(17.40 hodin)
(pokračuje Vojtilová)
2. Do § 51 se vkládá odst. 3 tohoto znění: "Během výpovědní doby je zaměstnavatel oprávněn určit zaměstnanci výkon práce v jeho bydlišti nebo mu práci nepřidělovat. V případě, že zaměstnavatel během výpovědní doby nepřidělí zaměstnanci práci, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele (§ 208)."
3. Druhá věta § 213 odst. 1 se mění takto: "Pokud dojde k prodloužení dovolené, je možné ji prodloužit o celé týdny či dny."
Druhý pozměňující návrh je pozměňovací návrh k pozměňovacím návrhům výboru pro sociální politiku a zdravotnictví v tisku 1153/1.
1. K § 13 odst. 2 písm. g). V § 13 odst. 2 písm. g) zní: "g) nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu,".
Odůvodnění: Jde o zpřesnění ve vztahu k pozměňovacímu návrhu číslo 71, změna § 326, schválenému dne 20. 12. 2005 ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
V § 259a se doplňuje odst. 4, který zní: "(4) Při určování podílu náhrady jednotlivých zaměstnanců, kteří odpovídají za schodek společně, se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu."
Odůvodnění: Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví schválil doplnění navržené právní úpravy zákoníku práce týkající se společné dohody o hmotné odpovědnosti, pokud jde o rozsah náhrady škody jednotlivých zaměstnanců, jejich vedoucího nebo jeho zástupce - bod číslo 59. Je však potřebné, jako tomu je podle dosavadní právní úpravy - § 32 nařízení vlády číslo 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony -, stanovit, z jakého výdělku a za jakou dobu se určuje podíl náhrady škody jednotlivých společně odpovědných zaměstnanců.
3. K § 362a odst. 2. V § 362a v odst. 2 se za slova "§ 19 až 21" doplňují slova "§ 24 odst. 2" a slova "§ 217 odst. 4" se vypouštějí.
Odůvodnění: Jde o legislativně technické zpřesnění ve vztahu k pozměňovacímu návrhu číslo 1 a číslo 76.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Jitce Vojtilové. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Josef Vondruška a připraví se pan poslanec Stanislav Grospič.
Poslanec Josef Vondruška: Vážený pane předsedající, vážený zbylý pane ministře, vážené přítomné dámy a pánové, kteří jste osvědčili dobrou nervovou soustavu i sedací svaly, dovoluji si vám přednést pozměňovací návrh k vládnímu návrhu na vydání zákoníku práce, který spočívá pouze v jednom bodě a zní:
K § 42 odst. 1. V § 42 Pracovní cesta odst. 1: "Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu, je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal."
Odůvodnění: Ve vztahu k ustanovení § 19 odst. 1 vládního návrhu, který spočívá v podstatě v tom, že se nemůže zaměstnanec vzdát svých oprávnění dopředu, svých práv, se jeví vymezení podmínky vyslání zaměstnance na pracovní cestu, tedy souhlas zaměstnance, respektive dohody se zaměstnancem ohledně vyslání na pracovní cestu, jako problematické, a to z důvodu možnosti různého výkladu znění zákona. Tato možnost by zaměstnavatelům, u nichž je v důsledku jejich profilové podnikatelské činnosti velký podíl zaměstnanců vysílaných na pracovní cesty, kontrolní a inventurní činnost, logistika a podobně, přinesla problémy v podstatě existenční.
Jsem předsedou spotřebního družstva Jednota, takže vím, o čem mluvím. Jednota je poctivý tradiční historický český konzum a nemá zapotřebí se uchylovat k zavrženíhodným praktikám, přímo nekalostem, které odhalily nedávno státní kontrolní orgány u některých obchodníků. Ale jak se říká, lidé jsou jen lidé, a kontrol je tudíž zapotřebí. V momentě, kdy je znění zákona nejednoznačné, a tudíž existuje byť i jen možnost různého výkladu, je to špatně a adresát právní normy s lítostí a rozhořčením konstatuje: zase jeden zmetek, který musím já tvrdě zaplatit.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Josefu Vondruškovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Stanislav Grospič, připraví se pan poslanec Tomáš Vrbík.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se také touto formou přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jste obdrželi písemně. Dovolte mi krátké zdůvodnění.
Pozměňovací návrhy, které jsem předložil, vycházejí ze sociologických průzkumů a poznání úřadů práce při organizačních změnách zaměstnavatele, kdy jsou propouštěni jako první zaměstnanci předdůchodového věku. Možnost opětovného pracovního zapojení propuštěného pracovníka ve věku nad 55 let je ale na českém trhu práce ojedinělá. Podle statistiky nezaměstnanosti je 52 % dlouhodobě nezaměstnaných starších padesáti let a 55 % dlouhodobě nezaměstnaných starších padesáti pěti let. A tito lidé zpravidla odcházejí do předčasné trvale krácené penze, respektive vyhledávají možnost odchodu do penze invalidní. Současný systém sociální pomoci potom v hmotné nouzi umožňuje žádat prodej svého životně nastřádaného třeba majetku, kromě několika stanovených položek. Nezaměstnaní v předdůchodovém věku tak odcházejí do penze nejen s nízkým důchodem, ale také se skromnou výbavou pro uspokojování základních životních potřeb. Jde tedy o určité psychické a existenční problémy člověka zvyklého pracovat, o kterého společnost nestojí. Vzhledem k této skutečnost se domnívám, že je tedy na místě, aby i zákonná norma poskytovala lidem v předdůchodovém věku určitou míru právní ochrany.
Další část pozměňovacího návrhu se týká absolventů škol, kdy v podstatě obdobně jako u osob se zdravotním postižením je vysoká míra nezaměstnaných též právě u těchto absolventů škol. Domníváme se, že stanovení práva na první zaměstnání absolventů škol je významným krédem společnosti ve vztahu k mladé generaci, a to i se silnými motivačními stimuly. Přitom náklady povinného zaměstnání absolventa škol ponese stát prostřednictvím aktivní politiky nezaměstnanosti a přiznání práva na první zaměstnání absolventů škol lze považovat i za systémově významný nástroj pro řešení současné nezaměstnanosti.
Ten druhý pozměňovací návrh se týká novely zákona o úřednících, přímo ustanovení týkající se způsobu založení pracovního poměru vedoucích úředníků neobsahuje i když z dikce celého zákona lze dovodit, že všichni budoucí vedoucí úředníci mají založen pracovní poměr jmenováním, tak toto ustanovení výkladově zpřesňuje stávající ustanovení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grospičovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Vrbík a připraví se pan poslanec Říha.
***