(14.40 hodin)
Poslanec Alexander Černý: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, Česká republika je v mnoha klíčových oblastech závislá na mezinárodní spolupráci. Bezpečnost České republiky těsně souvisí s bezpečností v Evropě, resp. v dalších částech světa. Z těchto bezesporu pravdivých premis ale vyvozuje předkladatel tohoto projednávaného tisku, že naše aktivní účast ve vojenských operacích kdekoli na zeměkouli, a možná dokonce i v blízkém vesmíru, je v zájmu České republiky. Pro rok 2006 předpokládá dokonce posílit naši vojenskou účast v zahraničích misích.
Dovolte mi připomenout jen několik aspektů, které pro nás při projednávání této materie jsou podstatné. Za prvé důsledně rozlišujeme mezi jednotlivými misemi. Kategoricky odmítáme účast našich lidí kdekoli ve vojenských konfliktech typu Afghánistán nebo Irák. V ostatních operacích, v těch, které jsou pod hlavičkou OSN, případně Evropské unie, ale dokonce i Severoatlantické aliance, jsme připraveni přistupovat k tomu velmi diferencovaně. Uvědomujeme si, že i operace, které jsou vedeny pod hlavičkou Evropské unie, jsou plánovány v štábu, v centrále Severoatlantické aliance. Přesto bychom byli velmi rádi, kdyby charakter těchto operací umožnil i našemu klubu podílet se na schválení tohoto materiálu. Bohužel tomu tak zatím není.
Naše podmínky pro vysílání jakýchkoli vojenských jednotek do zahraničí jsou trvalé a neměnné. Jednak je to mandát Rady bezpečnosti OSN, pokud možno humanitární charakter těchto operací, ne podle názvu, ale podle skutečného poslání, které plní v dané lokalitě; a je-li přítomen ještě souhlas přijímacího státu, dá se říci, že jsou všechny základní podmínky z naší strany splněny.
Co nás ale v posledních letech velmi znepokojuje, je vzrůstající trend naší účasti v zahraničních misích. V roce 2004 jsme v této Sněmovně schvalovali vyslání 650 osob. Tehdy šlo o částku zhruba 1 miliarda korun. V roce 2005 to bylo o více než 100 osob víc, tedy téměř 800. Šlo o částku 1,24 miliardy korun. Na rok 2006, jak už se o tom pan ministr zmínil, jde o bezmála tisíc lidí a stát by to mělo přibližně 1,5 miliardy. Nabízí se hned několik otázek. Kde všude ve světě jsou vlastně sféry našich zájmů, aby stálo za to vysílat tam naše vojenské jednotky? Kolik sil a prostředků je schopna minimalizovaná profesionální Armáda České republiky pro zahraniční mise každoročně vyčlenit? Kdy se konečně zastaví onen dramatický růst, který, půjde-li to tak dál, bude za chvíli znamenat, že česká armáda opravdu nebude mít žádné jiné poslání než zajistit svou účast v misích?
Na tyto otázky neočekávám odpověď hned teď. Jsou to spíše řečnické otázky. Vím, že když jsem je pokládal při projednávání této materie ve výboru, dostal jsem velmi jalové odpovědi a nic jiného by se mi nedostalo ani teď. Chci jen upozornit na to, že tento trend je pro Českou republiku velmi nebezpečný a doslova zhoubný.
Ujišťuji vás, že poslanci Komunistické strany Čech a Moravy se v tomto případě budou chovat jako jediná skutečná opozice. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy k tomuto bodu? Pan kolega David Šeich. Prosím.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi krátce vyjádřit pozici Občanské demokratické strany k vyslání zahraničních misí Armády České republiky mimo území České republiky.
Občanští demokraté opakovaně deklarovali svou pozici tzv. udržitelného počtu zahraničních misí mimo území České republiky a to je počet dvou tří zahraničních misí mimo území České republiky, tak aby tyto mise mohly být skutečně efektivní a udržitelné vzhledem k možnostem České republiky. Počet misí, který je tu navržen, nemůžeme brát v absolutním čísle, protože některé mise, např. v pobaltských zemích a některé další, jsou spíše marginální, malé mise, které nesplňují definici velkých misí mimo území České republiky. Tímto počtem maximálně tří misí se tedy dostáváme do počtu nějakých čtyř misí, které jsou v množině relevantních, to znamená počet, který ODS deklaruje jako počet udržitelných misí mimo území České republiky, je překročen zhruba o jednu.
V minulém období také ve výborech ODS vyslovila svůj skeptický postoj k misi v rámci operace Althea, v rámci jednotek Evropské unie EUFOR na Balkáně. Tento postoj jsme také v minulých hlasováních vyjádřili svým nesouhlasem s vysláním této mise. Po poradě a diskusi jsme dospěli k názoru, že okamžité jednostranné vypovězení této mise k 1. 1. 2006 je krokem nestátnickým a krokem, který by ohrozil zahraničněpolitické závazky České republiky. Výjimečně drtivá většina poslaneckého klubu ODS také tuto misi podpoří s tím, že pokud by ODS byla formací, která bude mít relevantní podíl na formování budoucí vlády, učiní všechny kroky k tomu, aby tato mise v rámci jednotek EUFOR na Balkáně nadále nepokračovala.
Požádal bych všechny, kteří hovoří o nulové toleranci, aby si uvědomili, že v zásadních otázkách zahraničněpolitického směřování bezpečnosti České republiky a v otázkách, které jsou skutečně státnické, se ODS snaží maximálně zastávat státotvorné a státnické postoje. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do rozpravy? Nevidím žádnou přihlášku, rozpravu končím.
Nejprve dám možnost vystoupit panu ministrovi se závěrečným slovem.
Ministr obrany ČR Karel Kühnl Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si jednak dovolím krátké poznámky k předřečníkům, jednak i k proceduře a obsahu předložených usnesení.
Beru na vědomí postoj kolegů z KSČM. Beru na vědomí, že otázky, které zde byly předloženy, byly řečnické. Na jednu bych přesto rád aspoň krátce odpověděl. Hranice našich zájmů je všude tam, kde může potenciálně dojít k ohrožení bezpečnosti České republiky, a to i nepřímo vznikem prostorů, které by se mohly stát zázemím mezinárodního teroru.
Panu kolegovi Šeichovi bych chtěl poděkovat za přístup, který já razím v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti celoživotně. Domnívám se, že v každém seriózním státě by tyto otázky měly být založeny na co nejširším konsensu, v každém případě konsensu demokratických stran. Diskuse na téma rozměru naší účasti v zahraničních misích, na téma počet misí i na konkrétní mise jako takové je naprosto legitimní požadavek. Myslím si, že právě poté, co uběhlo několik posledních let, kdy se naše účast opravdu rozšiřuje, je rok 2006, zejména po volbách, novou Poslaneckou sněmovnou, správným okamžikem, kdy takováto diskuse má proběhnout.
(Velký hluk v sále.)
Pokud jde o vlastní usnesení, jistě jste si, dámy a pánové, všimli -
***