(17.30 hodin)
(pokračuje Nečas)
Na začátku svého veřejného působení tehdejší předseda Lékařského odborového klubu David Rath řekl, že jeho působení, respektive vyvolání stávky nemocničních lékařů musí pacienty bolet. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že i jeho působení na postu ministra zdravotnictví pacienty bolet bude, protože se chystá zavírání nemocnic, zdražení léků - je evidentní, že léková politika s největší pravděpodobností bude mít dopad především na chudší a chronické pacienty našeho zdravotnického systému - a chystá se také odklad operací. To jsou věci, které konkrétní lidi, konkrétní občany, konkrétní pacienty budou bolet. Nemají být překvapeni, pan dr. Rath jim to sdělil již před lety, že když on bude působit v nějaké pozici, že to pacienty bude bolet.
Současně by bylo dobré si tady připomenout řetěz určitých nezpochybnitelných fakt.
Fakt číslo jedna. Zhruba v polovině 90. let na veřejnou scénu přichází stávající ministr zdravotnictví. Nevím, zda se stylizuje do podoby, nebo to bylo skutečností, objevuje se v podobě jakéhosi proletáře v bílém plášti a v této stylizaci zakládá Lékařský odborový klub.
Nezpochybnitelný fakt číslo dvě. Pozdější předseda Lékařského odborového klubu a prezident České lékařské komory zasedá v kategorizační komisi Ministerstva zdravotnictví.
Fakt číslo tři. Blízká spolupracovnice pana ministra Ratha paní dr. Klimovičová žádá od zástupce neznámé firmy, zřejmě jednoho z farmaceutických koncernů, 3 miliony Kč za zprostředkování setkání s panem dr. Rathem.
Fakt číslo čtyři. Televizemi a médii vysílaná živá věta blízké spolupracovnice pana dr. Ratha paní doktorky Klimovičové. Cituji: "Víš, jak to s tou kategorizací je, těch firem je hodně. Všechny žádají o schůzku, jen některé ji dostanou." Opět nezpochybnitelný fakt, každý to mohl slyšet a vidět.
Fakt číslo pět - opět nezpochybnitelný. Každý rok protéká přes náš zdravotnický systém částka zhruba 40 miliard korun na lékovou politiku. Opět nezpochybnitelný fakt, debatu můžeme vést pouze o tom, jak toto číslo je velké.
Fakt číslo šest. David Rath je nejbohatší politik ve vládě. (Potlesk.)
Řekl jsem šest nezpochybnitelných faktů. Můžeme pouze debatovat o tom, zda souvislost mezi těmito fakty je čistě náhodná, nebo není náhodná. Doufám, že se tím příslušné orgány velmi podrobně zabývají a zabývat budou. - Vidím, že pan ministr zdravotnictví je bekován panem ministrem vnitra, který mu sedí v zádech a doufám, že Ministerstvo vnitra a příslušné složky budou sedět panu ministrovi zdravotnictví v zádech i nadále.
Tady je třeba konstatovat, že pan ministr zdravotnictví podle otevřených zdrojů ve své době nemluvil pravdu o skutečnostech, na základě kterých mu byla vydána lékařská licence. Zde je třeba konstatovat, že pan ministr zdravotnictví zcela evidentně lhal o hlasování ve správní radě VZP. Je tady evidentní, že v nejbližším okolí pana ministra zdravotnictví mnohé nasvědčuje tomu, že se tam udály jednoznačné příznaky korupčního jednání. Obávám se, že na základě těchto fakt nelze vyloučit ani to, že toto korupční jednání vede dále než jen k nejbližším spolupracovníkům pana ministra zdravotnictví.
Jsem přesvědčen, že na základě právě té rétoriky, kterou tady vedl ve svém úvodním vystoupení pan ministr zdravotnictví, ve kterém z pozice mentora a morálního kazatele ukazoval na jiné politiky, že při těchto podezřeních mají odstoupit, je-li poctivý a čestný člověk, nezbývá než rezignovat na post ministra zdravotnictví. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Nečasovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Miroslav Beneš, připraví se pan poslanec Ivo Vykydal.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane místopředsedo, dámy a pánové, páni ministři, je možná trochu obtížné vystupovat po analyticky uvažujícím člověku, je možná trochu komplikované přidat nějaký další argument k tomu, co zde během všech těch dnů zaznělo. Přiznám se, že podobně jako poslanec Nečas jsem se na vystoupení pana ministra Ratha podíval oním analytickým pohledem.
Jsem si vědom toho, že veřejných peněz v českém zdravotnictví je zhruba 170 miliard, že zhruba 110 miliard prochází právě VZP, a také si velmi dobře pamatuji, že zhruba 40 miliard se týká oné lékové politiky. Položil jsem si tedy otázku, kterou ve svém vystoupení položil i pan ministr: Proč byla uvalena nucená správa na VZP? Pan ministr na tuto řečnickou otázku odpověděl: Protože ministerstvu nic jiného nezbylo. Skoro bych mu uvěřil, kdyby vzápětí neřekl, že pokud odstoupí ředitelka VZP, nucenou správu odvolá. Z toho vycházím - že důvodem nucené správy nebyly všechny věci, o nichž se mluvilo, ale paní ředitelka Musílková.
Dovolím si jako člověk, který v politice zažil leccos, vzdát zde úctu paní ředitelce Musílkové. Ne za to, jakým způsobem vládla instituci, kterou prochází 110 miliard - věřte, že kdybyste stáli v čele takové instituce, vždycky někdo najde nějakou nedokonalost - ale za to, s jakou grácií dokázala ustát vystoupení, která proti ní a především proti instituci, kterou zastupuje, byla vedena.
Paní ředitelko, z tohoto místa vám děkuji za to, že jste dokázala tuto instituci dovést a udržet v tom stavu, v jakém je. (Potlesk zprava.)
Dovolte, abych se na otázku, proč byla vyhlášena nucená správa, podíval trochu jinak. Podobně jako místopředseda Nečas jsem si sečetl akce, kterými se pan ministr ve své zprávě zabýval. Dostal jsem se k číslovce několik set milionů korun. Vážené dámy a pánové, je to strašně velké číslo, je to hrozně moc peněz, ale upozorňuji, že je to několik promile z obratu VZP. Přiznám se, že od člověka, který byl prezidentem České lékařské komory a který byl členem kategorizační komise, jsem očekával, že uslyším hlubší znalost a podrobnější informace ne o promilích, ale o procentech či desítkách procent.
Nyní dovolte, abych se s vámi podělil o to, o čem si vrabci všude šuškají, a to je oněch 40 miliard za léky. Nevím, zda máte informace jako já, ale není žádným tajemstvím, že úkolem číslo jedna pro kteroukoli farmaceutickou firmu je dostat jejich lék na seznam plně hrazených léků. Že k tomu používají všechny prostředky, je více než jasné; že k tomu používají ať už zaměstnance svých firem a rodinné příslušníky, nebo rodinné přátele politiků, je více než jasné také. Jistě ti z vás, kteří sledujete zdravotnictví, víte, o čem hovořím. Za druhé se farmaceutické firmy snaží, aby se jejich léky dostaly mezi ty, které jsou předepisované. Jistě víte, že za to ti, kteří je předepisují, dostávají tu služební cestu, tu účast na kongresu, tu smlouvu na spolupráci ve věci sledování působení přípravků. Troufám si odhadnout, že tento vliv pobírá 30 % z oněch 40 miliard. Je to suma výrazně větší než několik set milionů korun.
***