(15.40 hodin)
(pokračuje Páralová)
To ODS nikdy dělat nebude, protože my jsme zodpovědná politická strana, která chce lidem s pokorou sloužit, a ne je honit z kouta do kouta kvůli svým zájmům.
Ale vraťme se ke stávajícímu zákoníku. Myslím si, že když se pan ministr tolik zajímal o náš zákoník práce, mohla bych také říci několik vět.
Zákoník práce v pojetí Občanské demokratické strany je normou střídmou, jasnou a dostatečně určitou. Upouští od detailní regulace pracovních vztahů a uvolňuje smluvní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Před porušováním lidských práv chrání obě strany - zaměstnance a zaměstnavatele. A s ohledem na zkušenosti států Evropské unie volí liberálnější pojetí při zapracování směrnic Evropských společenství do našeho práva, než je tomu v současnosti.
Zákoník práce připravovaný Občanskou demokratickou stranou obsahuje zákonnou úpravu založení a skončení pracovních poměrů i práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů. Zachovává základní obsahové náležitosti pracovní smlouvy, jako je druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce atd. A samozřejmě respektuje všechny mezinárodní závazky, podle kterých musí být zákonem upraveny mimo jiné následující oblasti: rovné zacházení, zákaz diskriminace, povinný minimální obsah pracovní smlouvy a její změny, informační povinnost zaměstnavatele, nejmenší rozsah dovolené na zotavenou, přestávky v práci, odpočinek mezi směnami, přestávky na kojení, základní pravidla bezpečnosti práce, určitá omezení ve prospěch těhotných žen a mladistvých, minimální cestovní náhrady, minimální rozsah týdenní pracovní doby, omezení přesčasové práce, omezení sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou atd. atd.
Naši političtí soupeři - i zde pan ministr k nim patří - a jim naklonění aktivisté nesmyslně straší, že Občanská demokratická strana chce zákoník práce zrušit, že chce vrátit pracovní vztahy do raného kapitalismu, že chce zrušit ochranu zaměstnanců atd. atd. Dovoluji si to v tuto chvíli velice důrazně dementovat. Naopak zákoník práce Občanské demokratické strany je navázán na připravený zcela nový občanský zákoník, je moderní standardní normou, která dává zelenou slušným a pracovitým lidem.
A teď, poté co jsem dementovala napadení pana ministra, se mohu vrátit k té vládní normě, která už není tak skvělá jako návrh Občanské demokratické strany. (Smích v sále.)
Mohla bych zde hovořit celé odpoledne, probírat paragraf po paragrafu a přednášet jednu výhradu za druhou. Vždyť odborná veřejnost nás dennodenně zásobuje v tisku, na pracovních konferencích a seminářích novými a novými argumenty proti vládnímu návrhu zákoníku práce. Myslím, že můj kolega Martin Říman je všechny zde uvede. Já pro ilustraci uvedu pouze dva příklady.
Nejprve se budu věnovat spornému a často kritizovanému § 322. Ten je opsaný ze stávajícího zákoníku. Dle odstavce 2 § 322 jsou odborové organizace oprávněny "požadovat závazným pokynem po zaměstnavateli odstranění závad v provozu, na strojích a zařízeních, při pracovních postupech a v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci, zakázat práci přesčas a práci v noci, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců". Důvod této úpravy prosazené odborářskými předáky je jasný. Udržet si možnost nátlaku na zaměstnavatele a vlivu na zaměstnance bez zodpovědnosti za svá rozhodnutí. Náš socialistický středověk přidělování kompetencí bez zodpovědnosti je dojemně a úporně konzervován. Přitom v roce 1993 mise Mezinárodní organizace práce napadla ve své zprávě, která se projednávala na podzim v roce 1994, právě tento paragraf. Mezinárodní organizace práce zde poukazuje na to, že veškerou odpovědnost nese zaměstnavatel. Podle stanoviska Mezinárodní organizace práce nesmějí proto odbory mít ze zákona moc cokoli zakazovat. Přitom firma musí plnit příkaz odborů až do doby, kdy rozhodne inspekce práce. Pokud se firma proti příkazu odborů odvolá a inspekce práce uzná, že je v právu, kdo bude hradit vzniklou škodu?
To je jeden z důkazů, že vládní zákoník práce byl ušit horkou jehlou ve spolupráci s odborovými právníky, bez ohledu na stanovisko Mezinárodní organizace práce, a v podstatě konzervuje stávající právní úpravu a posiluje moc placených odborových předáků na úkor zaměstnanců a zaměstnavatelů. Je přímým důsledkem nemravného prorůstání nejsilnější vládní strany se špičkami odborů, kdy vždy, když se to hodí, neberou společně v úvahu ani stanoviska Mezinárodní organizace práce, tedy tradiční Mekky odborářů a socialistů.
Nepřiměřené pravomoci pro odborové předáky, s nimiž Občanská demokratická strana nikdy nesouhlasila, pomohli pánům Špidlovi a Škromachovi schválit v minulém volebním období i lidovci. Jsem ráda, že lidovci konečně prozřeli a změnili v souvislosti s novým zákoníkem práce názor. (Smích v sále.)
Možná to bylo v souvislosti s výměnou předsedy. Sice pozdě, ale přece. Gratuluji.
A nyní uvedu jiný příklad z jiného soudku. Odborníci na pracovní právo velmi kritizují navrhovanou změnu právního postavení pracovníků v tzv. jmenovaných funkcích, tedy postavení vrcholového managementu firem. Stávající úprava zákoníku práce umožňuje vedoucí zaměstnance ze jmenovaných funkcí kdykoli odvolat, a to bez udání důvodu. Účinky odvolání jsou dle stávající úpravy v podstatě okamžité, výkon funkce končí následující den po doručení odvolání. Nekončí však pracovní poměr odvolaného zaměstnance, zaměstnavatel má vůči němu povinnost nabídnout mu jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci. Teprve pokud takovou práci nemá či o ni odvolaný zaměstnanec neprojeví zájem, může s ním skončit pracovní poměr výpovědí. Po dobu tříměsíční výpovědní doby zaměstnanec nepracuje, ale pobírá náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Tato úprava v praxi celkem slušně funguje.
Návrh nového zákoníku práce ale již možnost jmenovat a odvolat vrcholový management obchodních společností neobsahuje. Navíc nabytím účinnosti nového zákoníku práce by se na všechny zaměstnance na jmenovaných funkcích mělo pohlížet jako na zaměstnance, jejichž pracovní poměr byl založen pracovní smlouvou. Vrcholový manažer tak bude v podstatě neodvolatelný. Těžko se budou totiž hledat důvody k jeho odvolání, protože těžko někdo odvolá generálního ředitele z důvodu reorganizace, protože zrušit funkci generálního ředitele dost dobře nelze.
Dámy a pánové, závěrem shrnu hlavní výhrady Občanské demokratické strany k vládnímu návrhu zákoníku práce. V první řadě nepřináší větší smluvní volnost mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Neznamená tedy vládou slibovanou liberalizaci pracovního práva, která měla směřovat ke zvýšení konkurenceschopnosti našich firem a tím i ke zvýšení zaměstnanosti. Postrádá návaznost na nový občanský zákoník, a tím vytváří předpoklad k opakování vysokých transformačních nákladů v krátkém časovém rozmezí. Neobsahuje možnost propuštění zaměstnance bez udání důvodů - samozřejmě za patřičné odstupné.
***