(Jednání pokračovalo v 10.06 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dámy a pánové, uplynul čas, který si vyžádal poslanecký klub ČSSD na poradu svého klubu, a poprosím vás, abyste zaujali svá místa.
O slovo požádal ministr spravedlnosti Pavel Němec. Máte prostor, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte krátké závěrečné slovo před třetím čtením tohoto podle mého názoru velmi významného kodexu.
Jen bych připomněl, že jsme před schválením největší změny kodexu za dobu existence Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Toto dílo vznikalo a předávalo se z jednoho na dalšího ministra spravedlnosti, a je tedy svým způsobem dílem kolektivním, a samozřejmě že jednotliví ministři spravedlnosti byli vždy určitým politickým reprezentantem tohoto návrhu, nicméně tím duchovním otcem, autorem, je kolektiv odborníků pod vedením doc. Šámala. Myslím si, že tomuto autorskému kolektivu každopádně patří poděkování.
Poděkování také patří ústavněprávnímu výboru, který projednával tento trestní kodex velmi pečlivě, a chtěl bych ještě jednou poděkovat i za to, že ústavněprávní výbor se rozhodl projednat přednesené pozměňovací návrhy ve druhém čtení tak, aby jejich jednotliví kluboví zpravodajové, zpravidla členové ústavněprávního výboru, měli možnost se s těmito pozměňovacími návrhy detailně seznámit. Osobně bych chtěl poděkovat paní předsedkyni ústavněprávního výboru, poslankyni Parkanové a zpravodaji panu poslanci Pospíšilovi.
Nyní dovolte, abych se vyjádřil k některým zásadním pozměňovacím návrhům, které byly předneseny, a krátce odůvodnil svůj postoj k nim před hlasováním, neboť tak jak je zvyklost v Poslanecké sněmovně, při hlasování se musím omezit pouze na doporučení či nedoporučení.
Obecně musím říci, že jsme byli vedeni snahou, aby tento nový trestní kodex byl schvalován v Poslanecké sněmovně větší než těsně nadpoloviční většinou, a domnívám se, že u takto zásadní normy by neměl být vylučován žádný poslanecký klub hlasováním o takových návrzích, které by byly pro ten který poslanecký klub zásadně nepřijatelné. Jsem rád, že poslanecké kluby nedávaly příliš mnoho takto zásadních pozic, a myslím si, že pokud nedošlo ke shodě poslaneckých klubů o nové právní úpravě, pak se domnívám, že nejlepší cesta k dohodě je to, aby platil stávající právní stav té které konkrétní věci.
Konkrétně mám na mysli otázku, kterou klub KDU-ČSL považuje za zásadní, a pro pořádek je nutno říci, že za zásadní ji považoval od samého počátku. Jedná se o otázku, kterou klub KDU-ČSL označuje jako legalizaci eutanazie. Já bych také pro začátek doplnil, že nejde o legalizaci eutanazie. Eutanazie podle návrhu zůstává trestným činem, pouze se jedná o zavedení speciální skutkové podstaty vůči obecné skutkové podstatě trestného činu vraždy, kdy za tzv. usmrcení na žádost se navrhuje nižší trestní sazba než v případě trestného činu vraždy. Přestože jsem přesvědčen o správnosti takového návrhu, jsem přesvědčen o tom, že je obrovský rozdíl mezi tím, zda dojde k usmrcení na žádost, anebo zda si někdo na vás počká, chladnokrevně vás zastřelí, tak osud tohoto trestního zákona je pro mne cennější a podpora poslaneckého klubu KDU-ČSL je hodnotnější než trvání na původním textu vládního návrhu zákona. Proto se domnívám, že je moudré poslaneckému klubu KDU-ČSL vyhovět.
Co se týče poslaneckého klubu ODS, jeho návrhy byly ve větší míře promítnuty do usnesení ústavněprávního výboru a do pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v bloku A. K pozměňovacím návrhům ústavněprávního výboru vyjadřuji souhlas, byť s tím, že některé pozměňovací návrhy byly navrženy k samostatnému hlasování, a tam samozřejmě v průběhu hlasování poskytnu příslušná stanoviska.
***