(11.50 hodin)
(pokračuje Krákora)

Setkal jsem se osobně s tím, že lékaři měli více úvazků, větší kapacitní čísla než jedna a dokonce i větší kapacitní čísla než dvě, a myslím si, že toto by se mělo řešit, a tam je samozřejmě také únik prostředků.

Hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny sice přešlo na krajský systém, bylo zřízeno 14 krajských poboček a místo okresních poboček jsou územní pracoviště Všeobecné zdravotní pojišťovny, změnily se však pouze názvy a neefektivní extenzivní způsob hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny zůstává však nadále. Nadále je rozhodována většina věcí z centra, ředitel krajské pobočky má jen omezené pravomoci.

Co se týče počtu pracovníků, na to jsem již ukazoval v předchozích letech. V roce 2000 měla Všeobecná zdravotní pojišťovna přes osm milionů pojištěnců a spravovalo ji pět tisíc pracovníků. Nyní má zhruba 6,5 mil. pojištěnců a počet pracovníků zůstává stejný, tedy přibližně pět tisíc. Tento ukazatel nelze zdůvodnit narůstajícími úkoly Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale prostě méně efektivním způsobem řízení a hospodaření.

Správné mi nepřipadá ani to, že pojišťovna ve velkém deficitu vydává časopis, to již tady bylo řečeno několikrát, s nákladem 110 mil. Tiskoví experti tvrdí, že by ho šlo vydávat i za 50 až 60 milionů ve stejném nákladu. Dnes se v novinách objevil článek, že by to šlo i za 40 mil. přibližně ve stejném nákladu a stejné kvalitě. Ptám se, prostřednictvím pana předsedajícího, paní ředitelky: Bylo toto řešeno někdy na správní/dozorčí radě? Jaké z toho byly vyvozeny důsledky?

Jinak pojímat by se daly i ozdravné pobyty dětí v Řecku a bývalé Jugoslávii, ač se mi o tom mluví hůře, protože jsem pediatr a samozřejmě vím, že toho bude zneužito, že jsem proti akci Mořský koník, ale věřte tomu, že nejsem proti této akci. Ale třítýdenní poukaz je svou cenou poměrně drahý. Před rokem nebo dvěma stál asi kolem 30 tisíc korun, což mi na 20 nebo 21 dní připadá mnoho. Počet dětí by se však dal omezit ze sedmi tisíc na dva tři tisíce jenom těžších případů, to znamená astmatiků a těžších ekzematiků. V praxi to vypadá tak, že se naplní z poloviny nebo ze dvou třetin a pak se samozřejmě doplňuje, rozšiřuje se indikační seznam diagnóz a myslím si, že to není zrovna hospodárné zacházení s prostředky. Ostatní děti by mohly být léčeny v nenaplněných kapacitách dětských ozdravoven, dětských léčeben i lázní pro děti v České republice.

Též nepřesvědčivé mi připadá hrazení antikoncepce z fondu prevence Všeobecné zdravotní pojišťovny. Nebylo by vhodnější, prostřednictvím pana předsedajícího na paní ředitelku, směřovat tyto finance více na prevenci infarktu myokardu, mozkové mrtvice, hypertenze, diabetu či jiných významných chorob? Já si myslím, že ano.

Je též nutné posílit pravomoci komise pro přístrojovou techniku a rozhodování komise musí být podle jasných kritérií. Tato výtka neplatí jenom pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, ale může platit samozřejmě i pro Ministerstvo zdravotnictví, a já myslím, že pan nový ministr zdravotnictví v tomto zjedná jasný pořádek.

Do roku 2004 platil úhradový systém paušálů za unicitní rodné číslo - říkám, do roku 2004 - a ten vyhovoval pouze fakultním nemocnicím, pro které také ho zřejmě někdo vymyslel, protože nemocnice okresního typu nemůžou donekonečna zvyšovat počty pacientů, a byl demotivující i z hlediska snižování průměrné ošetřovací doby, a tím i snižování, v uvozovkách, obložnosti jednotlivých oddělení; například platba za ambulantní ošetření byla jeden tisíc korun, za hospitalizaci deset i dvacet tisíc korun. Tyto rozdíly v úhradách řádově v tisících prostě potvrzovaly jenom, že to je nespravedlivý systém. Tento systém samozřejmě již v roce 2005 neplatí, ale v lékové politice přetrvává nadále. Tam je nutné snížit dynamiku nárůstu výdajů v lécích.

V minulosti - rok 2003, 2004 - bylo hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny podrobeno kritice jak na zasedání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, tak na plénu Poslanecké sněmovny. V závorce mám uvedeno: Ministryně Součková, pan poslanec Mikuta, Krákora, Kubinyi. Takže není pravdou to, co jsem zaslechl, že nikdy nikdo nic neříkal. Není to pravda a ty nedostatky, které Všeobecná zdravotní pojišťovna má, tak byly oznámeny.

Co říci závěrem? Nucená správa nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou - ano. I v obecném případě by při takto několikaletém hospodaření s nerovnoměrnou bilancí mezi příjmy a výdaji byla nutná nejméně výměna managementu. To říkám zcela zodpovědně. Cílem je sanace, ozdravení hospodaření VZP, aby VZP patřila mezi nejlepší pojišťovny s vyrovnanou bilancí hospodaření, jasným tokem financí a transparentní smluvní politikou.

Nyní bych si dovolil se zeptat ještě na některé věci prostřednictvím pana předsedajícího paní ředitelky a poprosil bych o odpověď, jestli by mohla být na této schůzi, anebo písemně.

Zabývali jsme se odchodem pojištěnců. Od roku 1998 ubývají pojištěnci tempem 150 až 200 tisíc každý rok, to znamená, denně je to 500 až 600 pojištěnců, kteří odcházejí. Ptal jsem se též a ptám se: Zabývá se tím někdo na správní nebo dozorčí radě Všeobecné zdravotní pojišťovny? Co z toho kdo kdy vyvodil? Jaká opatření byla provedena, aby tomu tak nebylo?

O přístrojové komisi jsem mluvil. Ta musí pracovat jasně a podle jasných kritérií.

Zmíním se i o IZIPu. Bylo tady řečeno prakticky vše. Jediná věc tady řečena nebyla a ta mi vadí, a to je, že IZIP měl nepovinný charakter. Je to nepovinné a bylo tam registrováno jenom 800 tisíc obyvatel nebo 750 tisíc, ty prameny jsou různé, a týkal se jenom asi sedmi nebo osmi tisíc lékařů. Víte, mě překvapuje, že si můžeme dovolit vyhodit stamiliony, jak tady bylo citováno, a dělat něco nepovinného. Já bych to chápal, kdyby tam bylo zaregistrováno 10,2 mil. obyvatel a mohli jsme se dozvědět všechno. Pak bych ty náklady chápal. Ale takto je bohužel nechápu.

Na extenzitu hospodaření VZP jsem ukazoval i v tom, jaké je statistické číslo, kolik pojištěnců je na jednoho úředníka. Víme, že třeba v České národní zdravotní pojišťovně je na jednoho úředníka 2900 až 3000 pojištěnců, kdežto u VZP je to 1100 až 1200 pojištěnců na jednoho úředníka. Takže je vidět, že zase není něco v pořádku, a nedá se to zdůvodnit pouze tím, že VZP má jiné úkoly než ostatní pojišťovny. Ano, má i některé jiné úkoly.

Poznamenal jsem si tady auta. Tady se pořád bavíme, že poslanci jsou extrémně zatíženi, ale poslanci třeba nemají nárok na auto. To není, že bychom si ho tady vynucovali, ten nárok, my to samozřejmě nějak uděláme i bez služebního auta. Ale každý ředitel územního pracoviště všeobecné zdravotní pojišťovny má auto v ekonomickém pronájmu. Ono když těch poboček je 76 nebo 80, vynásobte si to krát 700 tisíc, oktávií, a ono to zase něco stojí. Ptám se prostřednictvím pana předsedajícího: Je to nutné, aby ředitelé územního pracoviště měli služební auta, a ještě samozřejmě je tam další auto, které je k potřebám pojišťovny? Já si myslím zase, že to nutné není.

Co se týče pracovníků. Udělám takové srovnání. Ředitel nemocnice v Chomutově má asi tři nebo čtyři účetní na tisíc zaměstnanců, nebo teď už je tam 900 zaměstnanců, a okresní pobočky nebo územní pracoviště mají 50 pracovníků a mají tam také jednu účetní. Nebylo by dobré, když je krajský systém, aby měly třeba jednu účetní na všechna ta územní pracoviště, ty bývalé okresní pobočky? To se jenom ptám paní ředitelky, prostřednictvím pana předsedajícího.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP