(12.40 hodin)
(pokračuje Bortel)
Pokud ti z vás, kteří jste četli zprávu vlády, sněmovní tisk 1166/1, tak byste se dočetli, že minimálně polovina krajů se k tomuto sněmovnímu tisku vyjádřila. Stanoviska jsou různá. Některé kraje podporují, některé kraje nepodporují. Myslím si, že je to dáno spíše politickou orientací, reprezentací jednotlivých, ani ne tak věcnou. To je ale otázka nějaké debaty. Nemyslím si, že je nutné tento návrh konzultovat v rámci Asociace krajů, která, pokud vím, nikterak právně zakotvena není. Je to nějaké dobrovolné sdružení krajů a myslím si, že v rámci připomínkového řízení vlády opravdu odkazují na sněmovní tisk 1166/1. (Velký hluk v sále, řečník se odmlčel.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane kolego, již v úvodu vaší návštěvy ve Sněmovně jsem vás upozorňoval, co vám zde hrozí a co vás nemine.
Zastupitel Jihomoravského kraje Michal Bortel: Já se opět přizpůsobuji vnitřně k neklidu, který tady panuje.
Co se týče připomínky, která tady zazněla z úst pana poslance Bendy, který navrhoval, aby takovýto zákon předkládala exekutiva. Myslím, že už tady v debatě zaznělo, že tento návrh zákona je typickým příkladem, kde si myslím, že je na místě iniciativa krajů, protože především jich se to týká, a já jsem rád, že v našem zastupitelstvu Jihomoravského kraje byl drtivý konsens s tímto návrhem zákona. Proto bych byl rád, abyste i toto vnímali jako věc, která opravdu dobrým způsobem využívá možnosti krajského zastupitelstva v oblasti zákonodárné iniciativy. Myslím si, že tento návrh směřuje zejména k jedné věci, a to tady také zaznělo, a proto bych byl rád, aby tato Sněmovna podpořila projednávání tohoto návrhu zákona.
Musím tady reagovat na výtku pana místopředsedy Poslanecké sněmovny dr. Ivana Langera, pokud to říkám správně, že čím více zákonů, tím méně kvality života. Já se domnívám, že naopak tento zákon posiluje práva občanů a zkvalitňuje možná život. To je otázka potom nějaké filozofické diskuse. Když se tady bojovalo za lidská práva, tak mně bylo osm let v roce 1989, a myslím si, že to, že tato práva rozšiřujeme a že by se mohlo konat referendum i v krajské samosprávě, je jenom dobře, a já, kdybych v roce 1989 byl plnoletý a mohl do věcí veřejných zasahovat, tak bych ho určitě podporoval.
Co se týče problémů, o kterých by mohlo být referendum konáno. Zaznělo tady, že není zcela zřejmé, v čem by krajská samospráva mohla konat referendum. Jihomoravský kraj. Proč zrovna tady vznikla takováto iniciativa. Je to více než rok, kdy vrcholila volební kampaň, a možná si všichni vzpomínáte, bylo to celostátní, mediální téma, kdy se v Brně konalo největší místní referendum v historii naší země. Bylo to referendum, které se týkalo polohy brněnského nádraží, a já vám musím říci, že když jsem objížděl celý Jihomoravský kraj v rámci kampaně, a myslím si, že jsem nebyl jediný, a proto také zákon v rámci zastupitelstva získal tak drtivou podporu, že drtivá většina z nás byla terčem dotazů občanů, proč o poloze brněnského nádraží rozhodují občané Brna, když ho nejvíce využívají právě občané spádové oblasti Jihomoravského kraje, tedy okolních okresů. Je to typicky ukázka toho, kde krajské referendum chybělo. Tento zákon se nevztahuje samozřejmě jen na Jihomoravský kraj, ale dává možnost všem krajům, aby konaly referenda ve věcech, které se jich týkají. Mohou to být věci dopravní infrastruktury, mohou to být věci restrukturalizace školství. Zazněla tady i možnost konání referenda z hlediska koncepčních záležitostí ve zdravotnictví. Já si myslím, že to jsou přesně věci, proč by tento zákon měl být, a jenom jsem chtěl upozornit, že na jižní Moravě tento problém byl a přesně se ukázalo, a občané byli svým způsobem znechuceni, že vy Brňáci nám rozhodujete o tom, kde má být nádraží, když ho používáte jednou za měsíc, možná jednou za rok, ani ne, a my nádraží používáme tak, že každý den dojíždíme do práce. Toto je možná jeden z konkrétních případů, kdy zákon chyběl, a různé iniciativy na nezávaznost a ankety apod. Myslím, že stát by se měl chovat tak, jak mu zákon dovoluje. Myslím, že to je základní princip ústavy naší země, že stát může jen to, co mu zákon dovoluje, zatímco občan všechno, co mu zákon nezakazuje.
Na závěr svého vystoupení bych vás chtěl poprosit, pokud byste propustili tento návrh do druhého čtení, abychom mohli vést podrobnou rozpravu o jednotlivých věcech, které tady zazněly, ať už je to otázka konání na části území kraje nebo další věci, které v rámci svého připomínkového řízení představila vláda. Myslím, že najdeme konsens na to, aby občané této země mohli rozhodovat o otázkách krajské samosprávy v referendu, aby se kraje staly plnohodnotnými samosprávami. Jak spousta hejtmanů volá, že to jsou jenom průtokové části veřejné správy a nemají možnost rozhodovat, tak bych byl rád, aby krajská samospráva právě tento institut měla, aby občan se mohl plnohodnotně vyjadřovat k rozhodování kraje.
Já vám pro tuto chvíli děkuji, a samozřejmě pokud bude možnost, tak ještě v rámci závěrečné zprávy bych vystoupil. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Vyvolal jste smršť faktických otázek a uvědomuji si, že jsem vás před nimi zapomněl varovat na úvod. V každém případě s faktickou poznámkou pan kolega Pleva, pan kolega Vymětal, s řádnou přihláškou pan kolega Benda.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, bych se chtěl zeptat navrhovatele, aby mně, nevzdělanému poslanci, vysvětlil, když tady uvedl krásný příklad brněnského nádraží, v čem je ohledně záležitosti města Brna samostatná působnost kraje, aby se mohlo konat referendum o této otázce.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan kolega Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, chtěl bych pana zastupitele ubezpečit o tom, že drtivá většina poslanců číst umí a v tisku 1166/1, kde je stanovisko vlády, tak to, co jste říkal, jak probíhalo připomínkové řízení, tam samozřejmě není. Doporučuji vám si ho přečíst, než něco začnete tvrdit.
Jinak je dobře, že jste to řekl, protože bohužel vláda je nečinná a vlastně své stanovisko nevysvětluje. Kdyby někdo z členů vlády vystoupil a řekl, ano, tak to bylo, tak samozřejmě. To totiž zvyšuje mandát návrhu, když je to projednáno s jinými kraji, takže je dobře, když jste to řekl. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. S řádnou přihláškou pan kolega Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení pánové, pan kolega Vymětal mi odebral faktickou část mé poznámky, že zřejmě pan navrhovatel má přístup k jiným typům vládních materiálů než tato Sněmovna, která dostává jenom stanoviska vlády, nikoli projednávání v legislativní radě.
Mě by zajímalo, a ptám se na to v tuto chvíli ministra vnitra, jestli nám může sdělit, jak se ve věci tohoto návrhu zákona vyjádřily jednotlivé kraje, jaká stanoviska došla do Legislativní rady vlády. Zajímalo by mě stanovisko Ministerstva vnitra resp. šéfa Úřadu pro legislativu, ale to už jsem tady hodně dlouho neviděl.
Druhá poznámka, kterou tady říkal pan kolega Koudelka a pan navrhovatel ji opět opakoval, možnosti konat referendum jenom na části území kraje. Vláda ve svém stanovisku říká, že tato možnost je v rozporu s ústavou, že tato možnost je protiústavní. To neříkám já, to já si tady nevymýšlím. To říká vláda. Já bych jenom prosil, abychom se pokoušeli číst alespoň materiály své vlády a tušit, o čem mluví, a ne tady šest měsíců před volbami mávat demokracií, lidskými právy a zvyšováním komfortu života občanů a zvyšováním komfortu života jihomoravských občanů, protože zřejmě ti zlí občané v Brně špatně vědí, co mají dělat. Mně to připadá absurdní. Znovu upozorňuji na to, tento návrh zákona bude vyžadovat výrazné přepracování v této Sněmovně. Jeho podstatná část je neústavní.
***