(10.30 hodin)
(pokračuje Benda)
Já se domnívám, že zařazení případného registrovaného partnera do skupiny první může vést k výraznému a nebezpečnému omezení práv dětí na dědění ze zákona. To mohou být zcela účelové hry, které budou chtít pouze vyřadit dědické právo dětí, a proto doporučuji, aby tato novela § 473 občanského zákoníku byla vypuštěna, byla zrušena. Partner samozřejmě zůstává dědicem ve druhé skupině, ale ne na té úrovni, na jaké jsou děti.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Pokud ne, podrobnou rozpravu končím a končím také druhé čtení tohoto poslaneckého návrhu.
Mám informaci, že pan poslanec Vávra bude odpoledne z rodinných důvodů nepřítomen, čili je omluven.
Pak se hlásí pan poslanec Křeček mimo program - ale paní poslankyně Rujbrová ještě k tomuto.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Já jsem chtěla poděkovat všem vystupujícím, a aby to nezaniklo, chtěla jsem ocenit zejména statečnost pana poslance Duba, který - a to několik měsíců před volbami - je natolik odvážný, že z tohoto místa volá po polygamii. Kolegové, přemýšlejme o tom! Já o tomto návrhu přemýšlet budu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan poslanec Křeček se hlásí.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem chtěl jenom sdělit Sněmovně, že ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny na včerejší schůzi projednal zákon o střetu zájmů a kontrole majetku nabytého po dobu výkonu funkce, čili zákon o střetu zájmů, a tento zákon tedy může postoupit do druhého čtení. O jeho zařazení rozhodneme po poradě s předkladatelem, kterým je vláda. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Křečkovi. Nyní budeme projednávat bod, který má pořadové číslo 230, který se nazývá
230.
Informace vlády o možnostech řešení zadluženosti obcí
při nedodržení některých podmínek spojených s plynofikací
Já bych poprosil pana ministra životního prostředí Libora Ambrozka, který je pověřeným členem vlády k tomuto bodu, aby se ujal slova.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové Poslanecká sněmovna si vyžádala informaci o problematice plynofikací malých obcí. Jedná se o program 2.4., Program rozvoje infrastruktury malých obcí, který je realizován v rámci Státního fondu životního prostředí.
Vzhledem k nárůstu cen plynu se některé obce v posledních letech dostávají do problémů s plněním smluvních podmínek definovaných ve smlouvě o poskytnutí podpory, kterou uzavřely se Státním fondem životního prostředí. Jedná se zde především o neplnění smluvních ekologických efektů. To znamená, jedná se o procento připojení obyvatel na realizovanou investici. Následkem toho obce žádají o zmírnění sankcí nebo prodloužení doby pro předání podkladů k závěrečnému hodnocení akce.
Několik čísel aspoň pro představu rozsahu tohoto programu. V rámci podpory plošných plynofikací Státní fond životního prostředí poskytl od roku 1991 finanční podporu více než dvěma tisícům obcí. Od roku 1999, poté co skončilo rozdělování tehdy těch 6 miliard na zlepšování ovzduší, od roku 1999 bylo tedy v rámci programu 2.4. podpořeno celkem 869 akcí, z toho 414 už bylo uzavřeno a nebylo dosud uzavřeno 455. V rámci tohoto programu bylo poskytnuto zhruba 3,75 miliardy Kč.
Z provedené analýzy, která je součástí materiálu, který jsem včera předložil vládě, vyplývá, že některé obce nejsou schopny dostát smluvním ekologickým efektům, a já bych chtěl říci, že už od roku 2003, kdy došlo poprvé k výraznějšímu nárůstu cen plynu, tak Státní fond životního prostředí postupně zmírňoval ta kritéria.
Původně byla ve všech rozhodnutích i smlouvách povinnost připojit 90 % obyvatel, tak aby ta investice byla Státním fondem životního prostředí poskytnuta. Ještě musím říci, že ta dotace se poskytuje ve výši 50 %, to znamená, že 50 % nákladů vždy nesla obec sama a i ty případné sankce jsou uplatňovány pouze z těchto 50 %. Od konce roku 2003 došlo k prvnímu zmírnění kritérií, kdy pokud obce připojily aspoň 50 % obyvatel, bylo uplatněno pouze odebrání pozastávky, to znamená, že obce nic nevracely, a pod 50 % byla sankce vrácení celé dotace. V polovině roku 2005 došlo ke druhému zmírnění kritérií, kdy byla ta procenta rozvolněna, kdy zůstává v podstatě ta hranice 50 %, která znamená, že obec nevrací žádnou část dotace, a s tím, jak ta procenta připojení klesají, tak se uplatňuje určité procento vratky dotace.
V rámci dalšího růstu cen plynu a diskuse v Poslanecké sněmovně i ve vládě přistupujeme v těchto dnech k další korekci, to znamená, že chceme dát obcím možnost tři roky prodloužení lhůty pro předložení podkladů k závěrečnému vyhodnocení akce. Ta současná možnost je jeden rok s tím, že ještě o další rok na základě žádosti to může být prodlouženo. Já jsem v současné době uložil Státnímu fondu životního prostředí, aby to bylo prodlouženo automaticky na tři roky, aby obce měly prostor s občany o této investici jednat.
U akcí, které dosud nejsou uzavřeny, to je těch 414 akcí, kde se očekává, že zhruba v 10 % případů mohou být problémy, Státní fond životního prostředí osloví tři měsíce před termínem plnění ekologického efektu konečné příjemce podpory, aby sdělili očekávanou výši plnění smluvních podmínek, zejména ekologických efektů. Na základě této informace, kdy obec sdělí, kolik procent byla schopna připojit, fond připraví změnu rozhodnutí ministra, kterou bude výše smluvního ekologického efektu upravena a bude dohodnuto i případné procento krácení. Toto je velmi důležité, protože v současné době, i když Státní fond životního prostředí obcím promine plnění ekologických efektů, tak při kontrole finančního úřadu může dojít - nebo v podstatě dojde k jejich postihu, kdy je jim uložena vratka dotace a zaplacení penále. Samozřejmě, že my jednáme s Ministerstvem financí, a konečný příjemce pochopitelně vždy požádá Ministerstvo financí o prominutí, Státní fond životního prostředí je požádán o stanovisko, který doporučí, aby ta suma do výše postihu byla prominuta. Tento postup Ministerstvo financí několik měsíců akceptuje, to znamená, že u těch akcí uzavřených je potřeba projít touto procedurou, aby se obce vyhnuly postihu ze strany finančních úřadů. Ale u těch 414, které ještě dotaženy do konce nejsou, chceme právě změnou rozhodnutí, změnou smlouvy ušetřit obce složitých jednání s finančním úřadem.
Tolik tedy ta základní informace o současném stavu.
Možná ještě uvedu závěrem několik čísel. Od roku 1999, jak jsem tady zmínil, že se jedná o 869 akcí, z těch 455 otevřených má 40 akcí smlouvu a je ve výstavbě, 187 je v té lhůtě jednoho roku a 185 je ve lhůtě prodloužené, to znamená dvou let, a závěrečné vyhodnocení probíhá u 41 akcí. Takže to je současný stav.
Já děkuji poslancům z výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí za zájem o tuto problematiku a spolu s nimi i s členy rady Státního fondu životního prostředí, kde rovněž je šest zástupců Poslanecké sněmovny, jsem připraven o té věci dále diskutovat. Rovněž jsem byl včera vládou pověřen se sejít s vedením Svazu měst a obcí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Liboru Ambrozkovi za jeho úvodní vystoupení a zahajuji všeobecnou rozpravu. Mám dvě přihlášky, první od Františka Beneše a druhá je od Petra Krilla. Jako první vystoupí poslanec František Beneš.
***