(18.00 hodin)
(pokračuje Bratský)
A pak ještě jedna, o které jsem již s vámi dříve hovořil, která u mnohých architektů vyvolává úsměvné, pochybovačné reakce a pro některé ekology brnění v zátylku a vstávání vlasů na hlavě, ale přece jen vede k zamyšlení přesunutí hlavního letiště z Ruzyně někam dále, například k Milovicím u Nymburka. Jestli se to zvažuje, nebo jestli bylo z nějakých důvodů už stoprocentně uzavřeno.
Dále Ministerstvo zdravotnictví vyslovilo souhlas za podmínek, že bude vyhlášeno nové ochranné hlukové pásmo letiště a u stovek (?) umístěných v ochranném hlukovém pásmu že budou provedena příslušná protihluková opatření. K tomu dodávám, že by bylo dobré současnou hlukovou studii přepracovat a vypracováním nové studie, pane ministře, pověřit někoho, kdo bude na letišti Ruzyně zcela nezávislý. Rovněž financování studie by nemělo být hrazeno z prostředků zadavatele stavby, ale měla by být objednána a zaplacena státem. Je to jednoznačné, letiště je továrna na peníze. Ten, kdo chce vytvářet zisky, má zájem, aby byla vystavena druhá dráha samozřejmě z těch důvodů, jako měl zájem, aby byla vystavena odbavovací hala, protože se letiště zkapacitní. Naopak obyvatelé dotčených území mají zájem zcela opačný, aby doprava příliš nerostla, aby minutáže, kdy souběžně vzlétávají nebo přistávají letadla na dvou dráhách vedle sebe, hluk neruší zvláště v nočním období jejich prostředí, a dále je velká obava obyvatel, že protihluková opatření, což je většinou zabudování plastových oken do jejich obydlí, např. v letním období, kdy je třeba v noci větrat za obrovských veder, jsou neúčinná, například i jindy.
Jsou to pro ně poměrně zásadní věci a já bych byl velice rád, kdybyste, pane ministře, řekl, jak v přípravě pro novou dokumentaci pro výstavbu této druhé přistávací dráhy ministerstvo nové hygienické normy v oblasti hluku nechá zapracovat. Děkuji vám předem za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Bratskému a předpokládám, že v otevřené rozpravě hodlá vystoupit místopředseda vlády a ministr dopravy Milan Šimonovský. Je tomu tak.
Místopředseda vlády a ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Pan místopředsedo, dámy a pánové, poslanec Bratský trochu rozšířil svoji interpelaci, ale pokusím se shrnout tuto problematiku a odpovědět třeba na některé nové otázky. Doufám, že ho moje informace uspokojí. Pokud ne, jsem připraven pokračovat v této diskusi, protože se zdá, že máme skutečně rozdílné názory na letiště a jeho rozvoj. Pan poslanec zastává názor, nebo možná reprezentuje názor obyvatel, kteří letiště nechtějí rozšiřovat a zkapacitnit a žádají, aby i z důvodu ochrany obyvatel před nadměrným hlukem byly znovu posouzeny důvody, proč je letiště potřeba rozvíjet právě v této poloze.
Na úvod svého příspěvku bych chtěl říci, že podle mého názoru zdaleka není rozhodnuto o novém nařízení vlády, které předkládá Ministerstvo zdravotnictví v otázce snížení hlukových zátěží, to znamená, že debata, která se opakovaně na vládě okolo tohoto nařízení rozvinula, tak vedla k usnesení vlády, které přerušilo tento bod na měsíc a uložilo ministru průmyslu a obchodu vypracovat studii dopadů této normy na ekonomiku českého státu. Podílet se na této studii budou také odborníci Ministerstva dopravy a Ministerstva pro místní rozvoj. Ukazuje se totiž, že připravované snížení hluku nebo úrovně akustického tlaku, přesněji o pět decibelů v denní a noční době, je ještě možné zvládnout, zejména u letecké dopravy a železniční dopravy, ochrannými opatřeními na budovách, to znamená ochranou vnitřního prostoru, kde obyvatelé tráví odpočinek a kde žijí, a na vnější prostory lze tuto ochranu zajistit pouze tím, že se sníží hlukové emise přímo u zdroje, to znamená u letadel a samozřejmě u všech dalších vozidel.
Na to pamatují samozřejmě také všechny evropské normy a i Světová zdravotnická organizace ve svých doporučeních stanoví, že státy mají přistupovat k postupnému snižování hlukové zátěže obyvatel po analýze všech dopadů tak, aby to ekonomika dané země zvládla, a horizonty 45 decibelů v noci a 55 decibelů ve dne dává jako dlouhodobý horizont, který bude zajištěn zejména snížením hlukové emise přímo u zdroje, to znamená novou generací letadel. Zde se přímo nabízí otázka, když kupujeme nová letadla pro ČSA, jsou to letadla, která by měla sloužit minimálně 15 až 20 let, po repasi možná 30 let, tak že bychom přímo vytvořili podmínky na domovském letišti, které by nedokázala tato letadla splnit. To už ale hovořím o normě cílové, ke které směřuje doporučení zdravotnické organizace, a to 45 decibelů v noci a 55 decibelů ve dne.
To je jenom na úvod. Zatím není rozhodnuto a všechna posouzení, dopady na životní prostředí z rozvojových záměrů letiště jsou zpracovávány na stávající úroveň nařízení, to znamená 65 ve dne a 55 v noci.
Poslední poznámka k chystanému nařízení. Pokud by se snížily hlukové zátěže o 5 decibelů, znamenalo by to, že akustický tlak se sníží o dvě třetiny. Tam je závislost logaritmická a vlastně pěti decibely se sníží akustický tlak na jednu třetinu původní zátěže. To jsou obrovská čísla hluku, a jen pro informaci mohu říci, že hlasitý hovor je 50 decibelů a tikot budíku je 40 decibelů, abychom si uvědomili parametry, o kterých hovoříme.
Akustický hluk, který obtěžuje obyvatele na území hlavního města Prahy, je zejména způsobován přelety nebo přistáváním a vzlétáním letadel na dráze 13/31, která vede přímo nad zastavěné území Prahy, a na další dráze je samozřejmě také dopad, ale je na podstatně menší části zastavěného území. Přesto letiště Praha jako podnik, který dbá o povinnosti snižování hlukové zátěže, které směrnice Evropské unie předpokládají, a nový zákon 49 o civilním letectví to také předpokládá, tak provádí každoročně instalaci nových protihlukových opatření, to znamená, jak jste říkal, trojité zasklení oken, obklady, fasády. Jsou to náklady zhruba 100 milionů ročně a celkový plán na stávající hlukovou studii, která nám definovala tato opatření, předpokládá vydání zhruba 750 milionů korun, to znamená, že nás opatření budou stát tři čtvrtě miliardy korun na stávající zařízení.
***