(17.50 hodin)
Poslanec Tomáš Vrbík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, i já využiji dobrodiní jednacího řádu a přihlašuji se tímto k pozměňovacím návrhům k tomuto tisku, které byly mým jménem rozdány do vašich lavic. Pouze přednesu krátké zdůvodnění.
Ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu samozřejmě do jisté míry oslabuje pozici zaměstnance. Tato nevýhoda je v tomto návrhu kompenzována výší odstupného, kterou by zaměstnavatel v takovém případě byl povinen poskytnout. Odstupné je navrženo ve výši osminásobku průměrného výdělku a bylo zvoleno jako jakási protiváha současnému minimálnímu tříměsíčnímu odstupnému, které je poskytováno standardně při výpovědích. Osminásobek průměrného výdělku má reflektovat skutečnost, že zaměstnavatel má poněkud usnadněnou pozici, neboť nemusí hledat výpovědní důvod podle příslušných zákonných ustanovení. Zaměstnanci je zároveň jeho újma za ztrátu zaměstnání kompenzována právě výší odstupného, které má být současně motivující v tom směru, aby zaměstnanec nezahajoval proti zaměstnavateli soudní řízení o neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Efektem by tedy mělo být na jedné straně právo zaměstnavatelů rozhodovat, jaké a kolik zaměstnanců budou v tom kterém okamžiku zaměstnávat, současně je však výše odstupného nastavena tak, aby nedocházelo k masovému zneužívání tohoto institutu ze strany zaměstnavatelů. Vedle toho zůstává zaměstnavateli zachována možnost dát zaměstnanci výpověď s řádným výpovědním důvodem. Navržená úprava má současně snížit zatížení justičního aparátu. Žaloby na neplatné rozvázání pracovního poměru tvoří v soudní agendě poměrně významné procento neustále napadajících případů. Přitom se v naprosté většině z nich ukazuje, že propuštění zaměstnanci nemají zájem na další práci u bývalého zaměstnavatele, ale soudní spor vedou pouze za účelem dosažení finanční kompenzace. Navržená úprava nabízí proto optimalizované řešení pro ty strany pracovního poměru, které ve skutečnosti nemají zájem na další vzájemné spolupráci.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vrbíkovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Vladimír Říha, připraví se pan poslanec Petr Zgarba.
Poslanec Vladimír Říha: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu k § 203 odst. 2, který je písemně rozdán na stůl. Odkazuji tedy na jeho znění a jenom si dovolím krátké zdůvodnění.
Podnět k tomuto pozměňovacímu návrhu přišel od Společnosti pro transfuzní lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Předseda této společnosti ve svém dopise píše, že společnost má obavu, že povinnost zdravotnických zařízení refundovat zaměstnavatelům dárců krve mzdu či plat dárce krve může zásadním způsobem zkomplikovat dárcovství krve a ve velmi krátké době ohrozit dostupnost transfuzních přípravků pro poskytování léčebné péče.
Stanovisko podepírá společnost následujícími argumenty. Pokud by zdravotnickým zařízením transfuzní služby byla uložena povinnost refundovat mzdu či plat dárce, přenesly by se na ně finanční náklady v řádu stovek milionů korun ročně. Provádějí zhruba 500 000 odběrů ročně, ztráta času dárce se pohybuje kolem dvou až tří hodin. Tyto náklady by musely být zřejmě hrazeny ze zdravotního pojištění, kam by se přenesly prostřednictvím cen transfuzních přípravků a výše jejich úhrad zdravotními pojišťovnami. Stávající systém daný závaznými právními normami - týká se to vyhlášky Ministerstva zdravotnictví číslo 550/2005 o úhradách léčiv - tedy tento systém s tím zatím nepočítá. Zdravotnická zařízení transfuzní služby nemají pro refundaci mzdy či platu dárců krve žádné prostředky. Za druhé, mzda či plat by musely být refundovány ve skutečné výši. V důsledku toho by zřejmě byli preferováni dárci krve z nízkopříjmových sociálně slabých skupin. Bezpečnost transfuze by tím byla negativně ovlivněna. A za třetí, odběry krve a jejích složek není možné zcela přesunout mimo běžnou pracovní dobu. Brání tomu nejen provozní podmínky transfuzních stanic, ale především skutečnost, že řada fyziologických parametrů u dárce podléhá cirkadiálnímu rytmu. Není také možné vyžadovat od dárců, aby před odběrem v odpoledních hodinách omezili fyzickou aktivitu a příjem potravy. Nejvhodnějším obdobím pro odběr je ráno, event. dopoledne.
Společnost chápe, že není možné nadále přenášet náklady spojené s úkony v obecném zájmu na zaměstnavatele. Doporučuje ale hledat jiné řešení, např. prostřednictvím daňové úlevy zaměstnavatelům, kteří svým zaměstnancům umožňují darovat krev, ušlý zisk zaměstnavatele by bylo možné považovat za dar ve prospěch zdravotnictví, nebo případně refundací ze státních prostředků. Darování krve není v úzkém zájmu zdravotnického zařízení, ale v obecném zájmu v nejvlastnějším významu toho pojmu. V této fázi však Společnost pro transfuzní lékařství považuje za klíčové zrušení povinnosti zdravotnického zařízení refundovat zaměstnavatelům dárců krve mzdu či plat dárce, tak jak je stanoveno v § 206 odst. 4 zákoníku práce.
Tolik tedy k odůvodnění pozměňovacího návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vladimíru Říhovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Zgarba a připraví se pan poslanec Strnad.
Poslanec Petr Zgarba: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl krátký pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 1153, to je vládní návrh zákoníku práce.
Navrhovaná novela zní: Změna zákona o účetnictví. A teď konkrétně návrh. V § 38a zákona č. 563/1991, o účetnictví, ve znění zákona č. 669/2004, se slova "od 1. ledna roku 2007" nahrazují slovy "od 1. ledna roku 2008".
Dovolte krátké zdůvodnění. Jedná se o odložení povinnosti vést účetnictví, dnes běžně označované jako podvojné účetnictví, u občanských sdružení a jejich organizačních jednotek, u kterých není podnikání hlavním předmětem činnosti.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Zgarbovi. O slovo se přihlásila zpravodajka paní poslankyně Vojtilová.
Poslankyně Jitka Vojtilová: Já bych doporučila panu poslanci, jestli by nepřehodnotil svůj pozměňovací návrh a nepokusil se ho načíst v podrobné rozpravě v dalším tisku, to je 1154, to jsou zákony související se zákoníkem práce. Nedovedu si dost dobře představit, že tento pozměňovací návrh bude hlasován v tisku zákoníku práce. Velmi to doporučuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan poslanec Zgarba vám může vyhovět, nebo nemusí, je to přesně a jenom právě na něm v tuto chvíli.
Poslanec Petr Zgarba: Dobře, beru připomínku paní zpravodajky na vědomí a tato novela bude předložena u následující normy.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Takže jako by nezazněl, dobře.
Nyní tedy vystoupí se svým návrhem pan poslanec Strnad a připraví se pan poslanec Říman.
Poslanec František Strnad: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu zákoníku práce, tisk 1153. Jedná se o paragrafy 111, 318 a 350. Dostali jste ho dnes na stůl. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Strnadovi a nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Martin Říman. Po něm je ještě přihlášen Zdeněk Koudelka jako v tuto chvíli poslední. Hlásí se pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Martin Říman: Děkuji za slovo, pane předsedající. I já bych se chtěl přihlásit k na stůl rozdanému písemnému materiálu obsahujícímu pozměňovací návrhy, které jsem předložil vám, vážení kolegové, minulý týden 24. ledna, a mé pozměňovací návrhy se týkají paragrafů 2, 13, 24, 34, 36, 41, 48, 51, 57, 61, 79, 83, 86, 93, 94, 99, 146, 147, 220, 224, 226, 237, 246, 262, 264, 266, 267, 300, 306, 309, 320, 321, 348, 366, 395 - a to je všechno. Děkuji.
***