(16.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní jednu písemnou přihlášku od pana poslance Jiřího Pospíšila, kterého prosím o slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mně, abych se coby navrhovatel jedné z úprav nového konkursního práva, která je nyní projednávána ústavněprávním výborem, vyjádřil též k tomuto vládnímu návrhu, který řeší jednu z dílčích otázek obecně konkursních právních vztahů, ale otázku neméně důležitou. Řeší otázku postavení, kvalifikace a výběru správců konkursní podstaty. Myslím si, že je velmi dobře, že tento návrh v tuto chvíli projednáváme, a bude velmi záhodno, pokud tento návrh projde do druhého čtení a bude projednáván na ústavněprávním výboru společně s konkursními zákony, jež upravují procesně a hmotně konkursní právo.
Musím říci, že se v zásadě též ztotožňuji s filozofií obsaženou v tomto vládním návrhu. Ono totiž lze nahlížet na správce konkursní podstaty různými způsoby, mít zcela liberální pohled a v zásadě výkon tohoto povolání vůbec neregulovat, anebo naopak zvolit velmi tvrdý, rigidní pohled a ustavit komoru, která za určitých okolností může fungovat přímo jako cech a může být naopak určitou zábranou konkurence mezi jednotlivými správci konkursních podstat, což se v konečném důsledku promítne v kvalitě výkonu tohoto povolání a poškodí to samotné věřitele.
Dámy a pánové, jak jistě víte z obecných rozprav na tomto plénu, tak jak poslanecký, tak vládní návrh nového konkursního zákona v zásadě přichází s myšlenkou tzv. věřitelského konkursu, zjednodušeně řečeno. Znamená to tu skutečnost, že se postavení věřitelů výrazně posiluje v obou návrzích, a jedna z nových pravomocí je i ta, že věřitelé budou moci vybírat a ovlivňovat výběr správce konkursní podstaty. Poslanecký návrh v tomto jde ještě dále, ten umožňuje výběr nebo změnu správce konkursní podstaty i během konkursního řízení, pokud dojde ke změně portfolia věřitelů.
Myslím si, že pokud přistoupíme na takovýto "věřitelský konkurs", to znamená věřitel má výrazné postavení při výběru toho, kdo bude spravovat majetek úpadce, pak je možné zvolit liberálnější úpravu pro stanovení podmínek existence správce konkursní podstaty, protože do určité míry odpovědnost za výběr kvalitního správce konkursní podstaty je právě na věřitelích. Na druhou stranu však i při jaksi liberálnějším pohledu je vhodné stanovit určité podmínky, určitá pravidla hry, která by měla být u takovéhoto náročného povolání, které má výrazné dopady do majetkových poměrů věřitelů, ale má též dopady do pracovněprávních vztahů zaměstnanců úpadce, tak je třeba určité právní regulace přijmout. Z tohoto pohledu se ztotožňuji s návrhem vlády, který v zásadě nestojí na principu komory s povinným členstvím, ale stojí na principu jakéhosi seznamu, který bude veden Ministerstvem spravedlnosti, a zákon stanoví podmínky, za kterých je možné býti do takovéhoto seznamu zapsán. V zásadě onou základní podmínkou je vysokoškolské vzdělání buď právnického, nebo ekonomického typu, s čímž se ztotožňuji, a dále pak složení zkoušky insolvenčního správce. I toto je podle mého názoru přijatelná podmínka, která odpovídá tradičnímu chápání podmínek pro výkon určité kvalifikované profese ve středoevropském prostoru u advokátů, notářů, lékařů, atd.
Diskuse na ústavněprávním výboru, protože na plénu asi na to nebude prostor, by se měla vést, jakou podobu by takováto zkouška měla mít, zda ji bude realizovat Ministerstvo spravedlnosti či případně mimostátní instituce a případně, jaká bude takováto zkouška již pro existující správce konkursních podstat, resp. jak se již existujících správců konkursních podstat dotkne takováto nová úprava. Dámy a pánové, já tyto otázky tady nekladu z toho důvodu, že bych očekával hned na plénu v tuto chvíli odpověď. Jsou to opravdu specifické věci, které nás všechny asi v tuto chvíli příliš nezajímají, ale tímto svým spíš víceméně řečnickým poukazem na tyto problémy poukazuji, na to, jakým směrem by se měla vést diskuse na ústavněprávním výboru.
Dámy a pánové, jestli dovolíte, závěrem si dovolím říci coby jeden z navrhovatelů jedné z verzí nového konkursního zákona, že tento vládní návrh v zásadě vítáme, že je kompromisem mezi zcela liberálním pohledem - neregulovat pozici správce konkursní podstaty právním řádem vůbec, a mezi druhým extrémem - zavést rigidní pravidla v podobě povinného členství v komoře a dalších omezení. Tento systém, pokud se prosadí a bude fungovat, povede podle nás k tomu, že dojde ke zkvalitnění výkonu funkce správců konkursní podstaty. Proto podporuji, aby tento návrh prošel do projednávání ve výboru. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, a táži se na další přihlášku do obecné rozpravy. Slovo má pan poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní předsedající, vážená Sněmovno, dovolím si jenom reagovat ve věci případné komory konkursních správců. Otázkou je a v původním návrhu Ministerstva spravedlnosti byla skutečně komora, jestli tato cesta není lepší, z jednoho prostého důvodu. Současný dohled předsedů krajských soudů nad konáním konkursních správců je téměř nulový a otázkou je, jestli tato náplň bude tou činností Ministerstva spravedlnosti, kterou se bude skutečně zabývat, zdali nepřevládne stejný formální dohled, jako je tomu nyní u předsedů krajských soudů. Obratem návrhu tohoto zákona, který putoval z ministerstva, byla Asociace konkursních správců, což je v podstatě jinak nazvaná komora, a tento návrh byl rozsáhle pozměněn v legislativní radě. Otázkou je, jestli to je správné.
Nicméně protože se ztotožňuji s tím, že tento zákon patří do balíku zákonů, které mění naše úpadkové právo, a protože tyto zákony mají být většinou projednávány v lednu na ústavněprávním výboru, a myslím si, že by měly být společně projednávány nejenom na výboru, ale i ve Sněmovně a případně sdílet i společný osud v Senátu, navrhuji, aby v tomto případě byla zkrácena lhůta pro projednávání ve výborech o 30 dnů.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Stále ještě jsme v obecné rozpravě. Ptám se na další přihlášku do této rozpravy. Není-li taková přihláška, rozpravu končím.
Budeme se věnovat návrhům na přikázání výboru k projednání a také návrhu na zkrácení lhůty, který přednesl pan kolega Zdeněk Koudelka. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh na přikázání? Není tomu tak.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 887. Táži se, kdo je pro přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti.
V hlasování s pořadovým číslem 887 přítomno 104, pro 71, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty k projednání ve výboru o 30 dnů.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 888. Kdo souhlasí s tímto zkrácením? Kdo je proti?
V hlasování s pořadovým číslem 888 přítomno 105, pro 70, proti 2. Také tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu a jeho lhůtu pro jednání v tomto výboru jsme zkrátili o 30 dnů. Tím končí projednávání bodu č. 49, sněmovního tisku 1192, v prvém čtení. Děkuji jak panu ministrovi, tak také panu zpravodajovi.
***