(12.30 hodin)
(pokračuje Kala)

Považuji za důležité zdůraznit, že z citované dikce vládního návrhu zákona je zřejmé, že samotný termín vyvlastnění, který je zaváděn jako určitá legislativní zkratka, je poněkud nepřesný. Institut odnětí nebo omezení vlastnického práva jasně definuje, že se vždy musí jednat o poslední fázi přípravy realizace významného strategického projektu, kdy projekt realizovat buď bez příslušného pozemku vůbec nelze, anebo jen s nepřiměřenými obtížemi a jestliže tomuto procesu předcházelo nepřijetí návrhu na dohodu ze strany majitele pozemku nebo stavby.

Myslím, že je nadbytečné rozebírat, že se jedná o převod vlastnického práva za odpovídající náhradu, a případné prodlení s finančním plněním, které musí být jednorázové a ve výši znaleckého posudku, znamená, že se celé vyvlastnění zrušuje. Stejně tak jsou v tomto procesu zajištěna všechna procesní práva zúčastněných stran.

Podle mého názoru pozměňovací návrh vytvoří podmínky pro realizaci významných veřejných projektů především tím, že zrovnoprávní strany, které vedou jednání, a to tak, že nastaví pravidla pro zakončení procesu přípravy. Vzhledem k časovému faktoru budou obě strany motivovány přijmout vzájemně přijatelnou dohodu s tím, že zúžení prostoru pro vlastníka pozemku je aktuální až v situaci, kdy již většinou došlo k dohodě s ostatními vlastníky, a tímto návrhem se spíše zužuje prostor pro případnou spekulaci nebo zneužívání určitého postavení.

Tolik na vysvětlení. Příslušný pozměňovací návrh předložím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Do obecné rozpravy se ještě přihlásil pan poslanec Břetislav Petr, ale upozorňuji, že jsme se domluvili, že půl hodiny před polední přestávkou vyhlásím volby. Předpokládám, že obecná i podrobná rozprava bude trvat nejdéle pět minut. Děkuji.

 

Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, ve svém vystoupení bych chtěl reagovat na některé pasáže, které se týkají zákona o vyvlastňování, a to zejména vzhledem k tomu, jak vyvlastňování je prováděno v některých státech Evropské unie, a v důvodové zprávě jsou uvedeny příklady z Velké Británie, Švédska, Německa, Francie a Slovenska.

Je třeba podotknout, že institut vyvlastňování, s výjimkou Slovenska, je veden v ostatních státech na podstatně vyšší úrovni správního aparátu, než jak to navrhujeme my. O vyvlastnění ve Velké Británii dokonce rozhoduje přímo parlament. Zdá se mi, že pokud necháme institut vyvlastňování na pověřených obcích, kterých je něco přes 200, pak může dojít k tomu, že veřejný zájem bude posuzován v rámci lokálního náhledu a že se ztratí to zásadní a to je ten veřejný zájem. Jenom pro srovnání: Ve Francii, která je asi sedmkrát větší než Česká republika, rozhoduje o vyvlastnění zhruba 50 prefektur, kdežto u nás to bude 200 obcí, nepočítám-li magistráty statutárních měst.

Další otázkou vztahující se k vyvlastnění je otázka náhrady. V navrhovaném zákonu je náhrada označena jako náhrada dle znaleckého posudku, ale za cenu v místě obvyklou. Ovšem tento způsob náhrady má jisté disproporce, které spočívají v platné vyhlášce č. 640/2004 Sb., která říká, že posuzovatel může uplatnit při hodnocení tzv. koeficient prodejnosti. A tento koeficient prodejnosti může v mnoha případech výrazným způsobem snížit cenu vyvlastňované nemovitosti v neprospěch toho, kdo je vyvlastňován. Jde mi tedy o to, abychom do zákona dali formuli, že pokud je koeficient prodejnosti nižší než jedna, nebude uplatňován.

Další zásadou, která se týká ohodnocení, je skutečnost, že by měly být hrazeny stěhovací náklady, náklady spojené se změnou místa podnikání apod. A opět se vrátím například ke švédskému zákonu, který říká, že tomu, který je vyvlastňován, dochází k újmě a k úbytku tržeb. Toto náš zákon jednoznačně neřeší. Ve vyvlastňovacím zákonu je naprosto pominut tzv. institut vyvlastnění v předstihu, který je naprosto běžný například v horním zákonu. Pokud bychom tento institut uplatnili, tak ten, který má nějakou provozovnu a hodlá ji provozovat někde jinde, dostane peníze do předpokládané výše náhrad, může si provozovnu vystavět, takže dochází k výraznému zkrácení doby, kdy musí přerušit svou činnost, a náklady na případné vyrovnání újmy budou výrazně menší.

V návrhu není rovněž řešena otázka výkupu movitého majetku za předpokladu, že někoho vyvlastníme. Je otázkou, co zemědělec, který skončí se svým provozem, udělá například s traktory a dalším zemědělským zařízením, případně se zvířectvem. Čili otázkou náhrady by mělo být i zaplacení věcí movitých, které v důsledku vyvlastnění vlastník nemůže dále použít.

Vážené kolegyně a kolegové, snažil jsem se ukázat na některé záležitosti, které jsou třebas běžné v jiném zákonu, a to v horním zákonu, a jsou normálně používány, zdali bychom je neměli také zařadit do zákona o vyvlastňování.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Břetislavu Petrovi. To byl poslední přihlášený v obecné rozpravě. Kdo dál v obecné rozpravě? Nikdo, obecnou rozpravu končím.

Je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě? Není tomu tak.

Přeruším tento bod před zahájením podrobné rozpravy, protože nemohu porušovat usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že půl hodiny před polední přestávkou vyhlásíme volby. Těch voleb, protože jde o volby veřejné, je několik, abychom je vůbec do polední přestávky stihli.

 

Přerušuji tedy bod č. 37 po ukončené obecné rozpravě a vyhlašuji volby, resp. začínám bod

 

235.
Návrh na volbu členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny
k prošetření hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

 

Prosím předsedu volební komise pana poslance Pavla Hojdu, aby se ujal slova.

 

Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych zahájil bod volba členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prošetření hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.

Poslanecká sněmovna svým usnesením č. 2026 ze 6. prosince letošního roku zřídila vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny k prošetření hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a stanovila, že tato komise bude mít deset členů volených na základě paritního zastoupení. Ve stanovené lhůtě předložily poslanecké kluby tyto návrhy: Ladislav Býček, KSČM, Michal Doktor, ODS, Jiřina Fialová, KSČM, Jana Hamplová, ČSSD, Josef Janeček KDU-ČSL, Jiří Karas, KDU-ČSL, Petr Kott, US-DEU, Jozef Kubinyi, ČSSD, Vlastimil Ostrý, US-DEU, a Lucie Talmanová, ODS. Návrhy byly zaslány všem poslaneckým klubům 7. prosince 2005.

Podle ustanovení § 115 odst. 3 jednacího řádu o způsobu volby rozhoduje Poslanecká sněmovna. Volební komise navrhuje volbu veřejnou pomocí hlasovacího zařízení. Volba je dvoukolová.

A nyní prosím, pane předsedající, abyste otevřel rozpravu k navrženým kandidátům na členy vyšetřovací komise a k návrhu na způsob volby.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Otevírám rozpravu a konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku, a to ani k jednotlivých návrhům, ani ke způsobu volby. Má někdo zájem vystoupit v rozpravě? Není tomu tak, rozpravu končím.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP