Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(18.30 hodin)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu zpravodaji Oldřichu Vojířovi. A po ukončené rozpravě nemůže následovat nic jiného než hlasování o přikázání výboru.

Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Myslím, že nezazněl žádný další návrh, takže můžeme přistoupit k hlasování.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 372. Kdo souhlasí s návrhem na přikázání hospodářskému výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasovalo 137 poslanců. Pro bylo 88, proti 2. Tento návrh byl přijat.

Končím projednávání tohoto bodu. Blahopřeji panu ministrovi Urbanovi k mimořádnému úspěchu v dnešním podvečeru. Děkuji panu poslanci Oldřichu Vojířovi.

Bodem číslo šest je

Stanovisko vlády máme k dispozici jako tisk 989/1 a prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Jozef Kubinyi.

Poslanec Jozef Kubinyi: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, v České republice stát má povinnost zajistit péči léčebnou, zdravotní péči pro obyvatele a z toho důvodu přímo z ústavy mu vyplývá podle mého názoru i povinnost, aby tuto péči zajišťoval v určité kvantitě a kvalitě. Na druhé straně v českém právním řádu nikde není zakotvena povinnost, aby byly údaje o kvalitě a ceně péče zveřejněny. Proto jsem se spolu s ostatními předkladateli tohoto návrhu zákona domluvil na tom, že podáme nějaký návrh, který by tuto povinnost zveřejňovat údaje o kvalitě péče přikazoval. Dá se to shrnout celkem jednoduše, protože pokud stát ukládá povinnost občanovi platit pojistné, a nejenom zaměstnanci, ale i zaměstnavateli, tak na druhé straně je potřeba, aby mu udělal i jakési vyúčtování péče. A to nejenom ve smyslu toho, jak bylo naloženo s penězi, ale i ve smyslu, jaká kvalita za tyto peníze pojištěncům byla poskytnuta.

Pokud jde o uplynulé období, vlastně za těch patnáct let od roku 1989, nepamatuji si ani jednoho ministra zdravotnictví, který by neříkal, že má na prvním místě občana, že chce pro ty občany nejlepší možnou zdravotní péči. A právě si myslím, že to, aby občan byl uprostřed zájmu, je nutné, aby dostal plnou informaci o tom, jaká kvalita péče se poskytuje v kterém zařízení. My jsme sice umožnili po roce 1989 svobodný přístup k lékařským službám nebo k zdravotnickým službám, umožnili jsme občanům, aby si vybrali svého lékaře, umožnili jsme jim, aby si vybrali zdravotnické zařízení, ale těžko si můžou vybírat kvalifikovaně, pokud nemají informace o tom, v jaké kvalitě to které zařízení služby poskytuje.

O tom, že tento druh informací je skutečně potřebný, jsem se přesvědčil nejvíc v loňském roce, kdy jsem byl na Ministerstvu zdravotnictví, protože jsem měl přístup k informacím a ke svému znepokojení a celkem i k negativnímu překvapení jsem zjistil, že bohužel rozdíly v poskytované kvalitě péče v jednotlivých zařízeních se liší nikoliv v jednotkách procent, ale bohužel musím říci, že někdy až v desítkách procent. Že rozdíly jsou poměrně velké a není možné zatím tyto údaje nějakým rozumným způsobem zveřejnit.

Máme pro to vlastně i precedens. Tyto údaje existují. Většinou dnes zdravotní pojišťovny mají informace o tom, kde jak se léčí, ale možná si pamatujete, je to asi půl roku stará záležitost, kdy zdravotní pojišťovny zveřejnily informace o tom, jak fungují porodnice v České republice. Rozdíly byly skutečně veliké, a vedlo to ale k tomu, že na pojišťovny se některá z těchto zařízení chystala podat trestní oznámení a vést s nimi soudní spory právě o tom, že ty informace neměly být zveřejněny.

Takže se domnívám, tak jak ostatní moji spolunavrhovatelé, že ten zákon je velice potřebný.

Teď bych se dostal k druhé části a to je technická stránka věci. Vláda, tak jak projednala tento návrh zákona, v podstatě jsem pochopil já, že nemá námitek proti věcnému záměru zveřejnění informací, ale nesouhlasí s tím, jakým způsobem je ten zákon navržen a předložen.

Takže předložení zákona předcházelo asi půl roku práce, kde se uvažovalo o tom, jestli to patří do zákona č. 20/1966 Sb., o zdravotní péči, nebo by to spíš mělo být součástí zákona č. 48 o zdravotním pojištění. Nakonec podle rozhodnutí legislativců, právníků zdatných v legislativě, byl předložen samostatný návrh zákona, který prý nejlépe odzrcadluje potřebu tohoto zákona. Prý je to nejčistší řešení. Nemůžu posoudit, nejsem odborník na legislativu, nicméně bylo to ve spolupráci s legislativním odborem i tady ve Sněmovně.

Předpokladem tedy je, že bude půlroční nabíhací období, to znamená do června příštího roku. Za tuto dobu by vlastně měly odborné společnosti stanovit ukazatele kvality péče, protože nikdo jiný nemůže, a já pochybuji, že bychom byli schopni tady tvořit nějaké markry péče. V jakém medicínském oboru který právě parametr by měl být tím kvalitativním ukazatelem, tak právě na tom je potřeba, aby pracovalo Ministerstvo zdravotnictví a odborné společnosti. Myslím si, že ta práce už de facto byla započata, protože v minulém roce se o tom hodně mluvilo. Bude potřeba markry i pro vnitřní kontrolu, aby ministerstvo mohlo kontrolovat zařízení, v jaké kvalitě poskytují péči pacientům. A na druhé straně ale by ten seznam byl vydán jako vyhláška a byl by vlastně závazný pro pojišťovny, protože nikoliv zdravotnická zařízení, ale pojišťovny budou zveřejňovat údaje o jednotlivých zdravotnických zařízeních, které budou tato zdravotnická zařízení odevzdávat jednotlivým pojišťovnám. Toto je cesta, kterou jsme zvolili. Je to v podstatě velmi stručný celý návrh zákona, protože je to vlastně jenom odkaz na vyhlášku, kterou by upravilo ministerstvo. Beru to jako něco, co je možná začátek procesu.

Kdybychom ty markry znali, mohli bychom tady udělat zákon, který by měl padesát nebo sto stránek a vyjmenovával by jednotlivé oblasti medicíny. Mohl by říct, že například v chirurgii je to počet komplikací u operací nebo je to počet nutných reoperací po výkonech, nebo řekněme v onkologické péči je to počet let, který pacient ještě je schopen žít po ošetření a léčbě, když má nějakou vstupní diagnózu. A tyto parametry se dají porovnat. Rozhodně prosím, aby se to nepletlo, a to mi bylo mnohokrát vytýkáno, ale vůbec to není úmyslem - nepatří sem úmrtnost, nepatří sem počet zemřelých na daném oddělení v zdravotnickém zařízení, protože ten nemá vypovídací charakter. Zpravidla ta dobrá zařízení vyššího typu, která soustřeďují velmi těžké případy, mají úmrtnost daleko vyšší. Takže toto zjednodušení, že se jedná jenom o počet úmrtí, je v podstatě nesmyslné.

Chtěl jsem závěrem říct, že bych vás moc prosil, kdybyste propustili tento návrh zákona do druhého čtení. Samozřejmě můžu za sebe i za spolunavrhovatele říct, že se nebráníme vůbec žádné diskusi. Pokud by se došlo k nějaké změně zákona tak, aby zůstalo zachováno to jádro, to znamená, aby bylo občanovi umožněno, aby ty informace dostal, tak jsme schopni přijmout třebas nějaký kompromis, který by byl legislativně schůdnější. My jsme po tom půlroce došli k tomu, že předkládáme návrh v této podobě. Ale zcela určitě by to bylo velice dobře pro občany České republiky, kdyby informace o kvalitě péče mohli ze zákona dostat.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jozefu Kubinyimu. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Jozef Kochan.

Poslanec Jozef Kochan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já mám velice ulehčenou roli, protože můj předřečník prakticky vysvětlil smysl tohoto zákona. Já bych chtěl jenom jako zpravodaj k tomu říct asi tolik, že je to návrh zákona, který je malý rozsahem, ale velký významem. Mějme to na paměti.

***