(11.10 hodin)
(pokračuje Bičík)
Za páté je to stanovení podmínek pro udělení autorizace právnickým a fyzickým osobám, včetně možnosti ustavení autorizovaného zástupce u právnických osob, a stanovení povinností autorizovaných osob.
Za šesté je to vymezení důvodů pro zánik a odnětí autorizace.
Za sedmé stanovení obecných podmínek hodnocení dosažené odborné způsobilosti, způsobu, obsahu a průběhu zkoušek včetně případného přezkoumání jejich výsledků.
Za osmé stanovení způsobu a formy vydávání osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky a získání dílčí kvalifikace. Přitom získání všech předepsaných dílčích kvalifikací znamená získání možnosti vykonat příslušný typ závěrečné zkoušky a získat tak kvalifikaci úplnou.
Devátý bod, na který bych vás chtěl upozornit, je obsažen pouze v jednom paragrafu hlavy pět a řeší možnost uznání dílčí kvalifikace jako částečného vzdělání v systému počátečního vzdělávání podle již platného školského zákona.
A konečně posledním důležitým principem je stanovení úkolů a povinností autorizujících orgánů a ministerstva i jím řízených organizací při realizaci zákona a současně také vytvoření Národní rady pro kvalifikace jako poradního orgánu ministerstva pro oblast kvalifikací.
Je mojí povinností připomenout, že součástí návrhu v části druhé až šesté je také změna zákona číslo 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Tady se jedná o rozšíření koordinační funkce ministerstva vůči ostatním ministerstvům v oblasti získávání kvalifikace v systému dalšího vzdělávání. Jedná se o změnu zákona 561/2004 Sb., tedy školského zákona, v oblasti uznání osvědčení o dílčí kvalifikaci jako dokladu o předchozím vzdělávání pro přijetí do vyššího ročníku a jako dokladu o částečném vzdělání a uznání osvědčení pro uznání dokladu o získání všech dílčích kvalifikací jako předpokladu pro podání přihlášky k vykonání příslušné závěrečné zkoušky v systému počátečního vzdělávání.
Navržena je i změna zákona číslo 455/1991 Sb., tedy živnostenského zákona, a to doplněním paragrafu 3, kde se jedná o vymezení činností, které nejsou živností, o činnost autorizovaných osob podle návrhu tohoto zákona. Změna zákona číslo 634/2004 Sb. se týká správních poplatků, konkrétně pak správního poplatku za udělení či prodloužení autorizace, a změna zákona číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde se jedná o odpočet úhrad za zkoušky od základu daně jak z příjmu fyzických, tak i příjmu právnických osob.
A teď k praxi. V praxi bude případné přijetí zákona znamenat, že absolvent počátečního vzdělávání získáním základů vzdělávání, čili absolvováním, ne třeba úspěšným, základním vzděláním počínaje, bude mít možnost jednak postupným získáním dílčích kvalifikací zkouškami před autorizovanou osobou nebo komisí získat způsobilost vykonávat jednotlivé pracovní činnosti v rozsahu, který bude uveden v kvalifikačním standardu. Druhou možností je získat či doplnit si neukončené střední a vyšší odborné vzdělání získáním všech dílčích kvalifikací a vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria, a to bez další docházky do školy, čímž vlastně příslušná osoba získá plnou odbornou způsobilost k výkonu například regulovaných povolání, ale i dalších povolání, která budou obsažena v národní soustavě kvalifikací.
Důvodová zpráva, to zde bylo zmíněno, konstatuje, že návrh zákona není v rozporu s právem Evropských společenství, že počáteční náklady na vytvoření podmínek pro realizaci zákona budou v letech 2005 až 2007 představovat kolem 50 milionů a náklady na udržování systému od roku 2008 kolem 20 milionů Kč ročně.
Účinnost zákona je navrhována k 1. srpnu roku 2007. Účinnost vybraných ustanovení zabezpečujících postupnou přípravu realizace zákona - jedná se zejména o vytváření národní soustavy kvalifikací, vytváření kvalifikačních a hodnoticích standardů, zajištění spolupráce ministerstva s dalšími ministerstvy, vytvoření Národní rady pro kvalifikace, zajištění její činnosti, změna kompetenčního zákona - tady je navrhováno, aby tyto výjimky nabyly platnosti ke dni vyhlášení zákona.
Tolik, kolegové a kolegyně, ke zpravodajské zprávě. Své osobní názory bych rád sdělil během rozpravy, do které se tím zároveň hlásím.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde dvě písemné přihlášky - pana kolegy Miloše Máši, pana poslance Waltera Bartoše, nyní avizovanou přihlášku pana zpravodaje Bičíka.
Chci se ho zeptat, zda chce využít svého přednostního práva a vystoupit jako první v rozpravě, nebo zda se chce zařadit na bronzovou pozici. Takže berete zlato. Máte možnost hovořit jako první.
Poslanec Milan Bičík: Omlouvám se, kolegové a kolegyně, alespoň stručně ke kladům a rizikům návrhu.
Nesporným kladem je jistě skutečnost, že absolvent počátečního vzdělávání, tedy ve velké většině osoba již vykonávající povolání, ať už v zaměstnaneckém poměru nebo jako podnikající osoba, bude mít proti současnému stavu možnost rozšířit si, získat, prohloubit, upevnit kvalifikaci nebo i získat kvalifikaci novou, a to bez přímé účasti, jak jsem říkal, na vzdělávání v rámci formální vzdělávací soustavy. To pokládám za významné nejenom z pohledu uváděných požadavků na mobilitu, flexibilitu pracovní síly, ale i z pohledu konkrétního člověka, který tak může paralelně v plném rozsahu vykonávat ekonomické aktivity a současně i zhodnocovat výsledky vlastního zájmového studia, nabyté praktické poznatky, zkušenosti, odborné dovednosti apod. Myslím si, že tak lze zhodnotit například kromě toho, co bylo uvedeno v důvodové zprávě, posun odborného zájmu v průběhu produktivního života; jako pedagog mohu říci, že i napravit třeba vlastní chybu nebo chybu školy či rodičů v původní profesní orientaci apod.
Po prostudování návrhu a v návaznosti na některé negativní zkušenosti s realizací dalších zákonů ve školství, které byly přijaty v tomto období, bych vás však chtěl upozornit na jistá rizika návrhu, která mne vedou k určité opatrnosti při jeho posuzování.
Nejobecnější připomínkou je to, že samotný návrh i důvodová zpráva v řadě případů nedávají dostatečně jasnou odpověď na to, co mě zejména zajímá, tedy jaká bude skutečná realizace zákona. Mně to připadá, jako kdybychom tak trochu kupovali zajíce v pytli. A uvedu některé konkrétní příklady.
V návrhu se hovoří o národní soustavě kvalifikací jako o veřejném registru všech úplných i dílčích kvalifikací potvrzovaných, rozlišovaných, vedených na území republiky Národním ústavem odborného vzdělávání. V § 6 jsou uvedeny údaje zveřejňované o každé úplné i o dílčích kvalifikacích, tedy i to, že mezi údaji jsou i kvalifikační standardy, což má být strukturovaný popis odborné způsobilosti pro dané povolání nebo souboru pracovních činností, a hodnoticí standardy jako soubor kritérií organizačních a metodických postupů stanovovaných pro ověřování dosažené odborné způsobilosti.
A teď se pokusíme domyslet praxi a myslím, že by nás mělo zajímat, za prvé jak vlastně rozsáhlá bude ta nově budovaná národní soustava kvalifikací, tedy jaký bude jejich počet, co všechno budou obsahovat v konkrétní podobě, a z toho také vycházet při předpokladu, jaký čas bude potřebný pro jejich kvalitní zpracování.
Myslím, že bychom si měli položit otázku, jaká bude konkrétní vazba na dosavadní právní předpisy upravující odbornou způsobilost, na kvalifikační a další požadavky. Vzpomeňte si na tu řadu předpisů, které jsou v důvodové zprávě uvedeny na straně 26 až 28 tisku.
Chtěl bych se zeptat, jak už jsou řešeny či dořešeny podle mne oprávněné požadavky některých profesních sdružení na změny v zařazení jednotlivých povolání do jiných, a to většinou vyšších kategorií povolání, podle příloh 1 až 3 živnostenského zákona.
***