(15.20 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, já v souladu s tím, co jsem řekl v obecné rozpravě, tak v bodě 3 původního návrhu zákona, kde se mění § 17 odst. 7 písmeno b), na konci se ruší tečka a doplňují se slova "vyhláška nesmí narušit ekonomickou stabilitu v systému veřejného zdravotního pojištění".
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Bude velmi zajímavé sledovat hlasování o vašem pozměňovacím návrhu.
Kdo se další hlásí do rozpravy? Pan kolega Hovorka, prosím.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si předložit jeden pozměňovací návrh k tomuto vládnímu návrhu zákona, který se týká § 43, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění.
Navrhuji tedy nové znění § 43: "Na kontrole zdravotních pojišťoven se podílejí hlavně pojištěnci. Na vyžádání pojištěnce bez udání důvodu je zdravotní pojišťovna povinna písemně poskytnout jedenkrát ročně údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce s výpisem výkonů a medikace, vázaných na mezinárodní klasifikaci nemocí, poskytnutých za hospitalizace a ambulantně za celé období od data sjednání pojištění, a to maximálně jedenkrát za tři roky nepřetržitého trvání zdravotního pojištění."
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se další hlásí do rozpravy? Nevidím žádnou přihlášku, rozpravu končím. Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání ani další, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu číslo 14, kterým je
14.
Vládní návrh zákona o sociálních službách
/sněmovní tisk 1102/ - druhé čtení
Předložený návrh uvede z pověření vlády místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan kolega Zdeněk Škromach.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych uvést všemi dlouho očekávanou právní úpravu, která zajistí poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči potřebným osobám, zvýšení kvality jejich života, jejich aktivizaci a začleňování do společnosti.
Navrhovaná právní úprava si klade za cíl zabezpečit pomoc a podporu osobám, které se z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností nebo z jiných vážných důvodů nacházejí v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc druhé osoby. Oproti platné právní úpravě z konce 80. let minulého století je navrhovaný zákon o sociálních službách moderní právní úpravou, přinášející podstatné změny, které reagují na objektivní potřeby současné společnosti a zohledňují proces sociálního začleňování do základní myšlenky sociální politiky.
Hlavní principy zákona lze shrnout takto. Je to vytvoření dostupné a efektivní sítě sociálních služeb, rovnoprávné uplatnění všech poskytovatelů sociálních služeb, nárok každého na bezplatné základní sociální poradenství a posouzení nepříznivé sociální situace, zavedení jednotného systému objektivního hodnocení potřeb osob v nepříznivé sociální situaci, na základě kterého se stanoví stupeň závislosti na pomoci jiné osoby a přizná se tomu odpovídající příspěvek na péči jako výchozí forma pomoci. Dále zajištění aktivní role osob v nepříznivé sociální situaci při výběru formy pomoci a jejího rozsahu. Dále zavedení registrace poskytovatelů jako základní podmínky opravňující poskytovat sociální služby. Dále kontrola účelného využití prostředků na péči a kontrola poskytovaných sociálních služeb z hlediska jejich kvality podle stanovených standardů kvality. Zajištění kvality sociálních služeb a efektivní sociální práce založená především na odbornosti jednotlivých pracovníků.
Navrhovaný zákon tedy přináší především jistotu pomoci všem, kteří ji budou na základě odborného posouzení potřebovat, s tím, že sami budou o formě pomoci rozhodovat. Toto lze označit za hlavní devizu navrhovaného zákona.
Návrh byl projednáván výborem pro sociální politiku a zdravotnictví, byly navrženy některé změny a doplnění navrhovaných úprav. S těmito návrhy souhlasím, přispívají ke zkvalitnění tohoto zákona. Tak jak jsem o tom hovořil už v prvním čtení, proběhl seminář, který byl hojně navštíven hlavně hosty. Trošku mě mrzí, že se semináře zúčastnili pouze tři poslanci a poslankyně. Na rozdíl od toho se zúčastnilo více než sto zájemců z různých organizací, které se touto problematikou zabývají. Myslím si, že přínos semináře byl dost zásadní ve vysvětlení některých věcí, které vyvolávaly, řekněme, nejasnosti.
Doufám, vážené paní poslankyně a páni poslanci, že podpoříte tento návrh zákona včetně doprovodného návrhu zákona do třetího čtení, a věřím tomu, že brzo bude tento zákon sloužit těm, kteří na něj již dlouhá léta čekají. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, jeho usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1102/1. Prosím paní kolegyni Jitku Vojtilovou, aby se ujala slova a informovala nás o jednání výboru.
Poslankyně Jitka Vojtilová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví se na své 41. schůzi zabýval zákonem o sociálních službách a přijal následující usnesení: Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o sociálních službách, ve znění pozměňovacích návrhů přijatých na výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Otevírám obecnou rozpravu. Pokud se nepletu, tak do ní se přihlásila paní kolegyně Fischerová jako první, druhá je přihlášena paní kolegyně Páralová a jako třetí do obecné rozpravy pan kolega Klas. Prosím, v tomto pořadí.
Poslankyně Taťána Fischerová: Děkuji, pane předsedající. Členové vlády, kolegyně a kolegové, v září jsem v prvním čtení upozornila na některé nedostatky projednávaného zákona. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví přijal řadu prospěšných pozměňovacích návrhů, a proto se dnes chci věnovat jenom dvěma problémům, kterých se usnesení netýká, a následně navrhnout jejich úpravu.
V prvním případě se jedná o drobnou změnu v § 34, kde se do seznamu samostatných pracovišť přidává také raná péče. Jedná se o pouhé legislativní promítnutí následného ustanovení zákona, kde v § 54 je raná péče uvedena jako samostatná služba. Domnívám se, že pro zachování jejích základních principů je nezbytná možnost existence samostatného pracoviště rané péče, odděleného od subjektů poskytujících jiné služby.
Další pozměňovací návrhy se týkají definice osobní asistence, která je v návrhu zákona nejasná, a v praxi by ji tedy mohlo být obtížné odlišit od pečovatelské služby.
***