(11.10 hodin)
(pokračuje Buzková)
Jsem přesvědčena o tom, že právě nepřijetím tohoto zákona můžeme způsobit to, že bude s takovými zárodečnými buňkami nakládáno kriminálním způsobem. Z tohoto důvodu žádám Poslaneckou sněmovnu, aby nesouhlasila se zamítnutím návrhu zákona, jak navrhl pan poslanec Janeček.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se pana zpravodaje, zda chce vystoupit. Není tomu tak.
Otevírám podrobnou rozpravu. Nemám žádnou písemnou přihlášku, ale pan poslanec Vladimír Říha avizoval již v obecné rozpravě, že v podrobné vystoupí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladimír Říha: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, uplatňuji tedy své pozměňovací návrhy, které jsou rozdány písemně na stůl. Pozměňovací návrh označený I upravuje předložený návrh zákona, ještě ho vlastně zužuje, čili ponechává pravidla pro používání embryonálních kmenových buněk, ale zužuje je pouze na linie, které již jsou laboratorně dále pěstovány.
Omlouvám se za překlepy, které v tomto tisku jsou. V části II ve slově "vypouští" chybí "o", v části III bod 2 je text "v § 16 se odstavec 2 vypouští" - má tam být "a nahrazuje". "n" je tam navíc. V bodě IV také ve slově "vypouští" chybí "o". Omlouvám se za tyto překlepy.
To je pozměňovací návrh I, který navrhuje ve čtvrtém bodě vypustit z třetí části § 1 bod I, to znamená, aby tento návrh vůbec neobsahoval novou úpravu asistované reprodukce.
Jako podmíněný podávám další pozměňovací návrh, označený II, který v případě, že by nebyl přijat bod 4, kdyby byl vypuštěn bod 1 v § 21, předkládá alternativní znění bodu 1 v § 21, kde jsou přeformulovány paragrafy týkající se asistované reprodukce.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy k tomuto návrhu zákona. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu tedy končím.
Podle mého názoru nepadl žádný návrh, o kterém bychom nyní měli hlasovat. O návrhu na zamítnutí budeme hlasovat až ve třetím čtení. Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní ministryni i panu zpravodajovi.
Nyní se dostáváme k bodu
52.
Vládní návrh zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
z členských států Evropské unie na území České republiky
/sněmovní tisk 1193/ - prvé čtení podle § 90 odstavec 2
Původně to bylo prvé čtení podle § 90 odstavec 2, situace už je jiná. Tento návrh zákona v prvém čtení byl včera zahájen a bylo přerušeno jednání. Tudíž teď budeme pokračovat. Bylo přerušeno po úvodním slově místopředsedy vlády Zdeňka Škromacha.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Alfréd Michalík.
Poslanec Alfréd Michalík: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, včera po úvodním slově pana ministra bylo projednávání zákona přerušeno. Nyní se pokusím navázat na to, co zde velmi podrobně pan ministr přednesl, který vlastně zdůvodnil velmi detailně příčiny a důvody předložení tohoto návrhu.
Konstatuji, že země Evropského společenství mají vybudovaný třípilířový penzijní systém, který zabezpečuje na určité úrovni tento druh pojištění obyvatel těchto zemí. U nás máme rozpracován pouze první pilíř. Pokus o zavedení druhého pilíře, tj. zaměstnanecké penzijní pojištění, před čtyřmi lety neuspěl, tento zákon nebyl přijat. Třetí pilíř, soukromé pojištění, máme v určité podobě zaveden jako systém soukromého pojištění se státním příspěvkem. Tudíž nemáme zatím více pilířů pro penzijní pojištění.
Tento zákon, který nyní předkládá Ministerstvo práce a sociálních věcí, vytváří zákonný rámec pro působení institucí zaměstnaneckého pojištění členských zemí Společenství u nás. Jsou tam stanovena pravidla, kdy a jakým způsobem mohou u nás tyto instituce působit. Myslím si, že to je vlastně technický zákon, který velmi pomůže, aby tento druhý pilíř u nás byl rozpracován, tudíž se přimlouvám za jeho propuštění do druhého čtení.
Avizuji, že v rozpravě pak navrhnu zkrácení projednávání, jak avizoval předkladatel.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím dvě písemné přihlášky. Pokud pan zpravodaj nechce využít svého práva vystoupit kdykoli, mám přihlášky pana poslance Schwippela a paní poslankyně Aleny Páralové. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Alfréd Michalík: Děkuji. Paní předsedající, jak jsem avizoval a jak pan ministr naznačil ve svém včerejším vystoupení, je zde snaha o co nejkratší projednávání a přijetí zákona. Využívám možnosti, abych předložil návrh na zkrácení lhůty o 55 dnů.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Schwippel.
Poslanec Jan Schwippel: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy a pánové, tato směrnice byla projednávána v evropských institucích velmi dlouhou dobu. Její cesta byla poměrně komplikovaná a složitá. Evropská komise předložila první návrh jejího textu v říjnu 2000, výsledný text směrnice nese datum červen 2003, to znamená, že byla projednávána téměř tři roky. Některé členské státy hrozily v podstatě až do poslední chvíle využitím práva veta v Radě. Při jejím konečném schvalování na plénu Evropského parlamentu hlasovaly některé kluby buď úplně, jako v případě evropské levice, nebo částečně, jako v případě evropské lidové strany, proti jejímu přijetí. Myslím, že to vcelku výmluvně svědčí o tom, o jak problematickou záležitost se jedná.
Z hlediska České republiky je podstatné, že směrnice byla přijata před jejím vstupem do Evropské unie, to znamená, že na její konečnou podobu neměla prakticky žádný vliv a že také tato směrnice žádným způsobem nezohledňuje situaci České republiky, kde ten druhý pilíř důchodového systému u nás není zaveden.
Je pravda, že primární právo Evropských společenství zdůrazňuje suverenitu členských států, pokud jde o organizaci důchodového systému, a deklaratorně se k tomuto hlásí i směrnice. Ocituji článek 9 její preambule, ve kterém se říká, že v souladu se zásadou subsidiarity si členské státy mají podržet plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů. Domnívám se však, že sama tato směrnice je evidentně v rozporu s touto zásadou a že do tohoto suverénního práva členských států jednoznačně citelně zasahuje, a to v případě České republiky za situace, jak jsem řekl, kdy neměla možnost působit na konečnou podobu této směrnice.
Při debatě v Evropském parlamentu byl věnován poměrně velký prostor také otázce daňové harmonizace. Jednotliví komisaři, případně poslanci vyjadřovali lítost nad tím, že v Evropské unii dosud nebyla zavedena rozsáhlejší daňová harmonizace. Já nepodporuji daňovou harmonizaci mezi členskými státy, avšak zdá se mi zjevné, že za situace, kdy nejsou sjednoceny daně a kdy hlavně nejsou sjednocena jednotlivá daňová zvýhodnění pro instituce zaměstnaneckého pojištění, tak se jedná potenciálně o nerovnou soutěž, naše subjekty fungujícího penzijního připojištění mohou být ohroženy a v případě zahraničních institucí se může jednat o nekalou soutěž.
***