(Jednání pokračovalo ve 14.34 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, začíná odpolední jednání dnešního dne. Já vás všechny vítám na této odpolední části.
Oznamuji, že pan poslanec Petr Tluchoř má náhradní kartu číslo 1.
Vám přítomným oznamuji, že jsem se pokoušela svolávat gongem všechny, kteří jsou v budově a mohou se zúčastnit bodu, který bude následovat. Tímto bodem je bod číslo 210, který jsme si určili jako první dnešní odpolední bod.
Zahajuji projednávání bodu číslo 210. Bod číslo
210.
Zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění role vlády,
privátních firem a dalších subjektů v procesu restrukturalizace
a privatizace chemického průmyslu
Dne 30. ledna tohoto roku byla nám všem do schránek rozdána zpráva této vyšetřovací komise. Poprosím nejprve, aby úvodní slovo přednesl předseda komise, pan poslanec Pavel Hojda. Prosím, pane kolego.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, jak již bylo oznámeno, všichni jste obdrželi do svých schránek v pondělí Zprávu o dosavadních zjištěních vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění role vlády, privátních firem a dalších subjektů v procesu restrukturalizace a privatizace chemického průmyslu. Mým úkolem je tuto zprávu předložit Sněmovně, aby se projednala a aby Sněmovna rozhodla, zdali ukončí činnost vyšetřovací komise, nebo zdali doporučí a stanoví další, prodloužený termín k jednání této komise.
Proč se zpráva jmenuje zprávou o dosavadních zjištěních? My jsme se v komisi shodli na tom, že samozřejmě je ještě celá řada věcí, které by bylo možné sledovat, vyšetřovat, ale rovněž jsme se shodli na tom, že to nejsou věci nebo skutečnosti, které by měly být zásadní pro zjištění komise, pro závěr, na kterém se komise shodla při odpovědích na otázky Sněmovny, a proto v tom většinovém závěrečném doporučení komise je, aby byla komisi ukončena činnost tak, jak bylo původně stanoveno, k termínu 31. ledna.
Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zhodnocení role vlády, privátních firem a dalších subjektů v procesu restrukturalizace a privatizace chemického průmyslu, dále již budu ve svém komentáři hovořit jen o komisi, byla zřízena usnesením Poslanecké sněmovny číslo 1879 na 48. schůzi 11. října 2005. Následovalo zvolení deseti členů, předsedy a poté na první schůzi komise místopředsedy a ověřovatelů. Mohu s potěšením konstatovat, že Kancelář Poslanecké sněmovny zajistila bez prodlevy a s potřebnou profesionalitou veškeré potřebné náležitosti i prostory pro činnost komise. Původně přidělené prostory v atriu Sněmovní 4 byly po našem požadavku vyměněny za lépe vyhovující pro účast veřejnosti a médií, tedy za prostory ve Sněmovní 1, místnost 114.
Mohu konstatovat, že ministr vnitra ihned po mé žádosti jmenoval dva vyšetřovatele, kteří byli k dispozici pro jednání komise. Mohu i jménem členů komise tímto poděkovat ministru vnitra panu Bublanovi za rychlou reakci a poskytnutí kvalitních vyšetřovatelů. Děkuji rovněž všem členům komise za jejich odpovědný přístup a aktivní účast a o snahu o naplnění úkolů zadaných Poslaneckou sněmovnou. Poděkování platí i pro ty poslance, kteří při závěrečném projednání zprávy odešli z jednání na protest proti některým závěrům komise, které byly přijaty většinově.
Je zapotřebí se ale zmínit o jednom incidentu, který nesli nelibě někteří členové komise. Při výpovědi expremiéra Stanislava Grosse jsme byli požádání, aby informace z uzavřeného jednání s expremiérem Grossem nebyly prezentovány na veřejném jednání. Přesto položil za účasti veřejnosti poslanec Martin Říman opakovaně otázky, které zcela jednoznačně vycházely z výpovědi pana Grosse při uzavřeném jednání.
Jednání komise bylo premiérově otevřené veřejnosti i médiím. Bylo tedy velmi náročné jak pro členy komise, tak pro pracovníky Kanceláře, ale především pro vyšetřovatele. Chtěl bych touto cestou i se souhlasem členů komise složit poklonu vyšetřovatelům majoru Stanislavu Fričkovi a podplukovníku Václavu Bláhovi a poděkovat jim za přínos pro jednání komise a za jejich vysoce profesionální přístup. Ministr vnitra určitě najde způsob, jak ohodnotit jejich práci a přínos pro komisi.
Když jsem u hodnocení jednotlivých účastníků jednání, musím se zmínit o velmi dobrém servisu pro práci komise od tajemníka pana Petra Vaňka a od pracovnic Naděždy Dodkové a Jiřiny Poppové. Děkování jim přísluší i za perfektní servis po dobu prodloužených jednání komise do pozdních nočních hodin.
Při svých jednáních a při postupu vyšetřování komise vycházela důsledně z úkolů, které jí stanovila Poslanecká sněmovna. Myslím si, že komise se zcela správně orientovala především na okolnosti, které vedly ke způsobu privatizace Unipetrolu, k možným ovlivněním relevantních orgánů v České republice, které rozhodovaly o privatizaci Unipetrolu nebo poskytovaly potřebné podklady či návrhy. Nebylo úkolem komise hodnotit postupy jednotlivých zájemců o ovlivňování vzájemného přístupu k privatizaci, pokud nebyly zjištěny nezákonné postupy, postupy, které by měly být předmětem trestního stíhání nebo například námětem pro změnu legislativy. Je ale třeba otevřeně říci, že komise neshledala žádný důvod označit aktivity soukromých subjektů vůči relevantním orgánům v České republice za nezákonné nebo za aktivity, které by byly v rozporu s dobrými mravy.
***