(16.40 hodin)
(pokračuje Páralová)
Od zákona o životním minimu se odvíjí výše dávek státní sociální podpory, dávek sociální péče, dávek sociální potřebnosti vyplácených do životního minima a také příspěvku při péči o osobu blízkou.
Jiří Paroubek nedávno označil tento návrh a dále návrh o hmotné nouzi i doprovodné zákony jako priority vlády. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes z 12. listopadu nevylučuje Jiří Paroubek velkou koalici s ODS, ale hned dodává, že ODS by musela akceptovat určitou představu sociálního státu. O jaké představě sociálního státu Jiří Paroubek vlastně mluví? Je představa sociálního státu sociálních demokratů realizována v právě projednávaných zákonech o životním a existenčním minimu a o pomoci v hmotné nouzi? Nebo kde je ten bájný sociální stát pana Špidly, pana Škromacha a pana Paroubka?
Za více než sedm let vládnutí sociální demokracie se na sociálním systému nic zásadního nezměnilo, protože vlády sociální demokracie neuvedly v život žádný nový zákon týkající se sociálního systému. Za vlády sociální demokracie byly přijaty pouze novely, které zákony jen mírně oprašovaly a měnily jejich parametry. Sociální systém v České republice je tedy v podstatě nedokončeným sociálním modelem Občanské demokratické strany.
Klausova vláda zvyšovala životní minimum pravidelně každý rok. Vláda sociální demokracie je nezvýšila od roku 2001 do roku 2005. Životní minimum od 1. ledna 2005 se zvýšilo jen a jen díky tomu, že ODS zablokovala v Poslanecké sněmovně jeho zmrazení navrhované vládou sociální demokracie.
Ani čísla nemají s Jiřím Paroubkem slitování. V posledním roce vlády ODS, tedy v roce 1997, byly výdaje na sociální systém 12,3 % hrubého domácího produktu. V roce 2004 to bylo 12,5 % hrubého domácího produktu. Rozdíl je tedy 0,2 procentního bodu HDP a představuje to asi 5 miliard korun. Přitom se od roku 1997 schodky státního rozpočtu každoročně pohybují v desítkách miliard korun. Zdvojnásobil se počet nezaměstnaných a zvýšil se počet důchodců. Je nabíledni, že státní finance za vlády sociální demokracie jsou ruinovány kde čím, ale ne štědřejšími dávkami sociálními. Model důchodové reformy předložené sociální demokracií označili experti za nejméně solidární a model rovného důchodu ODS naopak za nejvíce solidární.
Kolegyně a kolegové, jistě jste nahlédli, že stačí ignorovat obecné fráze, vzít v potaz činy a fakta, a ze sociálního státu sociální demokracie je rázem chiméra. Jak jsem řekla, za sedm a půl roku vládnutí ČSSD se na sociálním systému nic zásadního nezměnilo.
Vláda sociální demokracie začala šturmovat, teprve když ODS představila v Modré šanci na podzim roku 2004 svůj sociální model a současně zde odhalila, že sociální stát ČSSD je pouhou chimérou, a to nejen z pohledu rozvoje sociálního systému, ale i z pohledu výše výdajů. Teprve ve druhé polovině roku 2005 předkládá vláda do Parlamentu nové zákony o pomoci v hmotné nouzi a o životním a existenčním minimu. Současně se mění dalších 50 zákonů.
Zákony ale nepřinášejí žádnou převratnou systémovou změnu. Očividně byly šity horkou jehlou a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví je po právu odmítl. Budou-li tyto zákony přesto schváleny, budou klienti sociálního systému nuceni obíhat tři úřady a dvě různé dávky na bydlení se budou vyplácet na dvou různých úřadech. S každým, kdo pobírá sociální dávky déle než půl roku, bude muset být vypracován tzv. aktivizační program. Umí si Jiří Paroubek představit, jak v sociálním státě bude ponižující pro člověka, který celý život pracoval a dejme tomu v 50 letech o práci přijde, až s ním bude mladá úřednice sepisovat aktivizační program? Umí si představit, jak stejná úřednice sepisuje aktivizační program se stovkami lidí? Přibudou statisíce stránek popsaného papíru. Zvýšení komplikovanosti agendy sociálních dávek na obecních úřadech vyvolá tlak na zvýšení počtu úředníků. Aniž se zlepší služby sociálního systému pro občany, bude mít nákup výpočetní techniky a softwaru pro novou agendu celkový jednorázový dopad na státní rozpočet 2,5 miliardy korun. Provozní náklady na informační systém se zvýší o 230 milionů korun ročně. Lukrativní výběrové řízení proběhne ještě před volbami a ještě před volbami dosáhnou tyto výdaje 1 miliardy korun. Tak vypadá určitá představa sociálního státu podle Jiřího Paroubka.
Občanská demokratická strana má o sociálním modelu úplně jiné představy. My chceme lidem skutečně pomoci se vzchopit a zachovat si lidskou důstojnost, když se dostanou do těžké životní situace. Sociální demokraté je naopak chtějí ještě více přišlápnout, ještě více je potopit do bahna a pokud možno je tam trošku přidržet, aby bylo co nejvíce lidí závislých na sociálních dávkách. Lidé závislí na sociálních dávkách se pak totiž dají jednoduše obalamutit a sednou na lep krásným řečičkám o tom, že zdroje jsou.
Dávám návrh na zamítnutí projednávaného tisku 1062 a děkuji za pozornost. Současně se hlásím do podrobné rozpravy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Prosím nyní o slovo pana kolegu Kvapila.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi v obecné rozpravě pár slov.
Za prvé bych chtěl poděkovat panu ministrovi za to, co na úvod před tímto druhým čtením řekl, protože problém v původním vládním návrhu o sociálních dávkách pro početnější rodiny byl podle mého názoru opravdu vážný. Chtěl bych mu také poděkovat i za součinnost jeho podřízených s přípravou pozměňovacího návrhu, který podal kolega Říha a já jednak k tomuto tisku, ale potom také k tisku 1065.
Jen bych chtěl uvést, proč ten problém podle mého názoru je závažný a že vládní návrh nebyl správně připraven. Podle sčítání, které proběhlo v roce 2001, v České republice domácností, které mají alespoň jedno dítě, je 1 milion 434 tisíc přibližně. Ale těch, které mají tři a více dětí je 119 tisíc, což je 8,34 %. Nicméně je potřeba si uvědomit, kolik ale v těchto rodinách, v těchto domácnostech vyrůstá dětí. Tady už docela dochází k velkému nárůstu, protože procentuálně vyjádřeno je v těchto rodinách vychováváno a vyrůstá v nich téměř 17 % všech dětí, které jsou ještě závislé na svých rodičích. Takovýmto rodinám bychom vlastně ztížili jejich ekonomickou situaci, byl-li by přijat vládní návrh v podobě, v jaké byl navržen.
Proto se tedy hlásím k pozměňovacímu návrhu. Samozřejmě, že to uděláme až v podrobné rozpravě, ale v obecné jsem chtěl alespoň takto stručně poukázat na potřebnost jeho přijetí, aby nedošlo ke zhoršení situace tak významného počtu dětí v naší republice. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Tomáši Kvapilovi. Byl posledním písemně přihlášeným do obecné rozpravy. Proto se vás, kolegyně a kolegové, ptám, zda se někdo hlásíte. Vidím zvednutou ruku místopředsedy vlády Zdeňka Škromacha. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já jsem si pozorně vyslechl vystoupení paní poslankyně Páralové. Z velké části nesouviselo s tímto zákonem, ale prezentací Modré šance pro bohaté ODS v oblasti tzv. sociálních bohatých dávek.
***