(10.10 hodin)
(pokračuje P. Němec)

K pozměňovacímu návrhu pod písmenem B pana poslance Vymětala musím konstatovat, že jsem rád, že pan poslanec Vymětal se de facto zříká fakticky, byť nikoli formálně svého pozměňovacího návrhu ve prospěch pozměňovacího návrhu pod písmenem F1 pana poslance Böhnische. Jsem toho názoru, že pozměňovací návrh pana poslance Böhnische sledující stejný cíl jako pozměňovací návrh pana poslance Vymětala je formulačně lepší. Pozměňovací návrh pana poslance Böhnische také doporučím ke schválení.

Pozměňovací návrh pana poslance Mládka je rozumný a doporučuji ho akceptovat.

Co se týče pozměňovacího návrhu paní poslankyně Rusové pod písmenem D, tento nedoporučuji akceptovat, a to z toho důvodu, že se domnívám, že pokud nedojde k dohodě mezi poslaneckými kluby, měla by platit stávající právní úprava. Je to věc, která má svoji symboliku. Já se domnívám, že není možné od této věci ustupovat.

Dále bych zmínil velmi diskutovanou otázku nutné obrany. Pánové poslanci z ODS navrhují zachovat stávající znění, stávající právní úpravu pro vymezení nutné obrany. Musím říci, že společně s nimi jsem toho názoru, že nutná obrana by měla být minimálně ve stejné šíři, jako je současný právní stav, ne-li v šíři větší. Zkráceně řečeno - jsem také toho názoru, že máme být spíše na straně obránců než na straně útočníků. Nicméně zde bych odkázal na to, že jsme projednávali pozměňovací návrh, který se týkal nutné obrany, velmi detailně s autorským kolektivem pod vedením doc. Šámala, který je jednak pedagogem v oblasti trestního práva, jednak soudcem Nejvyššího soudu na úseku trestního kolegia. Stanovisko autorů je jednoznačné a konstatuje, že nutná obrana upravená ve vládním návrhu je širší, a je tedy více ve prospěch obránců než pozměňovací návrh přednesený poslanci ODS, resp. vládní návrh úpravy pro nutnou obranu dává obránci větší možnosti, než je stávající právní úprava. Současně říkám, že pokud by byl přijat pozměňovací návrh navracející se k původní právní úpravě, resp. současné právní úpravě, nebude to určitě žádná katastrofa.

Dále bych se rád vyjádřil k tomu, o čem hovořil místopředseda Poslanecké sněmovny pan poslanec Kasal, a sice k věkové hranici trestní odpovědnosti. Osobně jsem přesvědčen, že rozumový vývoj, možnost lepšího přístupu k informacím, je za poslední desítky let znám a že tato hranice pro trestní odpovědnost by se snížit měla. Zhruba před jedním a půl rokem byla celá série otřesných případů spáchaných osobami ve věku mezi 14 a 15 lety. Tyto případy nesly znaky páchání trestných činů dospělých, byly připravovány. Tito pachatelé si opatřovali i alibi, dokonce byly tyto osoby schopny zahlazovat i stopy. Myslím si, že to jasně dokládá, že i osoby mezi 14. a 15. rokem věku jsou schopny si uvědomit nebezpečnost svého jednání. Vzhledem k tomu, že změny v právním řádu a zejména v tak citlivé oblasti, jako je trestní právo, by měly probíhat spíše evolučně než revolučně, vždy jsem razil názor, že je potřeba snížit věkovou hranici o rok, nikoliv o dva roky, jak zmínil pan místopředseda Poslanecké sněmovny Kasal. Velmi se přimlouvám za to, aby Poslanecká sněmovna alespoň tento první krůček udělala a snížila hranici trestní odpovědnosti na 14 let. Mimochodem, tento návrh prošel na sousedním Slovensku při změně trestního zákona, jejíž legislativní proces již byl ukončen.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a budu velmi rád, pokud se nám podaří najít širší shodu při hlasování o pozměňovacích návrzích tak, aby tento návrh byl podpořen maximem poslanců této Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Dávám možnost vystoupit se závěrečným slovem panu zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Dámy a pánové, mé závěrečné slovo bude velmi stručné. Jak víte, tento sněmovní tisk se na půdě Poslanecké sněmovny projednával více než rok. Trestní zákoník je takový zákon, který má platit nejedno volební období, nemá odrážet aktuální většinu v Poslanecké sněmovně, ale má být zákoníkem, který vyjadřuje obecně hodnoty demokratické právní společnosti, demokratického právního státu. Proto jsme též byli vedeni snahou najít jakýsi kompromis, který samozřejmě asi plně nebude vyhovovat každému z nás, ale bude kompromisem, který bude dobrý pro náš stát, pro naši trestní politiku. Proto vás víceméně z pozice zpravodaje žádám a jsem i rád, že tomu bylo při načítání změn vůči navržené proceduře, abyste vnímali, že usnesení ústavněprávního výboru obsahuje tento křehký politický kompromis, který se vytvářel více než jeden rok.

Jak jsem řekl, je to kompromis. Každý z nás tam může najít věci a myšlenky, se kterými není plně ztotožněn, ale bez přijetí tohoto návrhu, to znamená usnesení ústavněprávního výboru, mám obavu, že konečné hlasování o celém sněmovním textu nebude kladně. Hlavně, i kdyby bylo, bude ke škodě kvalitám případného schváleného trestního kodexu.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP