(15.20 hodin)
(pokračuje Kubinyi)
Teď jedna poznámka, která je ilustrativní a kterou bych dokumentoval to, co jsem řekl - že VZP není nevinná, není v tom nevinně. Cituji pana Pečenku, nuceného správce Všeobecné zdravotní pojišťovny. Bylo to otištěno v Právu dne 26. 11. strana 21: "O úhradách lůžkových zařízení, což dělá přes polovinu 108miliardového základního fondu péče, se vůbec nerozhodovalo v úseku zdravotní péče, ale v malém útvaru v přímé působnosti paní ředitelky Musílkové. Tam se udělovaly výjimky." Neumím posoudit, jestli je to pravda, citoval jsem nuceného správce. Pokud by to byla pravda, tak si dovolím malý příklad. Pokud vláda má k dispozici státní rozpočet, což je asi 950 mld. Kč na výdajovou stránku, pokud z toho je 89 % mandatorních výdajů, které vláda ovlivnit nemůže, a vláda má 18 členů, tak mi vychází, že na jednoho ministra připadá v průměru rozhodování asi o položce kolem 6 mld. Kč. Ředitel VZP pak samostatně rozhoduje o položce asi 60 mld. Kč. Přitom v obou případech, jak vlády, tak pojišťovny, se jedná o peníze z veřejných zdrojů, a tak je nezpochybnitelné, že by měly být pod veřejnou kontrolou.
Další oblast, o které bych se chtěl zmínit, a tam vidím vůbec největší problém českého zdravotnictví, je trojúhelník stát - pojišťovny - kraje. To je vlastně základní trojúhelník, který by neměl být bermudským, a v tom by se neměly ztrácet miliardy, ale ten by měl naopak vyprodukovat nějakou rozumnou koncepci fungování zdravotnictví. Toto je ta nejdůležitější oblast, ve které leží klíč k řešení. Dlouhodobá nedohoda zásadního charakteru a snaha ovládnout prostor ve zdravotní politice aktéry tohoto trojúhelníku vede k zablokování věcného řešení. Jasná a dobře nastavená pravidla a vymezené kompetence mezi státem, kraji a pojišťovnami spolu s kontrolou toku peněz a kvality i kvantity poskytované péče jsou naprosto zásadním předpokladem dobrého fungování systému zdravotnictví.
Zdraví považuje 97 % obyvatel za zcela prioritní hodnotu. Proto je to tak vhodné a nutné politické téma. Žel, proto také je oblast zdravotnictví politikem, proto se tak často využívá a zneužívá k politickým účelům, místo aby se řešila situace věcně.
Problém se dá rozdělit do dvou základních rovin - financování systému a organizace systému. Problémy jsou v obou, ve financování, z jakých zdrojů, kolik solidarity, kolik do jaké oblasti zdravotní péče, jak kontrolovat. Organizace, optimální síť poskytovatelů služeb, ta se dá naplánovat podle nějakých demografických ukazatelů, rozvoje medicíny a standardů poskytované péče, nicméně zatím se tak nestalo. V obou těchto oblastech jde proti sobě zájem pacienta a zájem vlivných lobby. A tak se nedaří nastavit ani standardní péče, ani vymezit základní síť lůžkových zdravotnických zařízení, ani rozmístit drahou přístrojovou techniku tak, aby její využití bylo optimální.
Závěrem. Za zdravotní péči odpovídá nikoliv pojišťovna, nikoliv kraje, ale stát. V Listině základních práv a svobod je stanoveno: "Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon." Peníze z veřejného pojištění spravují pojišťovny. A protože se jedná o veřejné peníze, které odvádějí občané na základě zákonů, nikoliv na základě nějaké své dobrovolnosti, stát jim musí garantovat účelné využití těchto prostředků.
Poslanecká sněmovna je v tomto ohledu spoluodpovědná. A proto bych vám chtěl poděkovat, že jste souhlasili se zařazením bodu o zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k hospodaření VZP. Vznik a činnost takové komise by nás měly zbavit pochybností, že peníze ze zdravotního pojištění jsou utráceny neefektivně nebo že ve VZP docházelo k porušování zákona.
A zcela na konec ještě jednu poznámku. Předpokládám, že do budoucnosti by bylo velice vhodné, kdyby se stalo to, že bychom vedli dialog - myslím všechny strany politického spektra, které se nacházejí v Poslanecké sněmovně - podobně jako je tomu u důchodové reformy, a kdyby se nám při těchto jednáních povedlo najít alespoň nějakou rámcovou zásadní shodu, tak aby mohla být vytvořena rozumná koncepce zdravotnictví, která by skutečně byla průchozí a která by umožnila, aby alespoň v základních věcech, to znamená v organizační a základní složce financování, to bylo stabilní, a pak otázka nastavení solidarity a některých ukazatelů podle výsledků voleb, větší pravicovosti nebo levicovosti vlád, aby bylo možné nastavit na nějaké úrovni v tom systému skutečně jakési pružné reagování. Co nám chybí, je základ organizace a základ financování. Jestliže se nám to nepovede, tak se s těmito problémy budeme setkávat ještě dalších několik let a bylo by to ke škodě věci.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo vystoupení pana poslance Kubinyiho. Další je pan poslanec Michal Doktor a připraví se pan poslanec Říha.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, kéž bych mohl přijmout vcelku konstruktivní výzvu pana poslance Kubinyiho. S lítostí ovšem konstatuji, že pravidla hry a zbraně pro tuto rozpravu určilo vystoupení někoho zcela jiného.
Na úvod bych vám chtěl připomenout jeden z návrhů, který jste sami odmítli - a považte, nakolik kuriózní je meritum této rozpravy. Paní poslankyně Talmanová vám navrhla schválení nového bodu jednání Poslanecké sněmovny těmito slovy: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi požádat vás o podporu k zařazení nového bodu schůze Poslanecké sněmovny s názvem "zavedení nucené správy ve VZP". Poslanecká sněmovna je povinna se tím zabývat ne jako ten, kdo schvaluje zdravotně pojistné plány, výroční zprávy, účetní uzávěrky VZP… atd. - Myslím, že je třeba zopakovat, že jste její návrh nepřijali. Místo toho se máme zabývat pojistným plánem VZP, resp. zdravotně pojistným plánem Všeobecné zdravotní pojišťovny na rok 2005.
Projdete-li si strukturu vystoupení úvodního řečníka, pana ministra zdravotnictví, zjistíte, že pojistného plánu VZP se netýkalo ani celých 15 % objemu jeho vystoupení. Celá zbylá část se týkala hospodaření VZP, domnělých souvislostí s některými jinými aktivitami, o nichž se nedá zřetelně tvrdit, že jsou podnikatelskými aktivitami; vyznačovala se útoky, netolerancí a jistou mírou nepravdy.
Já bych chtěl v úvodu svého vystoupení říci, že nejsem pojištěncem VZP, nemám tedy ani střet zájmů, který by nějak zbytečně akceleroval rovinu některých mých soudů nad vystoupením jak pana ministra, tak nad některými poznatky, které zde zazněly, a vzhledem k tomu, že podle kontroly svého účtu jsem pro svou zdravotní pojišťovnu, jejíž jméno zde neuvádím právě proto, abych zde nevykonával nekalou reklamu, docela zajímavým klientem. Svého obvodního lékaře jsem nenavštívil několik let a doufám, že výdaje mé zdravotní pojišťovny nebudu plněním za konzumovanou zdravotní péči zvyšovat mnoho dalších let. Mohl bych tedy podlehnout prvoplánovému uspokojení, že tato rozprava se mě netýká, že se týká pojištěnců úplně jiné pojišťovny. To bych ovšem musel zapomenout na to, že každý z nás zde složil přísahu, podle níž je povinován respektovat zájmy všech voličů České republiky, a musím chtě nechtě reflektovat určitou rovinu rozpravy, která se zde vedla.
***