(17.20 hodin)
(pokračuje Krajíček)
Pozměňovací návrh 28 V § 257 odst. 2 se slovo "čtyřapůlnásobku" nahrazuje slovem "šestinásobku".
Odůvodnění: S ohledem na dosahovanou průměrnou výdělkovou úroveň a rostoucí ceny různých zařízení by po mnoha letech došlo v této oblasti k narovnání vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Pozměňovací návrh 29. V § 279 odst. 2 se slova "méně než deset" nahrazují slovy "méně než dvacet".
Odůvodnění: Navrhuje se stanovit vyšší minimální hranice počtu zaměstnanců pro účely povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance ve stanovených případech.
Pozměňovací návrh 30. V § 280 odst. 2 se slova "méně než deset" nahrazují slovy "méně než dvacet".
Odůvodnění: Návaznost na úpravu uvedenou v § 279.
Pozměňovací návrh 31. § 287 se vypouští.
Odůvodnění: Navrhovanou úpravou se sleduje zpřehlednění a zjednodušení návrhu, odstranění duplicity s úpravou ustanovení § 279 a 280 návrhu. Navrhovaný výčet záležitostí představuje nevyvážený celek, od záležitostí formulovaných velmi obecně v některých případech velmi konkrétně jsou přebírána některá ustanovení. Opět ve smyslu zásady "co není zakázáno, je dovoleno" si mohou zaměstnavatelé a odbory dohodnout záležitosti, které budou projednávat, o kterých se budou informovat v rámci kolektivního vyjednávání, a není zapotřebí stanovovat je zákonem.
Pozměňovací návrh 32. V § 305 odst. 1 v druhé větě slova "jestliže to na něj bylo kolektivní smlouvou přeneseno" nahradit slovy "nejsou upravena kolektivní smlouvou".
Odůvodnění: Z hlediska praxe je návrh upravit tak, aby zaměstnavatel mohl vydat vnitřní předpis a hromadně upravit práva zaměstnanců i tehdy, pokud nebude zmocnění v kolektivní smlouvě nebo se kolektivní smlouvu nepodaří uzavřít. Situace, kdy by zaměstnavatel musel práva zaměstnanců dojednávat v pracovních smlouvách s každým jednotlivým zaměstnancem, by byla administrativně velmi náročná, zejména v případě velkých firem. Kromě toho by ve svém důsledku znevýhodňovala zaměstnavatele, kde působí odborové organizace. Z hlediska zaměstnanců by nebyla ani záruka, že právo bude ve stejném rozsahu poskytnuto všem a nedojde k porušení zásady rovného zacházení.
Pozměňovací návrh 33. V § 305 se vypouští odst. 5.
Odůvodnění: Zjednodušení návrhu. Úprava by v aplikační praxi působila potíže. Jde o uměle vykonstruovanou úpravu.
Pozměňovací návrh 34: v § 306 se vypouští odst. 4.
Odůvodnění: Pracovní řád je z hlediska nastavení jednotných pravidel při aplikaci zákoníku práce s ohledem na konkrétní podmínky zaměstnavatele velmi důležitým vnitřním předpisem. Jeho vydání je velmi důležité zejména pro velké firmy s řadou organizačních jednotek. Z hlediska zkušeností z praxe právě v těchto firmách se forma účasti odborů na vydání pracovního řádu neosvědčila, neboť znemožnily jeho vydání, a to i v neprospěch samotných zaměstnanců. Navíc by se jednalo o přebírání úpravy uvedené v usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech a základních organizacích ROH, které je uvedeno v příloze k zákonu 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací ROH, který již byl zrušen zákonem č. 3/1991 Sb. Opět podle zásady "co není zakázáno, je dovoleno" bude možné, aby si zaměstnavatelé a odbory v rámci smluvního ujednání dohodli formu účasti odborů na pracovním řádu. Navrhovaná změna by zajistila také rovné podmínky zaměstnancům a zaměstnavatelům, u kterých působí, případně nepůsobí odborová organizace.
Pozměňovací návrh 35. V § 310 odst. 1 se slova "průměrného měsíčního výdělku" nahrazují slovy "60 procent průměrného měsíčního výdělku".
Odůvodnění: Minimum stanovené zákonem, které v rámci posílení smluvního principu předpokládá navýšení, nemůže být stanoveno na hranici, která je v ostatních případech stanovena jako maximum. Prostor pro dojednání konkrétní výše s ohledem na povahu informací, osobu zaměstnance atd. by byl minimální.
Pozměňovací návrh 36. Vypouští se § 321 a § 322.
Odůvodnění: Navrhovanou úpravou se sleduje odstranění rozporu návrhu zákona s článkem 2 odst. 3 Ústavy ČR, neboť kontrola ze strany odborů by byla výkonem státním moci jiným subjektem než státem, což ústava nepřipouští. Z praktického hlediska by se jednalo o duplicitní kontrolu zaměstnavatele, neboť kontrolu v těchto oblastech vykonávají za stát příslušné úřady, Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty a Ministerstvo práce a sociálních věcí, případně úřady práce. Návrh umožňuje svévolně a neodůvodněně nařídit zastavení práce u zaměstnavatele. Takovýto zásah do majetkových práv zaměstnavatele může umožnit jen soud nebo odborně způsobilý oprávněný orgán státního odborného dozoru na základě učiněných zjištění o situaci v rozporu se zákonem. V žádném případě nemohou být ponechány na laickém posouzení, proti kterému opět neexistuje pro zaměstnavatele odvolání s odkladným účinkem, ale jen žádost na inspekci práce o prověření zákazu činnosti dané ze strany odborů, a do doby jejího vyjádření zákaz stále platí. Tím mohou být zaměstnavateli způsobeny rozsáhlé hospodářské škody, aniž je ze strany odborů řešena odpovědnost za jejich vznik. Ustanovení o kontrolní činnosti odborů jsou zároveň z věcného hlediska duplicitní a v některých případech i v rozporu s nově převzatými ustanoveními ze směrnice 89/391/EHS v rámci harmonizace, například s ustanovením § 108, současný § 136a, který upravuje účast zaměstnanců, zástupců zaměstnanců, odborů na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kromě informací, projednávání záležitostí, přednášení připomínek jsou v některých otázkách odbory povinny se zaměstnavatelem spolupracovat tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti stanovené zvláštními předpisy a opatřeními orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních předpisů.
Pozměňovací návrh 32 - poslední. V § 348 se vypouští odst. 3.
Odůvodnění: Navrhovaná úprava je nedůvodná. Jestliže jsou v tomto zákoně definovány překážky na straně zaměstnance, pro něž nemusí konat práci a je z ní omluven, pak je naprosto nesmyslné, aby zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací určoval, zda o neomluvené zmeškání práce se zaměstnancem jde, nebo nejde. Zda jde o neomluvené zmeškání práce, je zcela v kompetenci zaměstnavatele, který se musí držet striktně příslušných ustanovení, a projednávání s odbory na tom nic nezmění, jen klade další byrokratickou překážku. Úprava by byla sporná i z hlediska zaměstnanců, kteří nejsou odborově organizováni a nepřáli by si, aby s touto jejich osobní záležitostí byl seznámen a projednával ji někdo další. Jde opět o relikt minulosti.
To jsou všechny pozměňovací návrhy k sněmovnímu tisku 1153, k návrhu zákoníku práce.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krajíčkovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Josef Janeček, připraví se paní poslankyně Jitka Vojtilová.
***