veřejnost málo důvěryhodnými. Nemyslím si, že způsob vedení této diskuse - a nechci moralizovat, jen to konstatuji - by byl něčím, co by v občanech vyvolávalo větší důvěryhodnost k nám, že máme skutečně na mysli jejich zájmy a že si nevyřizujeme různé účty, ať už mají jakékoliv kořeny.
Pan kolega Vojíř tady řekl na závěr docela zajímavé věci, že nectíme v případě bývalého kolegy Doležala presumpci neviny. Ale myslím, že v české politice i v médiích se už ustálilo, že pokud jde o politiku, nemůžeme vycházet pouze z právního předpokladu presumpce neviny, ale že jestliže někdo je vážně podezřelý z určitých nekalých činů, už to samo je důvod, aby v politice nesetrvával. Myslím, že jste proti tomuto pojetí nic nenamítali a utvářelo se během let. Proto mě velmi překvapilo, jak jste minule na schůzi se kategoricky stavěli proti zrušení jeho imunity. To, co děláte nyní, jenom potvrzuje vaše předchozí chování.
A připomínám vám, že pokud jde o kolegu Tlustého, jehož různé schopnosti vůbec nechci podceňovat, projevuje je tu téměř na každé schůzi, ale že u kolegy Tlustého byly už při volbě členů komise pro vyšetření kauzy Unipetrol vzneseny vážné námitky. Myslím, že kdybyste těmto námitkám přiznali jejich platnost, lépe byste učinili z hlediska obrazu ODS i z hlediska obrazu parlamentní politiky.
Jsme tady ponořeni v té naší parlamentní politice, kterou často označuji jako ponorkovou atmosféru, a zdá se mi, že i tento způsob projednávání a přístupu k této věci včetně vyvolávání strachu z komunistů, kteří jsou tady již delší dobu naším normálním parlamentním partnerem, slouží jenom k tomu… (Ohlasy v sále.)
Ano, jsou naším normálním partnerem, protože je volilo kolem 20 % občanů, a jestli vy toto neuznáváte, pak mi řekněte, v čem spočívá parlamentní demokracie. Kladu vám tuto otázku a tím své vystoupení končím.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Série faktických poznámek. První pan kolega Teplík, poté pan kolega Benda.
Poslanec Tomáš Teplík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, budu velice stručný, tak jak mi nakonec jednací řád ukládá. Já jsem bytostně přesvědčený, že tento problém není otázka toho, jestli tady byla, nebo nebyla nějaká epocha. Ten problém je mnohem jednodušší, prostší a taky surovější. Ten problém spočívá v tom, že tady je jedna parta, která se na politováníhodné záležitosti snaží přiživit na úkor daňových poplatníků, a druhá parta, která jim v tom chce zabránit. O ničem jiném základní problém celé naší diskuse není.
K setrvalému moralizování pana kolegy Jičínského bych chtěl poznamenat jednu věc. Na jeho místě bych vůbec nemluvil o žádných divokých dobách, protože pamětníci 50. let, možná bohužel pro něj, ještě žijí.
Místopředseda PSP Ivan Langer: S faktickou poznámkou pan kolega Benda, po něm pan poslanec Janeček. Řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, musím také zareagovat na vystoupení pana poslance Jičínského, a to na ošklivé útoky, kterých se svým tvrzením o presumpci viny dopustil vůči našemu bývalému kolegovi Doležalovi. Nevím, jestli si vzpomínáte, jak tato Sněmovna probíhala, jestli si vzpomínáte, jak proběhl mandátový a imunitní výbor, který naprosto jednoznačně nedoporučil vydání. Ano, naprosto jednoznačně 9 ku 2; to je myslím naprosto jednoznačné, jestli někdo umí počítat. Kdy si tady později premiér této země svolává politická jednání o tom, aby byl jednotlivý poslanec vydán, domlouvá se s vašimi přáteli z komunistické strany. Takto to bylo, to byla politická kauza. Nikoliv chování, které tady předváděla skupina, která má pocit, že se v této Sněmovně dá jednat normálním způsobem.
***