(15.00 hodin)
(pokračuje Recman)
Není předložen vládou Poslanecké sněmovně ani zdravotně pojistný plán VZP a ostatních zdravotních pojišťoven na rok 2006. Dnes na společném jednání správní rady a dozorčí rady VZP zazněla informace, že vláda se touto problematikou bude zabývat v souladu se svým legislativním plánem na první pololetí 2006 někdy v měsíci březnu příštího roku. Z toho vyplývá, že budou muset zdravotní pojišťovny přijmout provizorium, aby mohly od 1. ledna příštího roku fungovat, protože znovu nebude naplněn zákon, tak jak nám ukládá a jak bychom si přáli. Tady si myslím, že Všeobecná zdravotní pojišťovna splnila svůj úkol, protože zdravotně pojistný plán předložila správní a dozorčí radě. Tyto orgány jej projednaly do 15. října a předložily vládě.
Já bych se rád zeptal předsedy vlády na důvod, proč zdravotně pojistné plány má vláda projednávat až v průběhu měsíce března 2006.
V závěru svého vystoupení chci vyjádřit přesvědčení, že pokud se na situaci podílely všechny tři instituce, že by měly všechny tyto tři instituce přispět k tomu, aby se situace zlepšila.
Náš poslanecký klub KSČM podpořil jednorázové opatření ke zlepšení situace ve zdravotnictví. Chci jenom připomenout, že jsme podpořili návrh, aby se z České konsolidační agentury na oddlužení VZP využilo 3,8 miliardy korun. Poslanecký klub KSČM tento návrh vlády podpořil, byť se jednalo o návrh jednorázový. Chci vás všechny, i pana ministra, ubezpečit, že náš poslanecký klub podpoří všechny kroky, které povedou ke zlepšení situace a které povedou k tomu, že se nezhorší postavení pojištěnců zdravotní pojišťovny. Nicméně základním předpokladem je, aby vláda předložila takové kroky, které povedou k nápravě situace.
Na závěr bych se rád ještě zeptal pana ministra, jestli by mohl charakterizovat několika slovy, které kroky Ministerstvo zdravotnictví, popř. vláda, v souvislosti se zdravotně pojistným plánem na rok 2005 a 2006, s nucenou správou, se zvýšením úhrady za státní pojištěnce atd., atd., které návrhy se předpokládají, tak abychom v roce 2006 nemuseli projednávat znovu tuto situaci s jedinou změnou - že místo třináctimiliardového dluhu je dluh šestnáct nebo sedmnáct miliard korun.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Po panu poslanci Recmanovi se přihlásil o slovo pan poslanec Jozef Kubinyi.
Pan ministr může reagovat okamžitě, pokud chce. Má právo vystoupit kdykoliv. Omlouvám se panu poslanci Kubinyimu a dávám slovo panu ministrovi Rathovi.
Ministr zdravotnictví ČR David Rath: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, já tuto reakci beru, protože zaznělo několik faktických otázek a rád bych na ně rychle reagoval.
Předně začnu otázkou, proč není koncepce zdravotnictví. Myslím si, že to je na poměrně dlouhou analýzu, proč od roku 1993 nebyla zpracována a hlavně přijata, protože zpracováno bylo koncepcí mnoho, ale přijata bohužel nebyla žádná z mnoha důvodů. Jednoduše řečeno, ve zdravotnictví funguje příliš mnoho silných zájmových skupin, či skupin, které proti sobě mají do určité míry protichůdné zájmy, a proto když všichni volají po koncepci, ale když koncepce se dá na stůl, napíše, tak v tu chvíli jedna třetina, jedna polovina, dvě třetiny, to je jedno, ale začínají ostře kritizovat a kritika je vždycky tak viditelná a ostrá, že shodí jakýkoliv návrh, byť by byl sebedokonalejší. Bohužel toto není zkušenost jen České republiky, to je zkušenost všech vyspělých zemí. Zdravotnictví je tolik bolestný problém, že se na něj hledá definitivnější recept velmi složitě. Já dokonce říkám, že je skutečně velmi obtížné definitivní recept v dnešní době najít, protože vývoj je extrémně rychlý, technologie, léky, nové přístupy rostou a objevují se neuvěřitelně rychle a bohužel nás stojí deseti- až stonásobky oproti tomu, co střídají. Přitom jejich skutečný měřitelný efekt bohužel často není takový, deseti- či stonásobný.
Situaci našich otců, kteří nastavili zdravotní soustavy někdy v padesátých, šedesátých letech jak v tehdejší západní Evropě a vydrželi s nimi bez větších problémů do let osmdesátých, tak bohužel tuto situaci těžko budeme opakovat a musíme si zvyknout, že díky překotnému vývoji, který dnes skutečně je, zdravotní systém bude neustále potřebovat nějaké dolaďování, tu povolit, tu utáhnout, tu něco přidat, tu něco dát pryč. Obávám se, že definitivní systém, který by byl všemi přijat a fungoval bez větších zásahů a změn po delší dobu než pár let, tak s tím asi bohužel počítat nemůžeme.
Proč ministerstvo dluh Všeobecné zdravotní pojišťovny neřešilo. Samozřejmě se dluh snažilo řešit v minulosti opakovaně. Jednak vláda téměř každý rok intervenovala. Já jsem zde minule vzpomínal, že v roce 1997/1998, kdy končila vláda ODS, tak dluh VZP byl někde okolo 12,5 miliardy v tehdejších cenách, což může odpovídat dnešním třeba šestnácti sedmnácti miliardám. Nihil novum sub sole, jak se říká, nic nového. Dluh v podstatě má kolísání, někdy je nižší. To když vláda intervenovala víc a začalo se s restriktivními opatřeními. Vzpomeňme jen na ministra Stráského, který prudce, velmi prudce snížil výkonnost zdravotní soustavy, prudce rostly čekací doby, prudce klesala dostupnost zdravotní péče. To činil ve jménu tzv. akce frekvence, se kterou tehdy ministr zdravotnictví za ODS přišel, aby právě také ozdravil zdravotní pojištění.
Vláda se tím zabývá, ovšem definitivní řešení, jak jsem řekl, se hledá skutečně velmi těžko.
Otázka zdravotně pojistných plánů na příští rok. Zdravotní pojišťovny je odeslaly na Ministerstvo zdravotnictví, my jsme je podrobili analýze a zjistili jsme, že zdravotně pojistné plány neodpovídají té realitě, která dnes je, a tudíž s poznámkami Ministerstva zdravotnictví a s materiály k doplnění byly vráceny zdravotním pojišťovnám k dopracování. Také proto, aby se neopakoval po mnoho let stejný stav, kdy zdravotní pojišťovny dají něco do zdravotních plánů a v tu chvíli už je jasné, jak z uzavřených dohod nebo z vydaných úhradových vyhlášek, že systém financování v dalším roce poběží úplně jinak, než je zdravotními pojišťovnami predikováno ve zdravotně pojistných plánech. A pak se dostáváme za pár měsíců, či dokonce let do velmi absurdní situace, kdy jsou podepsány smlouvy se zdravotnickými zařízeními na podkladě uzavřených dohod nebo ministerstvem vydaných úhradových vyhlášek a je tam zásadní rozpor s tím, co je napsáno ve zdravotně pojistných plánech, a pojišťovny třeba se skluzem jednoho, dvou, dokonce jsem zaznamenal v minulosti téměř i tří let přicházejí a chtějí po zdravotnických zařízeních zpět peníze, které před třemi, dvěma či jedním rokem už dávno byly vydány na léčbu nemocných lidí.
Proto jsme si dali určitý závazek, aby zdravotně pojistné plány pojišťoven byly za prvé co možná nejpodrobnější, protože tam scházela celá řada velmi důležitých údajů, za druhé, aby zdravotně pojistné plány na příští rok nebyly v rozporu s úhradovými mechanismy, o kterých je nyní rozhodováno, a za třetí, aby byly zdravotně pojistné plány co nejjasnější, protože třeba, mám-li ocitovat, Všeobecná zdravotní pojišťovna ve svém plánu má např. napsáno "a ostatní nespecifikované výdaje" za pouhou miliardu a půl.
***