(19.00 hodin)
(pokračuje Rath)
Vždyť to je přece zásadně nefér. Vezměte si situaci, kdy budu mít chirurgickou ambulanci existující pár metrů od nemocnice a veřejná nezisková nemocnice, ač ta chirurgická ambulance není vůbec potřebná, protože jsou tři v jejím okolí, si řekne, že třeba na chirurgické ambulanci se dá dobře vydělat, tak si ji zřídí, a podle toho zákona skutečně bude asi pojišťovna povinna ji nasmlouvat, a ona na ní ještě bude vydělávat v tom, že bude mít daňovou výhodu. Nezlobte se, to je skutečně vůči těm ostatním soukromým subjektům, nepožívajícím daňovou výhodu, nefér. Popírá to podstatu zákona. My nemáme - znovu se k tomu vracím - zákon proto, aby nemocnice vydělávaly peníze, ale především proto, aby sloužily pacientům v těch oblastech péče, která není kvalitně a jinak zajištěna, tedy i v té oblasti ambulancí, jako doplněk toho systému, ne jako konkurence, ale jako doplněk.
Ono je dobře zákon podrobně číst, neříkat určitá klišé a trochu se seznámit s tím, jak funguje systém zdravotnictví.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Davidu Rathovi. Nyní se slova ujme poslední v obecné rozpravě přihlášený, pan zpravodaj Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Pan ministr pořád tvrdí, že se tady mluví o majetku a o ziscích, ale musím říci, že to nastolil tento návrh zákona. Kdyby se vrátil k původní větě, že by tady byla vhodná pluralita, to je těch 60 až 70 % neziskových nemocnic a dejme tomu 30 % jiných, tak bychom možná objevili jednu věc, totiž že forma negarantuje výsledek. Může mu pomoci, ale negarantuje ho. My říkáme občanům tohoto státu: "Vážení přátelé, neexistuje žádná nemocnice, která by vás mohla dobře ošetřit, pokud není zřízena jako nezisková právnická osoba."
Pan ministr tady řekl jednu zajímavou věc - že nemocnice mají různý hospodářský výsledek i v tomto systému. To je samozřejmě pravda, ale je třeba se zeptat, v čem to je. Ono je to také hodně dáno strukturou péče, kterou má. Je to dáno historicky nastavenými financemi, které nemocnice získaly v době, kdy byl tzv. výkonový systém. Nyní říkáme, že některá je špatná a některá je dobrá? Ono se mnohým totiž stalo to, že ty takzvaně dobré měly výborný software na to, aby vykazovaly výkony. Ty takzvaně ekonomicky špatné byly špatné proto, že se věnovaly spíše medicíně. Čili je to ukazatel, který v podstatě nic nevypovídá o kvalitě.
To, že nejde o pacienta - já jsem opakoval, že tady máme onen seznam nemocnic, a my máme teď dva druhy neziskových nemocnic, my máme neziskové nemocnice, které jsou v příloze tohoto zákona, k jejichž vyřazení, pokud bychom je chtěli, musíme provést novelu zákona, a pak máme nemocnice, které budou v registru neziskových nemocnic, kam se může přihlásit každý. Pokud se nepřihlásí, tak k 1. 1. 2008 končí.
Pan ministr říkal, že má sen. Já mám také sen. Já mám sen o tom, že budeme hledat nejlepšího a nejefektivnějšího poskytovatele, že neřekneme, že forma je garantem, ale že to, že onen subjekt obstojí v prověření kvality a efektivity, to bude ta garance.
Tak jako jsme měli nemocnice okresní, měli jsme nemocnice státní, tak jsme zjistili, že ona ta péče je různá, přestože zřizovatel byl různý. Dnes máme nejen různé zřizovatele, ale máme i různé formy a nikdo nedoložil a určitě nedoloží, že ona forma něco stoprocentně garantuje. Není totiž pravda, že příspěvkovka musí být zisková, nebo že musí být ztrátová. Není pravda, že příspěvkovka léčí vždy výborně a akciovka vždycky špatně, protože někdy je to tak a někdy je to prostě jinak. Abychom se dozvěděli, jak to je, museli bychom skutečně provést onu kontrolu kvality a potom pacientovi nabídnout nejkvalitnější zdravotnické zařízení. To by bylo poctivé. Ale my říkáme: nikoliv, vážený paciente, my ti nabízíme jednu formu zdravotnických zařízení, a to ještě tak, že to zdravotnické zařízení, i když o něm můžeme vědět, že je mizerné - a pan ministr hovořil o nemocnicích, které na tom jsou velmi špatně; tak přece pokud nemocnice se přihlásí do seznamu, tak ze zákona budou neziskovými, i když víme, že léčí naprosto mizerně. To je něco, co bychom neměli připustit.
Já se domnívám, že to, co musíme říci, je, že jestliže někdo chce dosáhnout na veřejné peníze, tak musí prokázat, že si to zaslouží. To je něco, co v tomto zákoně bohužel není.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: S faktickou poznámkou za navrhovatele pan poslanec Krákora. Potom znovu řádně přihlášení do rozpravy.
Poslanec Jaroslav Krákora: Já jen - jestli pan kolega Janeček důsledně četl ten zákon, tak pokud právě nezisková zařízení nebudou kvalitní, nebude s nimi pokračováno ve smlouvě, a tam jsou mechanismy, co dělat, když nebudou kvalitní. Není možné, aby nekvalita pokračovala.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně Šojdrová, potom pan kolega Říha.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Já jsem očekávala od pana ministra odpovědi na otázky, které jsem položila. Musím říci, že jsem se bránila jakékoliv zaujatosti ze všech vystoupení pana ministra. Je mi velice líto, že takovým způsobem pan ministr odpovídá na tak vážné otázky, když říká, že paní poslankyně nepřeje zdravotníkům vyšší mzdy, když říká "paní poslankyně, přestaňte žít ve svých snech, seznamte se s realitou", atd. Toto byly odpovědi na konkrétní otázky?
Vážený pane ministře, já je znovu zopakuji. Já vám je dám i písemně. Když mi odpovíte, tak třeba řeknu, že máte pravdu. Když mi na ně neodpovíte, tak vás prosím, abyste se omluvil.
Otázka číslo jedna: Proč navrhujete omezení ambulantní péče ve veřejných zdravotnických zařízeních? Vy jste odpověděl tak, že to považujete za neefektivní. To je otázka, protože pak byste musel prokázat, že se jedná o dublování, o násobení zdravotní péče. Já se domnívám, že tím nezvýšíte efektivitu, ale snížíte komplexní péči v nemocnicích. Nicméně beru to, že jste odpověděl na tuto otázku takto, a kolegové by si vaši odpověď měli pamatovat. Měli by vědět, že skutečně rušíte ambulance ve zdravotnických zařízeních, takže až půjdou na ošetření třeba na ušní do nemocnice, tak se jim může stát, že to ušní už tam nebude. Já nevím, jak si s tím poradí, možná ano. Ale i o tom je financování zdravotnických zařízení, jak kdo na koho bude pak doplácet. Jestli některé jsou "ziskové", tak si myslím, že to je právě díky ambulantní péči. Nicméně považuji tuto otázku za zodpovězenou. Pan ministr trvá na tom, že bude efektivní, když bude rušit ambulance ve zdravotnických zařízeních.
Ale neodpověděl na otázku číslo dvě: Proč nepřipouští jiné právní formy, které by mohly existovat v síti veřejných zdravotnických zařízení? Já bych poprosila pana ministra, aby konkrétně odpověděl na tuto otázku, co ho vede k tomu, aby nemohla existovat v síti veřejných zdravotnických zařízení jiná právní forma, řekněme s pojistkou toho, že by hospodařila neziskově, lépe řečeno s podmínkou, že by reinvestovala zisk do zdravotní péče. Co ho vede k tomu, aby tato možnost neexistovala.
***