(15.10 hodin)
(pokračuje F. Koníček)
Dalším přístupovým východiskem a hlediskem by mělo tedy být u této normy - a myslím, že to takto je a že je to uvedeno v důvodové zprávě tohoto tisku - že by měl odpovídat mezinárodním vývojovým trendům v oblasti pracovního práva, měl by být tedy v souladu s uzavřenými mezinárodními úmluvami, právem Evropského společenství a měl by vycházet z dosažené úrovně společenských a ekonomických vztahů.
Třetí, který tady byl mnohokrát zmíněn, je ten "co není zakázáno, je dovoleno". To je výrazné posílení a zdůraznění principu smluvní volnosti, který v těch vztazích dotčených subjektů musí hrát motivační a aktivnější roli.
Čtvrtým principem, který se objevuje v navrhované předloze, je to, co koneckonců bylo i v té předchozí, a to je dodržování zásad rovného zacházení a zákaz jakékoliv diskriminace.
Dalším principem, který se tady aplikuje, je to, že kogentní ustanovení v nové předloze by se měla omezit skutečně na ta ustanovení, která by měla zaměstnancům garantovat základní práva a pracovní podmínky čili stupeň dosažené míry pracovní ochrany tak, aby byla na jedné straně přiměřená a na druhé straně aby nebyla oproti minulé úpravě nějakým výrazným způsobem redukována.
Za šesté. Postavení a zákonné oprávnění odborových organizací, které působí u zaměstnavatelů, musí odpovídat v současné době existujícím zákonným normám, které tady zmiňoval předkladatel ve své zprávě, mezinárodním úmluvám, a to zejména v oblasti kontroly dodržování pracovněprávních předpisů, závazků z kolektivní smlouvy nebo z kolektivních smluv a v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
A konečně mi také dovolte zmínit jednu věc, která je opět nezanedbatelná, a to sice to, že je to norma, která ze svého hlediska obsahu i aplikace musí zajistit větší přehlednost, jednoduchost a orientaci tak, aby to nebylo roztříštěno, a jak tady bylo uváděno, aby se to třeba nedostalo nebo nebylo i součástí třiapůl nebo kolika tisíců paragrafů budoucí soukromoprávní úpravy tak, jak se předpokládá. Mělo by to i znamenat, že to nebude vynakládat další administrativní prostředky a znamenat zátěž pro podnikatelské prostředí.
Vážené dámy a pánové, z hlediska výše uvedených principů i z hlediska toho, co jsem dříve uvedl, mi dovolte, abych závěrem konstatoval následující. Chápu, že představa o míře volnosti a liberalizace může být u každého z nás rozdílná, protože koneckonců v tomto případě se bavíme o regulaci, chcete-li kodifikaci vztahů určitých dvou skupin, u kterých existují i rozdílné ekonomické zájmy. Tak už to u této normy je a nebude to nikdy jinak. Čili i z hlediska kompromisu a dosažení jakési míry liberalizace v tomto vztahu lze očekávat skutečně spektrum zcela rozdílných názorů, a to pochopitelně zejména z hlediska toho, jaké politické představy a východiska jednotliví oponenti budou k této normě mít.
Dovolte mi, abych vás požádal, abychom se navzdory řekněme těmto okolnostem nebo těmto skutečnostem snažili o věcnost a konstruktivnost projednávání této předlohy, protože po mém soudu jakákoliv řekněme destruktivní politická předpojatost či neústupnost nepovede k žádnému pozitivnímu posunu a svým způsobem se tady stane čtyři nebo pět milionů lidí, kteří zde žijí a jejichž vztah je upraven touto normou, určitými rukojmími.
Závěrem chci konstatovat, že k mnoha otázkám, které jsou tady upraveny v předloze, očekávám celou řadu podnětů a pozměňovacích návrhů. A věřím, že přikázané výbory je zpracují a budou se jimi zabývat. A koneckonců budou následně projednány seriózně i na plénu této Sněmovny.
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych závěrem doporučil Sněmovně tuto předlohu k projednání do druhého čtení a požádal vás, abyste můj návrh podpořili. Z hlediska procedurálního si dovolím předložit návrh, aby obecná i podrobná rozprava k tomuto tisku probíhala současně s doprovodným zákonem - sněmovním tiskem 1154.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Ještě než otevřu obecnou rozpravu, je zde procedurální návrh na sloučení obecné rozpravy s tiskem, který právě projednáváme, tedy s tiskem 1153, s tiskem následujícím, tedy s tiskem 1154.
Odhlašuji vás na žádost z pléna. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Rozhodneme o této procedurální otázce - tedy o spojení debaty o těchto dvou tiscích.
Ještě upozorním naše kolegy venku. Vzhledem k tomu, že jde ale o procedurální otázku, domnívám se, že mohu nechat hlasovat o sloučení debaty bez dlouhého vyčkávání. Těm, kteří právě přicházejí, sděluji, že v hlasování, které je před námi, budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme, aby proběhla společná obecná rozprava nad bodem 29 a bodem 28.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 271. Táži se, kdo je pro spojení debaty u těchto dvou tisků. Kdo je proti tomuto názoru?
Hlasování s pořadovým číslem 271: z přítomných 120 pro 115, proti 3. Návrh na sloučení rozpravy byl schválen.
Proto přerušuji projednávání tohoto bodu, tedy bodu 28, a zahajuji projednávání bodu číslo 29, sněmovního tisku 1154. Tímto tiskem je
29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákoníku práce
/sněmovní tisk 1154/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážené dámy a pánové, dalším návrhem zákona, který máme v návaznosti na návrh zákoníku práce projednávat, je návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce - takzvaný doprovodný zákon k zákoníku práce.
Cílem doprovodného zákona je promítnout do právního řádu zejména tyto změny obsažené v návrhu zákoníku práce: rozšíření smluvní volnosti účastníků pracovněprávních vztahů, vymezení vzájemného vztahu zákona, kolektivní smlouvy, pracovní i jiné smlouvy a vnitřního předpisu. Promítají se do něho rovněž změny obsažené v některých dalších připravovaných zákonech. Jde zejména o novou právní úpravu úrazového pojištění, která již nemá obsahovat úpravu náhrady škody v některých zvláštních případech uvedených v ustanovení § 206 dosavadního zákoníku práce. Navrhuje se proto úpravu náhrady škody těchto subjektů začlenit do občanského zákoníku. Navrhovanou novelou zákona o kolektivním vyjednávání se jednak reaguje na přenesení právní úpravy, kterou se vymezuje kolektivní smlouva jako smluvní typ do návrhu zákoníku práce, jednak se zohledňují dosavadní pozitivní zkušenosti s uplatňováním zákona o kolektivním vyjednávání a změny provedené v jiných zákonech.
Zajišťuje se rovněž plný soulad tohoto zákona s Listinou základních práv a svobod a Evropskou sociální chartou. České republice byl vytýkán rozpor s článkem 6 zejména kvůli požadovanému počtu hlasů, které byly třeba k vyhlášení stávky. Návrh vychází z toho, že se dosavadní právní úprava v zásadě osvědčila, avšak je potřebné odstranit některé její nedostatky.
Služební zákon byl v právním řádu koncipován jako samostatný zákon. Z důvodu legislativní ekonomiky však bylo na některé ustanovení dosavadního zákoníku práce odkazováno proto, aby nemusela být do služebního zákona recipována.
***