(13.00 hodin)
(pokračuje Hovorka)

Odst. 5 zní: Nedohodnou-li se odborové organizace podle odstavců 2 a 3 na společném postupu, není třeba brát v úvahu stanovisko odborových organizací, jejichž celkový počet členů ze zaměstnanců v pracovním poměru u zaměstnavatele je ve srovnání s ostatními odborovými organizacemi jen nepatrný.

Poznámka pod čarou 1): Zákon číslo 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

Článek II. Účinnost. Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Ptám se, kdo další do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak. Žádný návrh, který bychom hlasovali po podrobné rozpravě, tady není, čili končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodajům a končím bod číslo 92.

 

Budeme pokračovat bodem číslo

 

93.
Návrh poslanců Waltera Bartoše, Petra Nečase, Vlastimila Tlustého a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
/sněmovní tisk 899/ - druhé čtení

 

Já bych požádal, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa pan poslanec Walter Bartoš za navrhovatele a paní poslankyně Michaela Šojdrová, která je zpravodajkou výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Nyní požádám pana poslance Bartoše o úvodní slovo, jestli má zájem. Ano. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, když jsme v roce 2004 přijali nový školský zákon, už tehdy jsem upozorňoval z tohoto pultu, že nastanou vážné problémy v souvislosti s jeho aplikací do praxe. Ten problém už začal tím, že jsme tento zákon přijali pouze rozdílem jednoho hlasu, což u takovýchto zákonů, jako je zákon o vzdělávání, je vždycky špatně, neboť hrozí nebezpečí, že kterákoli další vláda po volbách tento zákon změní, a to je vůči dětem ve školách velmi nekorektní, neboť není možné měnit podmínky ve školách podle toho, kdo zrovna vyhrál, popřípadě nevyhrál volby. Bohužel toto riziko nebylo vyslyšeno a Sněmovna tento zákon rozdílem jednoho hlasu přijala a nastaly problémy, na které jsme upozorňovali. Jednak je to problém se vzdělávací volbou, koneckonců kauza jedné přihlášky na střední školu, popřípadě různé kauzy nezařazení různých škol do sítě ukazují, že tato kritika byla oprávněná. Tento zákon dále způsobil různé spory a nedorozumění mezi rodiči a školami, mezi školami a zřizovatelem, mezi zřizovateli navzájem a samozřejmě také mezi ministerstvem a zřizovateli. A navíc, a to bych řekl, to je třetí věc - tento zákon na jedné straně stanovil nějaké povinnosti, čili ukládá školám, obcím, krajům jako zřizovatelům něco zajistit, na druhé straně ale nedává tyto povinnosti do souladu s ekonomickými možnostmi státu.

A právě naše novela se týká tohoto třetího problematického bodu, a to je bod, který právě řeší tzv. bezplatný poslední ročník mateřské školy. To je typická ukázka toho, že na jedné straně stát něco vyžaduje, něco ukládá, a na druhé straně na to nedává peníze. Chci říci, že sám osobně nejsem proti bezplatnému ročníku mateřské školy. Pokud se na tom domluvíme a budeme definovat tuto věc jako veřejný statek, tak samozřejmě nebudu proti pod podmínkou, že na to stát vyčlení peníze. Na druhé straně je potřeba také říci, že jdeme už za jakýsi ústavní rámec povinností, kdy stát garantuje bezplatné základní a střední vzdělání. Nicméně pokud se na tom Sněmovna dohodne, já jsem ochoten to akceptovat a myslím si, že by to mohlo být i průchodné. Nicméně Sněmovna se sice dohodla na tom, že poslední ročník mateřské školy bude bezplatný, ovšem Sněmovna, resp. vláda, která tento zákon prosazovala, neumožnila, aby tato realizace byla prováděna bez problémů. Totiž na bezplatný ročník mateřské školy, na poslední ročník, vláda nevyčlenila dostatek finančních prostředků a tím dostala za prvé obce do velmi nezáviděníhodné pozice, neboť obec musí řešit, buď dá peníze navíc do školy a tím pádem ochudí občany o další veřejné statky, které jsou, anebo obec bude řešit ten problém tak, že zkasíruje rodiče tří- a čtyřletých dětí a řekne jim, milí rodiče, na to, abyste poslední ročník pro své děti měli bezplatný, je potřeba, abyste si připlatili v tom dřívějším věku.

Z tohoto důvodu jsme s pány kolegy podali tento návrh. Navrhujeme, aby poslední ročník mateřské školy nebyl bezplatný, s tím, že by existoval nebo fungoval ten předchozí mechanismus, kdy obce měly dostatečný prostředek k tomu, aby mohly právě nízkopříjmovým rodinám, těm sociálně slabým, odpustit tento poplatek na neinvestiční výdaje mateřské školy.

Tolik, dámy a pánové, velice stručně k motivům, proč jsme návrh tohoto zákona předložili.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já děkuji panu poslanci Walteru Bartošovi, který jménem navrhovatelů odůvodnil ve druhém čtení tuto předlohu.

V prvém čtení jsme přikázali tento návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Výbor předložil záznam z jednání, který máme k dispozici jako sněmovní tisk 899/Z. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu paní poslankyně Michaela Šojdrová a sdělila nám výsledek jednání jejich výboru.

 

Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu na své 45. schůzi 2. června 2005 projednal tuto poslaneckou novelu a nepřijal žádné usnesení. Mně nezbývá než krátce konstatovat, že po rozpravě, která se ve výboru konala, kde nezazněl návrh na zamítnutí, výbor nepřijal doporučující ani zamítavé stanovisko. Já tedy jako zpravodaj nebudu žádné jiné stanovisko přednášet.

Hlásím se tímto poté do obecné rozpravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, a protože chcete uplatnit právo zpravodaje na přednost… Chcete? Tak prosím. Jako další vystoupí pan poslanec Eduard Zeman.

 

Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji tedy ještě jednou, vážený pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, já v obecné rozpravě ve druhém čtení rozhodně nechci opakovat všechny argumenty, které zde již na adresu této novely zákona zazněly.

Protože pan předkladatel tady velmi zkritizoval situaci, která nastala po uvedení nového školského zákona do praxe, chci připomenout, že přestože vzdělávání dětí v předškolním věku není podle ústavy ani podle zákona bezúplatné, není zdarma, tak přesto stát poskytuje finanční dotaci obcím ve výši 1200 korun, která se rovná finanční dotaci na žáky, kteří jsou v povinné školní docházce. Já se domnívám, že je potřeba říci, že stát zohledňuje dlouhodobě to, že má zájem na účasti dětí v předškolní docházce a naopak nemá zájem na tom, aby rodiče byli nuceni platit vysoké příspěvky.

Já jsem již v prvním čtení upozornila na to, že tato změna byla změnou dohodnutou v koaličním jednání jako určitý kompromis, který má nabídnout zejména rodinám sociálně slabším větší motivaci k tomu, aby se jejich děti mohly zúčastnit alespoň toho posledního ročníku přípravy na povinnou školní docházku zdarma. Domnívám se, že praxe ještě zdaleka neprokázala to, že by to bylo opatření zbytečné, že by v praxi nemělo žádný dopad.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP