(19.30 hodin)
(pokračuje Langer)
(Část poslanců postává před lavicemi.)
Chtěl bych vás skutečně požádat o to, abychom se bez ohledu na to, jaké jsme stranické příslušnosti, jakého klubu jsme členy, zamysleli nad tím, zda považujeme postup ministra vnitra za standardní a normální, či nikoliv.
Já se proto domnívám, že je zcela na místě svolání grémia vedení Poslanecké sněmovny, zástupců všech poslaneckých klubů, a velmi prosím, aby toto jednání bylo věcné, nikoliv plné nepravdivých informací, aby toto jednání bylo prosto emocí, a nikoliv jakobínského přístupu vůči těm či oněm lidem.
V každém případě se nedomnívám, že by Poslanecká sněmovna neměla mít možnost rozhodovat o návrhu mandátového a imunitního výboru. Jsem přesvědčen, že mandátový a imunitní výbor by měl mít k dispozici dostatek informací. A podle mých informací mandátový a imunitní výbor své usnesení přijal průřezově napříč politickým spektrem, a není možné tedy tvrdit a domnívat se, že rozhodnutí mandátového a imunitního výboru bylo nějakým způsobem politicky motivováno.
V každém případě chci z tohoto místa požádat pana předsedu Poslanecké sněmovny, aby po skončení našeho jednání svolal jednání vedení Sněmovny a zástupců poslaneckých klubů a také, pokud toto pozvání přijmou, paní předsedkyně mandátového a imunitního výboru a paní zpravodajky Rujbrové.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji místopředsedovi Sněmovny Ivanu Langerovi.
Další pořadí přihlášených je toto: paní zpravodajka Zuzka Rujbrová, pan ministr Bublan, předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek, pan kolega Jičínský.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, jestliže jsem ještě dnes věřila, že se v tomto případu dokážeme vyhnout jeho politizaci, tak se bojím, že po vystoupení pana místopředsedy Langera, ale bohužel i po vystoupení pana předsedy Zaorálka už to možné není.
Dovolte mi, abych vám, protože nemám právo přednostního vystoupení - (Předsedající: Jako zpravodajka máte.) Ale v tomto případě jsem až třetí, to znamená, stihla jsem vychladnout, dokážu se oprostit od emocí. Dovolte mi, abych vám nejprve popsala průběh dnešního odpoledne, tak abyste se rozhodovali skutečně na základě všech informací.
Ano, pan ministr Bublan mě požádal o rozhovor, ke kterému přibral dva vyšetřovatele tohoto případu, a požádal mě z toho důvodu, alespoň tak já jsem to chápala, že teprve po medializaci ranního rozhodnutí mandátového a imunitního výboru zjistil, že mandátový a imunitní výbor rozhodoval na základě nekompletního materiálu, tedy nekompletního trestního spisu. Vyšetřovatelé mi nabízeli možnost nahlédnutí do tohoto spisu, což jsem odmítla, protože si nemyslím, že bych měla, byť jako zpravodajka, mít nadstandardní informace oproti ostatním členům. Ale zcela logicky spis, který měli před sebou vyšetřovatelé, byl třikrát silnější než spis, který jsme měli k našemu rozhodnutí my. Já jsem - a domnívám se, že to už byla přítomna i předsedkyně mandátového a imunitního výboru paní poslankyně Dundáčková - doporučila panu ministrovi, aby je-li tomu tak a má-li další podklady, které by opravňovaly k podezření, že byl nebo mohl být spáchán trestný čin, protože to, co jsme měli my k dispozici, takovéto podezření opravdu nezavdává - aby buď vzal zpět tento návrh a po doplnění podkladových materiálů jej Sněmovně předložil znovu, nebo aby bylo navrženo vrácení podobného materiálu do výboru za stejným účelem, tak aby se celý výbor mohl se všemi podkladovými materiály seznámit. Nemyslím si, že paní předsedkyně výboru anebo já jako zpravodajka bychom měly mít více informací než ostatní členové výboru. A k tomuto rozhodnutí došlo až po rozhodnutí z dnešního dopoledne a v době, kdy již projednání tohoto bodu bylo napevno stanoveno.
Ve svém úvodním vystoupení jsem na nekompletnost materiálu poukázala. Očekávala jsem, že doporučený postup bude zvolen. Zatím se tak nestalo a zatím se stále více vzdalujeme od podstaty věci, tedy od toho, zda nějakým způsobem bude Sněmovna posuzovat, zda jsou okolnosti, které by nasvědčovaly podezření ze spáchání trestného činu, nebo nikoliv.
A protože vím, že pan ministr má vystupovat po mně, tak já bych byla velmi ráda, kdyby se vyjádřil, zda je připraven Sněmovně podobné materiály předložit, protože v tom případě bych akceptovala postup, který navrhl místopředseda Sněmovny Filip, a doporučila bych, abychom se celým případem znovu zabývali. A mám za to, že jestliže v zákoně je k tomu určen mandátový a imunitní výbor, nemělo by ho nahrazovat politické grémium.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní zpravodajko. Nyní má slovo ministr vnitra František Bublan.
Ministr vnitra ČR František Bublan: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já se k tomu také velmi rád vyjádřím, abyste si doplnili ten obraz celé této kauzy.
Já jsem se dnes v poledne dozvěděl rozhodnutí mandátového a imunitního výboru, které mě nějak jaksi nerozhodilo, to se přiznám. Ale když jsem slyšel ty doprovodné informace, které hovořily o tom, že policie dodala jenom nějaký útlospis, že jsou tam nějaké problémy s odposlechy, zda vůbec ty odposlechy byly soudně povoleny a podobně, tak to se přiznám, to mě zneklidnilo, a to velice silně. Takže jsem okamžitě volal policejního prezidenta a ptal jsem se, jak to vlastně s celou tou kauzou je, protože já se přiznám, já jsem se o té kauze dozvěděl až skutečně z médií. Já mám pocit, že asi většina z nás. Ta kauza byla dlouho utajovaná. Taky byl k tomu samozřejmě důvod. Pan policejní prezident mně přislíbil, že mi pošle dva vyšetřovatele i s těmi spisy, abych se podíval, ne abych si je přečetl, protože skutečně to jsou dva šanony, ale že to není nějaký útlospis, že to není několik stránek, ale že to je práce asi jednoho roku policistů včetně těch soudních povolení, že všechny úkony takové ty technické jsou soudem povoleny, a abych to na vlastní oči viděl a tím pádem abych vyvrátil ta podezření. Takže toto nastalo. Ti dva vyšetřovatelé za mnou přijeli. Já jsem toho využil, protože jsem chtěl, aby někteří členové z tohoto výboru byli o tomto informováni.
K paní předsedkyni Dundáčkové. Já vám řeknu jednu věc. Já jsem - někteří poslanci mi to dosvědčí - já jsem ji tady hledal a chtěl jsem, aby u toho byla. (Výbuch smíchu vpravo.) No, je to tak. Možná i paní zpravodajka to zaslechla, že jsem chtěl, aby u toho byla. A chtěl jsem spíš jenom konzultaci, co s tím dál. Zda teda necháme to rozhodnutí výboru na základě skutečně nekompetentních a slabých informací, anebo zda budeme hledat nějaká jiná řešení.
Ještě předtím jsem se spojil se státní zástupkyní paní doktorkou Galkovou. Ta, se přiznám, že byla trošku znepokojena z toho výsledku, nicméně mně řekla jednu věc a potom mně ji odfaxovala. Odfaxovala rozhodnutí, kterým vlastně dala takovou blokaci na ten případ v těch předchozích měsících, protože se obávala a měla nějaké signály o úniku informací. Takže díky tady tomu, díky těm opatřením a díky tomu, že se obávala toho, že by do toho mohl vstoupit někdo cizí, tak vlastně skoro až s úmyslem poslala do výboru materiál nebo dokumenty, které neměly takovou tu silnější vypovídací hodnotu. Po této události ona mně do telefonu slíbila, že pokud by se celá záležitost projednávala znovu, je ochotna do toho výboru přijít, je ochotna jaksi zveřejnit nebo poskytnout veškerou dokumentaci a je ochotna ji podpořit.
Takže tolik na vysvětlení. Já jsem nechtěl nikoho ovlivňovat. Ti policisté už vůbec ne, ti sem byli pozváni na můj příkaz. Já jsem chtěl jenom znát, jaká je situace, jaký je stav. A to prvotní znepokojení skutečně vyplývalo z toho, že jsem se obával zpolitizování celé kauzy, z toho, že bude policie opět znevažována, že třeba neměla odposlechy soudně povolené a podobně. Tomu tak skutečně není, ty dokumenty svědčí o něčem jiném.
Děkuji.
***