(16.40 hodin)
(pokračuje Páralová)
Odůvodnění: Časové omezení dočasného přidělení agenturního zaměstnance uživateli je neúčelné a v podstatě jen deklaratorní, a to s ohledem na skutečnost, že tento zaměstnanec sám může požádat agenturu o prodloužení doby dočasného přidělení k témuž uživateli.
Pozměňovací návrh číslo 49. § 312 zní: Zaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance v písemné i elektronické podobě; přitom se řídí zvláštním právním předpisem - odkaz na poznámku pod čarou 51. Zaměstnanec má právo nahlížet do svého osobního spisu.
Odůvodnění: Je účelné zakotvit, že na vedení osobního spisu dopadá zákon číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Mělo by být též vyjádřeno, že osobní spis smí být veden v písemné i elektronické podobě, pročež není třeba stanovovat, že obsahuje písemnosti. Rozsah možného zpracování osobních údajů stanovuje zákon číslo 101/2000 Sb. Je rovněž nadbytečné uvádět, kdo má kromě zaměstnance právo do osobního spisu nahlížet, neboť to stanoví sám zaměstnavatel podle uvedeného zákona, resp. to vyplývá ze zvláštních předpisů, pokud jde o orgány státu. Není ani potřebné stanovovat, že se osobní spis uchovává po dobu 40 let, jak je obsaženo ve vládním návrhu, protože vedení spisu nemá být povinné. I dobu uchovávání osobního spisu je tak možné řešit podle pravidel zákona číslo 101/2000 Sb., zejména jeho § 20 o likvidaci osobních údajů.
Pozměňovací návrh číslo 50. V § 313 se v odstavci 2 za slova "na žádost zaměstnance" vkládají slova "nebo úřadu práce".
Odůvodnění: Úřadu práce je třeba přiznat právo požádat bývalého zaměstnavatele o potvrzení o průměrném výdělku uchazečů o zaměstnání pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.
Pozměňovací návrh 51. V § 316 odstavec 4 se v písmenu b) vypouštějí slova "rodinných" a slova "s výjimkou písmene c), d), e), f) a g)" se nahrazují slovy "s výjimkou písmene c), d,) e) a g). Na konec věty druhé se za slova zvláštní právní předpis vkládá středník a slova "informace podle písmene a) a e) může zaměstnavatel vyžadovat, jestliže je to nutné ke splnění povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem".
Odůvodnění: Zákaz vyžadovat údaje o rodinných poměrech je neúčelný, neboť by znemožnil plnění některých povinností stanovených tímto zákonem, a to podle § 328, event. podle § 377, jakož i jinými zákony, např. zákonem o daních z příjmů. Je nutné rozlišovat zákaz zjišťování těchto údajů o zájemci o práci, který vyplývá z § 12 odstavec 2 zákona o zaměstnanosti, od omezení, která jsou nutná v době trvání pracovněprávního vztahu. Pokud jde o vypuštění f), je nutné politickým stranám a hnutím přiznat při přijímání zaměstnanců právo požadovat údaj o členství uchazeče o zaměstnání v politických stranách a hnutích. Sotva bude chtít Komunistická strana Čech a Moravy zaměstnávat člena Občanské demokratické strany a naopak. Dále je třeba přiznat potřebu získávat údaje o těhotenství a o členství v odborech pro plnění povinností stanovených v zákonech, např. pro účely zákazu výpovědi podle § 53 odstavec 1 písmeno d), zákazu okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 55 odstavec 2, ochrany člena orgánu odborové organizace při propouštění podle § 61 a jednání v individuálních pracovněprávních záležitostech zaměstnanců podle § 286 odstavec 2.
Pozměňovací návrh číslo 52. V § 317 se navržený text označí jako odstavec 1 a vkládá se odstavec 2, který zní: (2) Se zaměstnancem může být rovněž dohodnuto, že nepracuje na pracovišti zaměstnavatele jen po část pracovní doby, nebo mu to může zaměstnavatel umožnit. Odchylky v pracovních podmínkách zaměstnance uvedené v předchozím odstavci se na takového zaměstnance vztahují v rozsahu pracovní doby, kterou si zaměstnanec sám rozvrhuje.
Odůvodnění: Je potřebné též upravit případy, kdy zaměstnance bude pracovat částečně na pracovišti a částečně mimo pracoviště, a to mj. z důvodu odchylné úpravy některých práv zaměstnanců pracujících mimo pracoviště zaměstnavatele. To se týká pedagogických pracovníků - zákon číslo 563/2004 Sb. - jimž je zaměstnavatelem umožněno konat část nepřímé pedagogické činnosti mimo pracoviště. Obdobně to platí i u akademických pracovníků vysokých škol.
Pozměňovací návrh 53. V § 354 se vkládá odstavec 4, který zní: (4) Vznikne-li potřeba použít průměrný výdělek již ve čtvrtletí, v němž zaměstnání vzniklo, je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního měsíce předcházejícího dni, v němž je potřeba průměrný výdělek použít. Vznikne-li potřeba průměrný výdělek použít již v prvním kalendářním měsíci trvání zaměstnání, je rozhodným obdobím tento měsíc. Vždy se však použije pravděpodobný výdělek.
Odůvodnění: Navržená právní úprava postrádá stanovení rozhodného období, pokud je potřeba průměrný výdělek použít již ve čtvrtletí, v němž pracovněprávní vztah vznikl. Je nesprávné hovořit o tom, že tímto rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí, neboť v něm toto zaměstnání ještě neexistovalo a mohla být uplatňována zcela jiná výše mzdy nebo platu.
Pozměňovací návrh 54. V § 355 odstavec 1 zní: (1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů nebo 157,5 hodiny, použije se pravděpodobný výdělek.
Odůvodnění: Podmínce 21 dnů je vhodné alternativně uvést i podmínku vyjádřenou v hodinách a kalkulovanou při 7,5hodinové denní pracovní době. Obdobnou úpravu obsahuje i slovenský zákoník práce. Podmínka vyjádřená pouze počtem dnů je problémová zejména u zaměstnanců pracujících v delších než obvyklých směnách, např. jedenáctihodinových. V praxi to dělá poměrně velké potíže.
Pozměňovací návrh 55. § 358 zní: § 358. Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, odečte se od hrubé mzdy nebo platu. První část průměrného hodinového výdělku se zjistí bez této mzdy nebo platu. Druhá část průměrného hodinového výdělku se zjistí tak, že se tato mzda nebo plat vydělí počtem hodin odpracovaných v celém období, za něž přísluší. Takto zjištěná druhá část průměrného hodinového výdělku se přičte k první části a dále k průměrným hodinovým výdělkům v následujících čtvrtletích, a to podle počtu čtvrtletí, za něž byla tato mzda nebo plat poskytnuta.
***